Ve Skandinávii vzniká mohutný finanční ústav
Ať je to jen módní horečka, nebo zákonitý průvodní jev globalizace, fúzovací mánie už zasáhla plnou silou také bankovní sektor severní Evropy. Možná s menším halasem než mnohdy nepovedená spojení na německém trhu vzniká v Dánsku banka, kterou už nebude možno přehlédnout jako jakýsi regionální ústav. Hráči se přitom ani netají důvody propojování: chtějí být tak silní, aby byli příliš velkým soustem na spolknutí.
Už letos na jaře dánská banka Unidanmark v tichosti převzala tamní pojišťovací skupinu Tryg–Baltica. Transakci v hodnotě vyšší než miliarda dolarů domácí tisk hodnotil jako krok ke konsolidaci finanč–ního sektoru v celé Skandinávii a naznačoval, že zdaleka nepůjde o krok poslední. Měl pravdu.
Začátkem října největší dánská banka Danske Bank oznámila, že přátelsky přebírá RealDanmark, což je nejen třetí největší banka v zemi, ale hlavně největší dánský hypoteční ústav. Spojením obou vznikne vůbec největší skandinávský finanční konglomerát, jehož aktiva překročí 155 miliard dolarů.
Transakce proběhne swapovou operací, ve spojeném ústavu budou mít akcionáři bývalé hypoteční banky zhruba třetinu akciového podílu. Hodnota transakce převyšuje tři miliardy dolarů. V prohlášení Danske Bank zdůrazňuje, že akcionáři RealDanmark získávají o sedmdesát procent více, než by odpovídalo burzovním kótacím chvíli před tím, než byla fúze oznámena.
V komentáři ke vzniku nové banky, která ponese jméno většího partnera, německý list Die Welt napsal, že se šéfovi Danske Bank Peteru Straarupovi podařilo pořádné překvapení: nikdo prý tuto fúzi nečekal. Zdá se však, že buď německý bankovní svět, nebo alespoň Die Welt jsou tak soustředěny samy na sebe, že nějakému Dánsku moc pozornosti nevěnují. Už letos v únoru totiž americká CNNfn upozornila na tuto fúzi. Dokonce uvedla i cenové parametry, které přesně odpovídají nynější realitě.
Peter Straarup uvedl, že cílem fúze je vytvořit nejefektivnější a nejziskovější banku v severní části Evropy. Tržní pozorovatelé dodávají, že to může sice být jeden z cílů, ale Danske Bank se prý především obávala nájezdu některé zahraniční velké banky. Podle nich vznik mohutné dánské finanční instituce zabrání nepřátelskému spolknutí, ale umožní eventuální další propojení, ovšem za podmínek spojení rovného s rovným. A to už je poněkud jiná káva, dodávají londýnští bankovní znalci, když připomínají, že dosud vedení Danske Bank nebylo možným nadnárodním celkům moc nakloněno s poukazem na to, že synergické efekty jsou zanedbatelné a kulturní (nebo firemní) rozdíly příliš hluboké. S větší finanční silou za sebou je dnes Peter Straarup mnohem vstřícnější: nová instituce by se prý již nebránila spojení ani se zahraničním partnerem. Pokud vyvstane vhodná příležitost.
Nová Danske Bank začne fungovat od příštího roku, protože akcionáři RealDanmark kontrolující 70 procent akcií s fúzí souhlasí. Bude mít více než tři miliony drobných klientů, asi 150 tisíc klientů z malé a střední podnikatelské sféry, jejím zákazníkům bude patřit kolem dvanácti tisíc velkých korporací a institucionálních investorů. V elektronickém bankovnictví počet klientů přesáhne půl milionu.
Na obsluhu všech zákazníků bude zřejmě stačit podstatně méně zaměstnanců než oněch dvacet tisíc, které zatím oba fúzující ústavy dohromady mají. Už se ví, že mnoho poboček obou bank bude uzavřeno a že stav se sníží nejméně o dva tisíce. Proto také odborová organizace je asi jedinou stranou, která se na spojení mračí.
