Vypsání tendru by podle většiny oslovených analytiků bylo pro stavbu nového jaderného bloku v Česku transparentnější než případné uzavření mezivládní dohody pouze s jedním dodavatelem. Odborníci na druhou stranu připouštějí, že uzavření takové dohody by Česku mohlo přinést určité výhody oproti vyhlášení klasického zadávacího řízení.
Hospodářské noviny minulý týden uvedly, že Čína požaduje po české vládě slib, aby některá z tamních firem dostala zakázku na dostavbu jádra v Česku bez výběrového řízení. Že by bylo jednodušší postavit v tuzemsku nový jaderný blok pomocí mezivládní dohody spíše než tendru, potvrdil v pondělí také ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský. „To ale nevylučuje tendr jiným způsobem,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
„Mezivládní dohoda je pružnější a umožňuje zahrnout i požadavky, které jsou podle pravidel pro veřejné zakázky nepřijatelné, například minimální podíl tuzemských dodavatelů. Tendr je ale transparentnější a lépe odpovídá požadavkům na otevřenou soutěž, což preferuje Evropská unie,“ uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Podle něj by ale Česko nemělo při výběru dodavatele technologie spěchat. „A mít na mysli, že i v případě vzorového tendru bude schvalování jakékoliv formy státní podpory ze strany EU velmi problematické,“ dodal. Analytik Petr Hlinomaz uvedl, že by při rozhodování více inklinoval k tendru. „Z pohledu veřejnosti by měl být asi více transparentní než kabinetní jednání,“ podotkl.
Čtěte:
Rosatom chce dostavět české jaderné elektrárny
ČEZ: Mezivládní dohoda je pro dostavbu jádra jednodušší než tendr
Bez výběrového řízení se na rozšíření své jaderné elektrárny Paks dohodlo Maďarsko. Na konci roku 2014 Maďarsko s ruským Rosatomem. Evropská komise nyní mimo jiné zkoumá, zda postup Budapešti neporušuje unijní pravidla o poskytování státní pomoci. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) minulý týden uvedl, že ČR není na podobný postup v této chvíli připravena. Připustil ale, že teoreticky možný je.
Analytik webu oEnergetice.cz Jan Žižka uvedl, že otázku nelze zúžit jen na to, zda bude zvolen tendr nebo mezivládní dohoda. Klasický tendr podle zákona o zadávání veřejných zakázek je však podle něj špatným řešením. „Vzhledem k tomu, že se v Česku podle všeho soutěž mezi potenciálními dodavateli v nějaké formě uskuteční, bude se český případ ve skutečnosti od toho maďarského lišit. Stanovisko Evropské komise ohledně stavby v Maďarsku nicméně bude nutné také brát v potaz,“ dodal.
Z oblasti jaderné energetiky čtěte více:
Korejská firma KEPCO podepsala obří jadernou dohodu v Emirátech
Německé jaderné elektrárny se nebudou starat o odpad. Státu zaplatí 638 miliard
S úložištěm jaderného odpadu Česku pomohou Finové
Z úterního vyjádření vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jána Štullera vyplývá, že o stavbu nového jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností a projektů. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, americko-japonskou Westinghouse Electric Company, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Ministerstvo průmyslu už dříve uvedlo, že čeká, že vláda rozhodne o modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.
| Přečtěte si o čínských záměrech v Dukovanech: Číňané chtějí dostavět Dukovany. Údajně bez výběrového řízení  |
