Ministerstvo práce zaplatí za informační systém několikanásobně víc, než je běžná cena
Šetřit, šetřit, šetřit, ozývá se jako nová mantra od vlády a ministra financí. Náklady musejí kvůli prohlubujícímu se deficitu státního rozpočtu omezovat všechny resorty. Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se to však zřejmě příliš netýká. Za aktualizaci a rozšíření manažerského informačního systému zaplatí během čtyř let téměř 62 milionů korun, což je suma, za niž se dá tento typ softwaru pořídit minimálně třikrát.
Dvě zakázky, jeden vítěz
V roce 2007 vypsalo MPSV první výběrové řízení v hodnotě 67 milionů korun. Peníze tehdy poskytla EU z Evropského sociálního fondu. Projekt měl modernizovat veřejné služby zaměstnanosti a vytvořit centrální informační systém určený pro potřeby efektivního řízení trhu práce. V rámci tohoto plánu se předpokládalo také vybudování manažerského informačního systému (MIS), který bude schopný všechny informace z trhu práce shrnout a poskytne možnost vytváření nejrůznějších analýz a reportů. Systém měl zajišťovat poskytování informací běžným uživatelům, managementu na okresní, krajské i celostátní úrovni a v budoucnu měl zajistit předávání dat českým i evropským orgánům a institucím, například statistickým úřadům. Tendr vyhrála společnost Hewlett-Packard (HP) spolu se subdodavateli OKsystemem a Treximou.
Letos v dubnu ministerstvo vypsalo další zakázku, tentokrát v hodnotě 61,7 milionu. Ta již byla hrazena čistě ze státního rozpočtu a týkala se postupné aktualizace i rozšíření systému během čtyř let. Šlo o uzavřené výběrové řízení, jehož jediným možným vítězem mohla být z důvodu ochrany práv podle autorského zákona opět společnost HP. „Pouze dodavatel původní veřejné zakázky je oprávněn disponovat se všemi právy k duševnímu vlastnictví souvisejícími s doposud poskytnutým plněním pro realizaci veřejné zakázky na rozvoj a aktualizaci MIS,“ vysvětluje Štěpánka Filipová z MPSV. Cena za tuto aktualizaci je ale zarážející. Je totiž několikanásobně vyšší, než kolik by stálo úplně nové řešení. „Cena za manažerský systém se pro státní správu obvykle pohybuje v jednotkách milionů korun, maximálně do patnácti milionů korun,“ říká Jan Hušek, obchodní ředitel společnosti Inekon Systems, která se o účast ve druhém tendru zajímala a má s tímto typem projektů zkušenosti. „Systém jsme zaváděli mimo jiné do státních podniků, jako jsou Budvar nebo Státní tiskárna cenin, a vždy se náklady pohybovaly do pěti milionů korun,“ upřesňuje.
Ministerstvo obrovský cenový rozdíl nevysvětlilo. Uvedlo pouze, že systém se zároveň výrazně rozšířil. Sdílnější nebyla ani firma HP. „Naše společnost se k probíhajícím zakázkám nevyjadřuje,“ sdělil týdeníku EURO PR manažer společnosti Karel Taschner.
Další pochybnosti vyvolává sám proces určení ceny tendru. Původně předpokládaný finanční objem zakázky a její konečná celková hodnota se lišily o více než šest milionů korun. „Původní představy MPSV byly jasné z hlediska objemu činností, ale podcenila se finanční náročnost,“ říká Filipová. Podle odborníků je však takové „podcenění“ v řádech milionů při kalkulaci zakázky nestandardní.
Námitky se nepřipouštějí
Výběrové řízení na aktualizaci MIS nepřipouštělo ani zákonnou možnost podat proti rozhodnutí zadavatele námitky. Ty totiž musejí být předloženy do patnácti dnů od doby, kdy se jiný subjekt dozví, že pravidla veřejné soutěže nebyla respektována, nejpozději však do podepsání smlouvy. „Jenže o porušení ustanovení jsme měli možnost dozvědět se teprve až ve chvíli, kdy ministerstvo oznámilo, že smlouva je již podepsána. To znamená, že v tomto případě nikdo námitky podat nemohl. Jde sice formálně o využití doslovného znění zákona, ale je to zcela proti jeho smyslu,“ je přesvědčený právní zástupce společnosti Inekon Systems Ivan Chytil, který připravuje podání podnětu k šetření antimonopolnímu úřadu.
Informační systém, který běžně stojí do patnácti milionů, se tedy vybudoval v rámci tendru za 67 milionů a nyní aktualizoval za dalších necelých 62 milionů korun. Ministerstvo práce si tak vlastně na základě výběrového řízení z peněz EU vytvořilo časově neomezenou platformu pro další zakázky, které může získat pouze jediná firma, bez ohledu na finanční nevýhodnost takového obchodu. Jan Hušek k tomu dodává: „Když si uvědomíme, kolik máme ministerstev a kolik podobných výběrových řízení proběhne, nemůžeme se divit, kde všechny peníze končí.“
BOX:
Pod dohledem ÚOHS
MPSV má dlouhodobě problémy s vypisováním veřejných zakázek. Od antimonopolního úřadu už dostalo několik pokut. Letos v květnu muselo zaplatit 800 tisíc korun, což je dosud nejvyšší sankce, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nějakému ministerstvu udělil. MPSV v roce 2007 zásadně pochybilo při zakázce na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku za 175 milionů korun. V únoru tohoto roku dostalo pokutu sto tisíc za chyby v tendru na vzdělávání pracovníků služeb zaměstnanosti. V roce 2006 úřad vyměřil MPSV půlmilionovou sankci za chyby v tendru na provozovatele komunikačního systému. Důvodem bylo špatně stanovené zadání veřejné zakázky.
