Neúspěšní uchazeči se obrátí na antimonopolní úřad
Ministerstvo dopravy vypíše výběrové řízení na službu, která nemá oporu v zákoně. Podmínky stanoví tak, že se většina velkých světových firem tendru odmítne zúčastnit. Ze čtyř nabídek, které nakonec dorazí, tři odmítne posoudit pro technické nedostatky. V „soutěži“ zůstane pouze společnost Kapsch, která podala druhou nejdražší nabídku, je však od začátku favoritem. Tendr na dodavatele elektronického mýtného v České republice tedy logicky míří k antimonopolnímu úřadu. Řečeno slovy jednoho z ředitelů odmítnutých firem: zdá se, že s rozumem nemá proběhnuvší výběrové řízení nic společného.
Rakouská objednávka.
O vítězi není definitivně rozhodnuto. Výběrová komise sice doporučila Kapsch, ale konečný ortel vynese až ministr dopravy Milan Šimonovský. Vláda o tendru jednat nebude, pouze uplynulý týden vzala na vědomí zprávu, kterou jí Šimonovský přednesl. Ministr a jeho resort však od oznámení o vyloučení tří uchazečů čelí silnému tlaku. Vyřazené společnosti již nyní mluví o tom, že se obrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Autostrade hodlá případ řešit na úrovni Evropské komise, konsorcium Ascom/Fela/Damovo/ABD Group již podnět k ÚOHS podalo. Firmy ještě předtím, než dostaly oficiální oznámení o výsledku řízení, poslaly námitku ministerstvu. „Je to paradoxní. Dodržujeme zákon a všichni nás za to kritizují. V nabídkách byly nedostatky a pokud nechceme zákon porušit, nemůžeme takové nabídky akceptovat,“ řekl týdeníku EURO ředitel ministerského odboru pozemních komunikací Jiří Nouza. Vyloučení uchazeči si však myslí pravý opak. Zástupce konsorcia Ascom/Fela Martin Beneš týdeníku EURO řekl, že vyřazení z formální důvodů je nepřípustné. „Jsem názoru, že jsme splnili vše, co zadavatel požadoval. Proto není možné, abychom kvůli tomu byli vyloučeni,“ řekl Beneš. Autostrade rovněž nesouhlasí. „Pokud obdržíme oficiální informaci o tom, že naše nabídka byla vyřazena, nebo pokud bude zakázka přidělena jinému účastníku soutěže bez toho, že by naše nabídka byla vůbec posouzena, jsme rozhodnuti podniknout veškeré právní kroky nezbytné k ochraně práv konsorcia Autostrade jako účastníka výběrového řízení. Naše práva jsme připraveni hájit nejen na úrovni českého právního řádu, ale i s využitím řízení u Evropské komise,“ uvedla ve svém komuniké firma. Výběrová komise tuto společnost vyřadila z tendru mimo jiné kvůli chybějící české certifikaci bezpečnosti práce. Autostrade se však hájí tím, že splňuje evropské normy, které jsou mnohem přísnější než tuzemské. Doložila to čestným prohlášením, které však komise nevzala na vědomí. „Považujeme takový průběh výběrového řízení za vysoce netransparentní. Tento postup umožňuje, aby zakázka byla přidělena účastníkovi řízení, který nabídl identické technologické řešení, ovšem za cenu, jež o 4,5 miliardy korun převyšuje cenu nabídnutou námi,“ dodává Autostrade.
Vysoká cena.
Vyloučené firmy rovněž argumentují tím, že na chybějící dokumentaci, například certifikát týkající se životního prostředí, nebyly upozorněny, aby mohly svou chybu včas napravit. „Pokud by šlo o jednu drobnost, možná by výběrová komise uchazeče vyzvala, aby ji doplnil. V tomto případě však chybělo podkladů víc,“ oponuje Nouza. Kapsch byl od začátku výběrového řízení označován za favorita. Zástupce jednoho z vyřazených konsorcií uvedl, že již zadávací dokumentace je skrytě napsána ve prospěch mikrovlnné technologie, kterou Kapsch využívá. Kvůli tomu do tendru nešla řada renomovaných společností (Siemens, T-Systems International, IBM, LogicaCMG), které pracují s technologií satelitní. Přesto vítězství Kapsch konkurenty překvapilo. Za své služby totiž po státu požaduje 22,1 miliardy korun. Pokud pomineme nabídku A-Way, která se mimo jiné kvůli použité technologii (kombinace mikrovlnného a satelitního řešení) vyšplhala na 34 miliard korun, žádal Kapsch výrazně nejvíce. Konsorcium Ascom/Fela/Damovo/ABD Group výstavbu a provoz nabízelo za 15,1 miliardy korun, seskupení okolo italské Autostrade za 17,6 miliardy korun. Cena měla v tendru váhu pouze 60 procent, a tak pokud by došlo ke zvážení nabídek, byl by Kapsch v nevýhodě. Autostrade rovněž uvádí, že mýtný systém v Rakousku budovala její 100procentní dceřinná společnost Europass, Kapsch byl prý pouze dodavatelem. Rakouská firma přitom výstavbu mýta v Rakousku považuje za svou velmi dobrou referenci. Vyjádření Kapsch se týdeníku EURO nepodařilo získat. Rovněž Ascom/Fela již systém mýtného budovala.
České tendry.
Je obvyklé, že lukrativní státní zakázka vyvolává emoce. Poslední dobou však řada aktivit českého státu končí u mezinárodních soudů a arbitráží. Pokud Šimonovský současný tendr nezruší, dá se očekávat, že právníci státu budou mít o další práci postaráno. „Česká republika obecně je známa tím, že organizuje-li výběrové řízení stát, klade si množství omezujících podmínek, které ne vždy vedou k výběru ekonomicky nejzajímavějšího partnera,“ řekl týdeníku EURO prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Dodal, že Kapsch by měl zakázku získat pouze za určitých podmínek. „Jestliže by vítězem tendru měla být rakouská společnost Kapsch, očekávám od předsedy vlády a dalších členů kabinetu, že povedou zásadní politická jednání s rakouskou vládou. Například na téma uvolnění rakouské energetiky vůči české. Dávat takto velkou zakázku rakouské firmě je politické rozhodnutí. Pokud součástí dohody není řešení tohoto základního problému, který českou ekonomiku ze strany Rakouska poškozuje, je to politicky nezodpovědné. Elektronické mýtné je velice významná zakázka. Všechny vlády na světě při tak velkých obchodech dělají určité politické dohody,“ dodal Míl.