Teoretici v ilegalitě

Myslíte si, že bankovní rada ČNB potřebuje výraznou obměnu?

Myslíte si, že bankovní rada České národní banky potřebuje výraznou obměnu?

• Ano 30 %

• Ne 43 %

• Nevím 27 %

Bankovní rada ČNB je jedním z mála dobře fungujících orgánů v této zemi. Považuji ji za jeden z mála kompetentních orgánů ve sféře státu. Pokud by v České republice všechno fungovalo alespoň tak dobře, bylo by nám všem asi veseleji. Podobné reakce byly nejčastější odpovědí respondentů Manažerského barometru na otázku, zda by se personální složení rady mělo nějakým způsobem změnit. Více než dvě pětiny ředitelů by do složení orgánu výrazně nezasahovaly. Jak však podotkl jeden z nich: „Obávám se, že prezident Václav Klaus tento názor sdílet nebude.“ I ti účastníci pravidelné ankety týdeníku EURO, kterým působení současné rady vyhovuje, se shodovali na tom, že by drobné zásahy do personálního složení nebyly na škodu. Jejich starosti se týkaly zejména ovlivňování členů rady politiky. „Bankovní rada si drží odstup od exekutivy. Při její výměně bych se bál, že se to změní. A to by pro ekonomiku dlouhodobě dobré nebylo,“ uvedl jeden z ředitelů. Jiný manažer, zastávající podobný názor, se k možným personálním šachům vyjádřil obsáhleji: „Menší obměna je zcela přirozená a žádoucí, aby byla zajištěna otevřenost systému a nekonzervovaly se současné vztahy. Změny, které naznačuje Václav Klaus, však budou asi rozsáhlejší. Je to nepochybně prezidentovo právo, ale měl by dopředu vědět, že některá jména zmiňovaná v tomto kontextu jsou naprosto kuriózní. Pokud jsou míněna vážně, povedou jen k zesměšnění všech zúčastněných.“ Autor dalšího příspěvku se proti razantním zásahům do rady postavil také a k prezidentovi je ještě nemilosrdnější. „Podle Václava Klause potřebují obměnit všichni, kteří mu říkají věci, jež se mu nepříjemně poslouchají, ačkoli jsou pravdivé. Takže proto je zřejmě z jeho pohledu zralá na výměnu téměř celá bankovní rada ČNB,“ podotýká ředitel v úvodu a pokračuje: „V minulosti již jednou bankéři poslechli svůdné řečičky politiků a stálo nás to všechny přes 300 miliard korun na ztrátách z vytunelovaných bank. Pokud se centrální bankéři chovají zodpovědně, neexperimentují s českou korunou na modelu 1:1 a ekonomika šlape, není důvod výrazně složení měnit. Je totiž velmi jednoduché kritizovat jejich postoj a současně nemít zodpovědnost. V bankovním sektoru jsem se pohyboval více než patnáct let a mohu s jistotou říci, že dosud představená jména nových kandidátů do rady jsou s výjimkou profesora Janáčka spíše obdivovatelé až pochlebovači prezidenta Klause než skuteční odborníci.“ Některým manažerům by se značná proměna bankovní rady ČNB nelíbila kvůli ustoupení od její dosavadní politiky, především v otázce přijímání jednotné evropské měny. „Prudká změna kursu je krajně nežádoucí. Dramatické změny pravidel mají v ekonomice ty nejhorší důsledky, protože znemožňují vypracování dlouhodobějších strategií a přidávají další významné nejistoty do rozhodovacích procesů ekonomických subjektů. Přechod od strategie přístupu k euru „hned jak to bude možné“ ke strategii „pokud možno nikdy“ by byl tak zásadní, že v mém případě by to vedlo k přenesení všech ekonomických aktivit z České republiky do zemí eurozóny,“ tvrdí jeden ředitel.
Zastánci radikálního řezu ve složení současné bankovní radě vytýkali její neprůbojnost a malou aktivitu. „Česká národní banka a její činnost ve vztahu k ekonomické situaci země je nevýrazná a k řadě problematických ekonomických témat veřejně neprezentuje své názory. Role ČNB neleží pouze ve fiskální politice, měla by rovněž prosazovat nebo alespoň navrhovat reálné změny k růstu HDP,“ soudí jeden z respondentů. Jedna ředitelka naopak kritizuje vystupování členů rady na veřejnosti: „Bankovní rada žije v posledních letech téměř v ilegalitě. Publicita či publikační činnost jejích jednotlivých členů je minimální a asi málokdo z nás zná jejich názory a postoje. Výjimkou je pouze pan viceguvernér Niedermayer. O ostatních členech včetně guvernéra nevíme téměř nic (v Týdnu jsme se pouze dozvěděli, že pan guvernér rád leze po horách). Proč právě ti nejpovolanější nevysvětlují veřejnosti například otázky kolem zavedení eura? Občas se sice objeví nějaké datum přijetí jednotné evropské měny, ale o konsekvencích se příliš nemluví. Také k bankovnímu sektoru se nikdo z těchto nejpovolanějších nevyslovuje. Je náš bankovní sektor skutečně tak dokonalý?“ Jejich kolega přidal další oblasti, v nichž by bankovní rada měla být více vidět. Proměnu však očekává až od příchodu nových členů: „V nadcházejícím období bude nutné udržet její nezávislost. Bude nezbytné, aby byla aktivnější při komentování vládního programu a jeho implementace z pohledu stanovených měnových cílů a časového plánu na zavedení eura. Nová bankovní rada by měla být otevřenější a čitelnější. Měla by jít více s kůží na trh a nebát se vystupovat razantněji a veřejně proti akceleraci deficitů státního rozpočtu a proti pomalému tempu reformy veřejných financí.“ Jiný manažer svůj názor na změny formuloval stručně: „Všichni čistí teoretici by měli být vystřídání lidmi, kteří mají i praktické zkušenosti.“

Odpovídalo 100 manažerů