Je třeba začít diskutovat o budoucnosti české krajiny a potravinové bezpečnosti
Fakta v článku Táni Králové Narkomani v rouše rolnickém (EURO 47/2009) jsou podávána tendenčně a bez potřebného nadhledu. Zemědělci v Evropě dostávají štědré dotace za produkci bezpečných potravin a plnění několika desítek vyhlášek a nařízení Evropské unie, které producenti v Asii nebo Africe nemusejí plnit. Evropští politici včetně českých se však rozhodli vydat touto cestou a je na nich, zda toto rozhodnutí s ohledem na světový vývoj a stav veřejných financí přehodnotí.
Nižší dotace
V předchozích několika letech sice agrární odvětví vykázalo pozitivní výsledek, ale Táňa Králová zapomněla zmínit předchozích čtrnáct let. Ta byla až na výjimky ztrátová. Čeští zemědělci stále nevlastní půdu, na které hospodaří. A většina z nich splácí úvěry, jež si museli vzít, aby mohli splnit požadavky EU.
V České republice dostávají farmáři 9700 korun na hektar. To je však jen 60 procent toho, co dostávají zemědělci ve „staré“ EU. Kromě evropských peněz je také nutné porovnat národní dotace, o které nyní čeští zemědělci bojují (viz Rozdílné částky). Každoroční navyšování evropských dotací však není důsledkem žádostí zemědělců. Tento postup byl vyjednán před vstupem ČR do EU. A do roku 2012 mají být novým členským zemím EU dorovnány dotace na úroveň těch starých. Čeští zemědělci tedy osm let produkují za nižší dotace, než dostávají jejich západoevropští kolegové. Komodity však prodávají na tentýž trh za stejné ceny.
Žádné změny
Náklady na produkci jsou dnes také srovnatelné – snad kromě ceny nájmu půdy. Ten je sice ve „staré“ Evropě vyšší, ale každoročně jej platí minimum zemědělců, protože hospodaří na své půdě. V ČR platí každoročně nájem 80 procent zemědělců. Pokud za něco bojují, tak za stejné podmínky pro všechny zemědělce v EU. To má logiku a jde o oprávněný požadavek. Až se EU rozhodne snížit dotace na zemědělství a udělá je pro všechny stejné, bude naší výhodou vysoká produktivita práce a systém nastavený v českém zemědělství. Lze jen obtížně uvěřit například tomu, že vyspělá Francie je dosud čistým příjemcem dotací ve výši 2,1 miliardy eur. V přeneseném smyslu tedy čeští zemědělci přispívají na dotace francouzským farmářům.
O změně Společné zemědělské politiky EU se hovoří dlouho. Velké státy EU však změny v tomto odvětví nechtějí. Dotace jsou tedy opět politickým a lobbistickým problémem, který však čeští farmáři i politici mohou ovlivnit jen obtížně.
Na článku mi nejvíce vadila bagatelizace problému výroby potravin v ČR. Potravinovou bezpečnost si chrání všechny vyspělé země a nenechají se přinutit ke snížení produkce pod určitou mez. Potravinová, stejně jako energetická bezpečnost jsou legitimními tématy, jimž by se měla věnovat vláda každé země. Vlastní půda je jedním ze znaků samostatného státu. Pokud si dnes neochráníme vlastnictví půdy a produkci optimálního množství potravin, budou možná příští generace řešit problém, kde v období sucha, které se prokazatelně blíží, seženeme kvalitní a cenově přijatelné potraviny.
Strategické odvětví
Znatelně ubývá živočišné výroby, která na venkově představuje i pracovní místa. Dnes jsme na 50 procentech stavů skotu a prasat před patnácti lety. I Evropa je stále závislejší na dovozech živočišných komodit (viz Trvalý pokles). Tento stav neplánují zemědělci. Je důsledkem cenového vývoje, který řídí spekulanti s komoditami a nadnárodní korporace, jak se správně poznamenává v článku. Zemědělství je strategické odvětví, a proto by jeho ochrana měla být stejným úkolem pro politiky jako například ochrana vodních zdrojů nebo energie.
Zemědělství je nejlevnějším způsobem obhospodařování kulturní krajiny. A má-li být zachován zdravý osevní plán, je nutné v ČR udržet živočišnou výrobu se skotem coby stabilizujícím prvkem produkce. Přestaňme lacině očerňovat zemědělce za systém, který si nevymysleli, ale byl nastaven dávno před naším vstupem do EU. Začněme spíše diskutovat o budoucnosti české krajiny a o potravinové bezpečnosti pro příští generace.
Tabulka 1:
Rozdílné částky
Průměrná výše státních dotací vybraných zemí EU v roce 2006 (v eurech na hektar)
Stát Eur na hektar
Česká republika 46
Belgie 221
Německo 238
Francie 81
Velká Británie 54
Slovensko 12
Itálie 81
Portugalsko 4
Rakousko 228
Maďarsko 82
Polsko 67
Pramen: Agrární komora
Tabulka 2:
Trvalý pokles
Podíl EU u některých zemědělských výrobků na jejich světové produkci v letech 1992 a 2007 (v %)
Zemědělský výrobek 1992 (%) 2007 (%)
Pšenice*20*20
Řepka*29*36
Cukrovka*51*45
Brambory*31*18
Mléko*31*25
Hovězí maso*15*12
Vepřové maso*26*18
Kuřecí maso*16*11
Pramen: Věra Bečvářová a kol., Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu
Reakce
Na článek Táni Králové Narkomani v rouše rolnickém (EURO 47/2009) zareagovala Petra Škopová, místopředsedkyně Oblastní rady ODS v Hradci Králové a v letech 2000 až 2008 předsedkyně Výboru pro životní prostředí a zemědělství Královéhradeckého kraje.
