Vláda vrátila Kalouskovi materiál o likvidaci ekologických škod
Stát, který se při privatizaci zavázal, že novým majitelům uhradí zděděné ekologické škody v odhadované celkové hodnotě téměř 160 miliard korun, má problém. Dosud proplatil škody za zhruba 36 miliard. Pokud by postupoval stejným tempem, s touto zanedbanou agendou by skončil až v roce 2020. Ekologické normy se zpřísňují a zvyšují náklady na odstranění škod, ceny prací narůstají. Ze strany majitelů bývalých státních podniků navíc hrozí žaloby vůči státu, protože neodstranil škody ve stanovených termínech. Ministr financí Miroslav Kalousek řekl: A dost! Navrhl vládě, aby všechny svoje garance prodal v jednom tendru firmě, která za stát všechno vyčistí. Vnikla by jakási soukromá Česká ekologická konsolidační agentura. Mnoha ministrům se ale tento záměr z různých důvodů nezamlouvá a rozhodnutí o strategii řešení starých ekologických škod odložili na duben 2008.
Vláda 28. listopadu vrátila ministru financí jeho návrh strategie řešení starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací, které se týkají zhruba 800 podniků. Ministři uložili Kalouskovi předložit vládě do 31. března 2008 podrobný návrh dalšího postupu včetně seznamu dotčených společností. Vyplývá to z vládních dokumentů, které má týdeník EURO k dispozici.
Až 123 miliard.
Kalouskův resort připravil tří varianty, ale vládě navrhl, aby souhlasila s vypsáním jednoho výběrového řízení, v němž by se soutěžilo o odstranění starých ekologických škod. K 30. červnu 2007 je evidován závazek ve výši maximálně 159 miliard korun, což je součet vystavených státních garancí nabyvatelům z privatizace. Z této sumy již bylo takzvaně zasmluvněno zhruba 46 miliard korun a do července 2007 již zaplaceno 35,6 miliardy. To znamená, že hodnota Kalouskem plánované zakázky by se pohybovala od 113 až do 123,7 miliardy korun.
Kalousek vládě navrhl s tendrem souhlasit s tím, že ministerstvo financí v průběhu prosince vybere poradensko-právní kancelář a uzavře s ní smlouvu. Do února 2008 by Kalouskův resort ve spolupráci s touto kanceláří provedl právní a odborné analýzy. Konečný návrh postupu ve věci výběrového řízení chtěl ministr financí předložit vládě už do konce března.
Proč tak spěchat?
„S ohledem na objem finančních prostředků z privatizace a stáří ekologických závazků (více než čtrnáct let, neboť škody vznikly činností předchozích státních podniků) jsou v tomto materiálu předkládány varianty dalšího postupu, protože je nezbytné zrychlit způsob řešení. Při hodnocení těchto variant bylo nutné zohlednit i jejich případný vliv na plnění konvergenčních kritérií, která vláda ČR odsouhlasila,“ stojí v materiálu ministerstva financí. Schválený deficit státního rozpočtu vyplývající ze závazku konvergenčního programu na období do roku 2010 prý může být ohrožen, neboť výdaje na úhradu ekologických závazků mohou být vyšší než privatizační příjmy. Pak by bylo nutné tuto situaci řešit urychleně, pravděpodobně úhradou ze státního rozpočtu. „Takový zásah do státního rozpočtu by mohl vést i k nesplnění konvergenčního programu,“ argumentuje Kalousek, když popisuje nevýhodnost jiných variant. Pouze v případě řešení prodeje garancí v rámci jednoho obřího tendru prý nemůže dojít k nesplnění konvergenčního programu vlády. O tom, že v tendru by šlo o státní zakázku až za 120 miliard, informoval minulou středu jako první deník MF Dnes.
Bursík: Až po Bali.
Materiál ministerstva financí byl v rámci zúženého připomínkového řízení předložen pouze Úřadu vlády ČR a ministerstvu životního prostředí. Z dokumentů, které má týdeník EURO k dispozici, je zřejmé, že nikdo neměl připomínky. Podle MF Dnes byla řada odborů ministerstva financí proti, ale Miroslav Kalousek prý chtěl vyřešit vše najednou. Ministr životního prostředí týdeníku EURO řekl, že se k materiálu vyjádří, až se vrátí z konference OSN o změnách klimatu z Bali.
Proč Kalousek se svým návrhem na vládě neuspěl? Podezřele mohla působit i skutečnost, že kromě premiéra Mirka Topolánka a ministra Martina Bursíka o předloženém materiálu nikdo ze členů vlády dopředu nevěděl. „Materiál mě zaujal nevíce ze všech, co jsem za své působení ve vládě viděl,“ řekl týdeníku EURO nejmenovaný ministr.
Některým členům vlády se nezdála celková odhadnutá výše garancí. „Rozsah škod je diskutabilní. Podle mého názoru by minimálně ty největší - miliardové - škody měly být znovu auditovány. Také nelze vyloučit, že už původní audity mohly být nadsazené,“ sdělil týdeníku EURO svoje obavy další člen vlády s tím, že znečištění, které vzniklo například před více než patnácti lety, dnes může mít úplně jiné parametry, tudíž i cena za jeho odstranění může být jiná.
Podle informací týdeníku EURO na vládě zazněl i názor, že jeden obrovský tendr není ideální řešení. Proto bylo navrženo, zda by ministerstvo financí – stejně jako Česká konsolidační agentura s pohledávkami - nemohlo připravit balíčky garancí (zhruba patnáct), které by stát v rámci výběrových řízení prodal zájemcům, kteří za ně nabídnou nejnižší cenu.
