TEORIE EUROSKEPTICISMU

Kritika evropské integrace

Kýčovitě nazvaná právě vydaná kniha Znečištěný pramen je závažnou a vášnivou kritikou evropské integrace. Její autor – John Laughland (1963) – britský univerzitní profesor politologie a filozofie – je ostře euroskeptickým komentátorem novin a časopisů The Times, The Spectator, The Daily Telegraph, Géopolitique a The Wall Street Journal. Obhajuje koncept národního státu, vlády práva, zlatého měnového standardu a parlamentarismu. Argumentuje, že právě ony zajišťují svobodu a že naopak rozpouštění národních států v Evropské unii či zrušení zlatého standardu jsou nebezpečné neliberální akty, které oslabují demokracii. Obecně se zastává prospěšnosti politiky. Tvrdí, že například nezávislost centrální banky na politicích je chybná, že samo řízení měny není nikdy pouze technickým, ale vždy politickým jednáním. Publikace začíná detailním rozborem propagandy evropské integrace a nacistické propagandy v kapitole s příznačným názvem Fašisté a federalisté. Laughland demonstruje, jak podobné proevropské argumenty a obrazy prezentovali nacisté a současní věrozvěsti unie. Spojování Evropské unie s nacisty a fašisty skrze výraznou podobnost integračního cíle (například vytvoření evropské celní unie a společné měny) ale není úplně fér. Autorovi však slouží v rozběhu k další kritice, kterou vede nejen vůči evropské integraci, ale též vůči Německu. Ve druhé části knihy autor dále podrobně argumentuje proti Německu. Tvrdí, že Němci prosazují evropskou integraci, aby se stali hegemonem kontinentu, že jde o pokračování (byť jinými prostředky) jejich starého snu. Třetí část si všímá ekonomických aspektů integrace a věnuje se zejména problému společné měny a měny nekryté zlatem vůbec. Právě zrušení zlatého standardu podle Laughlanda vedlo k inflačnímu znehodnocování peněz, což dokládá mimo jiné grafem vývoje inflace od roku 1661 do roku 1981. Inflace začala prudce růst až ve dvacátém století, kdy jednotlivé centrální banky postupně opouštěly krytí svých bankovek zlatem. „Jak se zvětšovalo množství potenciálně konvertibilních dolarů v zahraničních ústředních bankách, Spojené státy si uvědomily, že nedokážou splatit své dluhy. Patnáctého srpna roku 1971 porušily své smluvní povinnosti tím, že jednostranně vypověděly svůj závazek prodávat zlato jiným centrálním bankám v ceně 35 dolarů za jednu unci. Bylo tak přerušeno poslední spojení dolaru se zbožím. Vzápětí poté logicky stoupla cena ropy ve znehodnocených dolarech. Začala éra inflace a hospodářského úpadku… Je poněkud zvláštní, že rozhodnutí vlády jednostranně vypovědět svoji povinnost splácet dluhy nebylo dosud více pranýřováno. Nebylo to poprvé, kdy se vláda pokusila zbavit příliš velkých dluhů znehodnocením měny či odmítnutím splnit své závazky. (str. 232–233) V poslední části se Laughland vyrovnává s budováním nového světového řádu, kde přestávají platit ústavy i mezinárodní úmluvy a zejména státní suverenita a kde nové podmínky nastolují státy sdružené v NATO. „Když 24. března roku 1999 dopadly na Jugoslávii první bomby NATO, zrodil se nový světový řád. Desetiletí po pádu Berlínské zdi udělal Západ to, co údajně hodlal udělat Sovětský svaz. Útokem na suverénní stát podryl mezinárodní sys–tém. Hlavní obhájci útoků NATO velmi zřetelně konstatovali, jaký je cíl jejich akcí: v roli vůdčího principu mezinárodního systému chtěli nahradit státní suverenitu univerzalistickou doktrínou lidských práv. (str. 17) Lauglandova kritika bombardování Srbska a role USA v tomto podniku stojí za přečtení i tomu, koho jinak otázky evropské integrace netrápí a nezajímají. Celá kniha je velmi kontroverzní, mnoho tvrzení je sporných, nicméně je tak zajímavá, že by mohla sloužit k odstartování zásadní debaty o Evropské unii.

Laughland, John: Znečištěný pramen. Nedemokratické počátky evropské ideje. Prostor, Praha 2001. 344 stran, cena 399 Kč.