PRÁVA A POVINNOSTI JEDNATELE Vztah firmy s jejím jednatelem se neřídí zákoníkem práce. Ohledně výkonu této funkce nemohou uzavřít pracovní smlouvu. Dohoda mezi nimi má vzhledem ke své závažnosti i řadu dalších odlišností. Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným.
PRÁVA A POVINNOSTI JEDNATELE Vztah firmy s jejím jednatelem se neřídí zákoníkem práce. Ohledně výkonu této funkce nemohou uzavřít pracovní smlouvu. Dohoda mezi nimi má vzhledem ke své závažnosti i řadu dalších odlišností.
Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Jmenování do této funkce s sebou pro určenou osobu přináší nejen práva, ale také řadu povinností. Porušení některé z nich může v konečném důsledku zapříčinit odpovědnost jednatele za vzniklou škodu a v určitých případech i jeho trestněprávní odpovědnost. V praxi se setkáváme s tím, že mnoho jednatelů (na jedné straně) a majitelů firem (na straně druhé) tento rozsah práv a povinností nezná důkladně, čímž dochází ke zbytečným problémům.
PRÁVO JEDNAT JMÉNEM SPOLEČNOSTI
Mezi základní oprávnění a současně i povinnosti jednatele patří jeho právo jednat jménem společnosti. Tato práva a povinnosti vznikají v zásadě dvěma způsoby:
Při založení společnosti získává jednatel oprávnění jednat jménem společnosti až okamžikem nabytí právní moci usnesení rejstříkového soudu o zápisu příslušné společnosti do obchodního rejstříku - tedy dnem (oficiálního) vzniku společnosti.
Za trvání společnosti vzniká toto oprávnění okamžikem jmenování příslušné osoby do funkce na základě rozhodnutí valné hromady. Samotný zápis nového jednatele do obchodního rejstříku má tedy pouze deklaratorní význam - tento zápis tedy není podmínkou vzniku práva jednat jménem společnosti.
Co doporučit, pokud musí nově jmenovaný jednatel učinit v období mezi svým jmenováním do funkce a zápisem své osoby do obchodního rejstříku nějaký právní úkon? Je vhodné, aby oprávnění prokazoval písemným rozhodnutím valné hromady o jmenování do funkce. I toto však pro druhou stranu nemusí být vždy stoprocentní záruka, neboť takto jmenovaný jednatel mohl být v mezidobí ze své funkce odvolán, aniž by zatím došlo k zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku. Je tedy lepší vyčkat do zápisu konkrétní osoby do obchodního rejstříku (viz článek „Co je psáno, to je dáno“ v Profitu č. 4/2005).
OBCHODNÍ VZTAH
Podstatná je skutečnost, že právní vztah mezi společností a osobou jednatele je obchodněprávním vztahem. Řídí se tedy příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Konkrétně je na daný vztah nutné (až na jisté výjimky) přiměřeně použít ustanovení tohoto zákoníku o mandátní smlouvě.
Znamená to tedy mimo jiné, že jednatel vykonává svou funkci za úplatu. Pokud tato úplata není přesně dohodnuta, pak se jedná o úplatu „obvyklou“ v době uzavření smlouvy za činnost vykonávanou jednatelem, respektive za činnost obdobnou.
Vztah mezi jednatelem a společností se tedy neřídí zákoníkem práce. To však automaticky neznamená, že by s ním nemohla být uzavřena současně pracovní smlouva. Předmětem činnosti této osoby podle pracovní smlouvy však nesmí být činnost, ke které je povinen jako jednatel. Povolen je ale (častý) případ, kdy jedna a ta samá osoba vykonává jak funkci jednatele, tak i funkci ředitele společnosti - pracovní smlouva by se tedy týkala pouze činností ředitele.
PÍSEMNÁ SMLOUVA
Přestože se práce jednatele řídí zmíněnými ustanoveními obchodního zákoníku a nelze ji upravit pracovní smlouvou, lze uzavřít jinou písemnou smlouvu. Vztah mezi společností a jednatelem je možné výslovně písemně upravit takzvanou smlouvou o výkonu funkce.
Její základní obsahovou náplní bude sjednání práv a povinností jednatele a odměna za jeho činnost. K platnosti smlouvy je třeba splnit dvě podmínky: Za prvé je třeba vypracovat písemnou podobu, za druhé s ní musí souhlasit valná hromada společnosti.
ŘÁDNÝ HOSPODÁŘ
Základní obecnou povinností jednatele je vykonávání funkce v souladu se smlouvou o výkonu funkce (je-li uzavřena), popřípadě v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Současně je povinen dodržovat další zvláštní ustanovení obchodního zákoníku vztahující se k této funkci.
Ať už jsou ale ve smlouvě upravena práva a povinnosti jakkoliv, je jednatel vždy povinen vykonávat svou funkci s takzvanou „péčí řádného hospodáře“. V tomto ohledu tedy nelze použít úpravu mandátní smlouvy, která vyžaduje na mandatáři dokonce „odbornou péči“. Použijí se proto ustanovení obchodního zákoníku upravující povinnosti statutárního orgánu společnosti.
Termín „péče řádného hospodáře“ není v zákoně definován. Nicméně lze za ni považovat takový postup jednatele, kdy bude v prvé řadě hájit zájmy obchodní společnosti. U úkonů, ohledně kterých nebude jeho odborná kvalifikace dostačující, musí zajistit stanovisko kvalifikovaných osob.
MNOHO POVINNOSTÍ
Konkrétní povinnosti ukládá jednateli jak obchodní zákoník, tak další právní předpisy. Z obchodního zákoníku vyplývá, že je mimo jiné povinen zajistit obchodní vedení společnosti. Tedy že je povinen s péčí řádného hospodáře rozhodovat o vnitřních záležitostech společnosti, řídit ji a zejména pak rozhodovat o další podnikatelské činnosti. Současně je povinen zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví. Tyto činnosti samozřejmě nemusí vykonávat osobně - postačí, když vedením evidence a účetnictví pověří jinou kvalifikovanou osobu. Za osobní povinnost jednatele je však třeba považovat vedení seznamu společníků.
Důležitou zákonnou povinností je dodržování zákazu konkurence. Tím se rozumí nemožnost působit ve stejném nebo obdobném oboru podnikání jako společnost, jejímž je jednatelem. Má také zakázáno vstupovat s firmou, ve které vykonává funkci jednatele, do obchodních vztahů - tedy nemůže s touto společností uzavřít například jakožto živnostník jakoukoliv obchodní smlouvu. Stejně tak jednatel nesmí zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti. To znamená, že nesmí za úplatu (například na základě mandátní či zprostředkovatelské smlouvy) zajistit třetí osobě obchod se společností, ve které vykonává funkci jednatele. Nesmí se ani účastnit na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením (bez ohledu na předmět podnikání). Nesmí být ani ovládající osobou jiné firmy (například většinovým společníkem společnosti s ručením omezeným), pokud tato společnost má stejný nebo obdobný předmět podnikání. Má také zakázáno vykonávat činnost statutárního nebo podobného orgánu (nebo jeho člena) jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, pokud nejde o koncern.
Jednatel má mimo jiné i jednu méně běžnou, ale přesto významnou povinnost: Bez zbytečného odkladu musí podat návrh na prohlášení konkurzu, pokud jsou splněny podmínky pro jeho prohlášení stanovené zákonem o konkurzu a vyrovnání.
MAJETKOVÁ I TRESTNÍ ODPOVĚDNOST
Důsledkem porušení povinností jednatele uložených mu obchodním zákoníkem je zejména nutnost náhrady škody, způsobené společnosti. Pokud je jednatelů, kteří způsobili společnosti škodu, více, odpovídají vůči firmě za vzniklou škodu společně a nerozdílně. To znamená, že společnost je oprávněna domáhat se náhrady celé způsobené škody po kterémkoliv z nich (tj. rovněž samostatně) i po všech současně. Jestliže odpovědní jednatelé škodu neuhradili a věřitelé nemohou dosáhno
ut uspokojení svého nároku z majetku společnosti pro její platební neschopnost či z důvodu, že společnost zastavila platby, ručí odpovědní jednatelé za závazky, které má společnost vůči svým věřitelům, také společně a nerozdílně. Předpokladem je však, že věřitel marně uplatní svůj nárok nejprve vůči společnosti. Rozsah ručitelské povinnosti je omezen rozsahem povinnosti jednatele k náhradě škody vůči společnosti.
Odpovědnost však nemusí být pouze majetková. Jednatel je odpovědný i z hlediska trestního zákona. Pravděpodobně nejtypičtějším trestným činem je v tomto případě trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku. Toho se ve funkci může dopustit tak, že například poruší obchodním zákoníkem nebo smlouvou uloženou povinnost opatrovat nebo spravovat majetek společnosti (či jiné osoby), a tím způsobí společnosti či jiné osobě (firmě) škodu „nikoliv malou“.
V úvahu připadá nepochybně rovněž trestný čin zvýhodňování věřitele. Jednatel se ho poměrně jednoduše může dopustit tak, že upřednostní jednoho z více věřitelů společnosti, přičemž tím (byť i jen částečně) zmaří uspokojení jiného věřitele - a to vše za situace, kdy společnost není schopna splatit své závazky.
Za nikoliv neobvyklé lze považovat rovněž trestné činy zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, porušení povinnosti v řízení o konkurzu, neodvedení daně „ve větším rozsahu“, stejně jako pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.
KONEC FUNKCE
Jednatelské oprávnění zaniká jednak uplynutím funkčního období (je-li upraveno ve společenské smlouvě), jednak okamžikem, kdy byl ze své funkce odvolán rozhodnutím valné hromady společnosti.
Složitější situace nastává v případě, kdy se jednatel sám rozhodne ukončit své působení ve funkci. V takovém případě může svou abdikaci oznámit přímo na probíhajícím zasedání valné hromady s tím, že v takovém případě končí jeho funkce uplynutím dvou měsíců ode dne tohoto oznámení (nerozhodne-li valná hromada například o dřívějším ukončení funkce). Nekoná-li se valná hromada, pak je jednatel nucen oznámit svou (nejlépe písemnou) abdikaci společníkům a zpravidla současně svolat valnou hromadu. V takovém případě končí výkon funkce dnem, kdy jeho odstoupení z funkce projednala valná hromada.
UŽITEČNÉ RADY
* Je vhodné, aby jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce. * Smlouva o výkonu funkce musí být schválena valnou hromadou.
