Tendry na poslední chvíli

Ministerstvo financí

PRAHA (vlp) - Ministerstvo financí se v době předávání vlády snaží uzavřít pět výběrových řízení na dodávky systémů pro vznikající státní pokladnu. Na první pohled nic nestandardního, neboť vůle ke zřízení tohoto institutu existuje již řadu let. Vláda odsouhlasila vznik pokladny v únoru loňského roku. Minimálně neobvyklé však je, že od té doby se nic nedělo a k tendrům ministerstvo přistoupilo až v době voleb do sněmovny. Stěžejní tezi, že „rozhodnutí o vytvoření státní pokladny již nelze déle odkládat“, napsalo vládě již na začátku loňského roku. Lhůta pro podání nabídek na první fázi vybudování systému státní pokladny – systém školení pro státní pokladnu – je stanovena na 17. července. Tendr se tedy uskuteční rok a půl po usnesení kabinetu. Součet předpokládaných cen přesahuje 25 milionů korun. O šest dní dříve vyprší lhůta pro účast v tendru na vytvoření zadávací dokumentace pro dodavatele rozpočtového systému. Manažera celého projektu první fáze státní pokladny již ministerstvo vybralo. Stala se jím společnost Per Partes, druhá v pořadí BDO však podala námitku. Jelikož předpokládá, že ji ministerstvo zamítne, je rozhodnuta dát podnět k šetření tendru antimonopolnímu úřadu. Na konci června rovněž ministerstvo u vybraných firem poptalo softwarovou platformu pro modelování rozpočtových procesů a na svém webu zveřejnilo tendr na marketingový průzkum týkající se projektu. Státní pokladna má být v podstatě centrální řízení státních financí, fungovat má pod ministerstvem financí, jehož pravomoci tím výrazně vzrostou. Bude mít pod kontrolou veškeré prostředky státního rozpočtu, které budou vedeny na jediném účtu u České národní banky. Vysvětlením, proč ministerstvo spěchá a kontrakty chce uzavřít ještě před tím, než se nová vláda ujme ministerstva, může být postoj ODS ke státní pokladně. Objem prostředků, které stát vítězům těchto výběrových řízení vyplatí, dosahuje zatím desítek milionů korun. Ve hře jsou však miliardy. Kdyby se realizoval celý systém centrálního řízení státních financí, zaplatí za to stát přibližně 3,5 miliardy korun. Občanští demokraté přitom s vytvořením centrálního účtu nesouhlasí. „Jeví se mi to jako nepodstatná, banální a technická změna,“ řekl týdeníku EURO stínový ministr financí Vlastimil Tlustý v době, kdy vláda její vytvoření schválila. Jak dodal, ODS o vytvoření podobného systému neuvažuje.