Je fakt, že říkat ošklivé věci o představiteli vlastního státu v zahraničí je tak trochu nevkusné. Na druhé straně se asi nelze divit tomu, že zahraniční představitelé považují za nevkusné, že jsme si zvolili premiéra, který zneužívá evropské dotace, které jejich daňoví poplatníci financují. O tom, že to vědí, není pochyb. Většinou umějí číst a většinou četli i o zprávě OLAF týkající se Čapího hnízda, která doporučila odebrat proplacenou dotaci, protože v kauze Čapí hnízdo se podvádělo. Na tom mandátový a imunitní výbor nic nezmění, jakkoli o tom náš premiér nepochybně sní, když právě spí. Ta mezinárodní ostuda existuje, jakkoli se s respektem k českému voliči o ní v evropských salonech nesluší mluvit.
Legrační na tomto příběhu jsou dvě věci. Jednak že náš premiér v demisi se dovolává presumpce neviny, ačkoli dosud jsme mohli mít celkem oprávněný pocit, že (zřejmě z důvodu jazykové bariéry) netuší, že něco takového vůbec existuje. Pravidelné označování kohokoli s jiným politickým názorem za korupčníka před co nejširším publikem bylo v jeho slovníku zhruba stejně časté jako používání slovíček odvozených od lidového označení pro kopulaci. Tedy vesměs mimo dosah mikrofonů. A samozřejmě bez jakýchkoli důkazů.
Život a doba dotačního hnízda: hlavně, že se čerpá
Ale humorné je i to, že pirátu Peksovi vadí premiér s dotačním podvodem na krku v situaci, kdy to byla právě jeho partaj, kdo svou volbou předsedy sněmovny z hnutí ANO pomohl vytvořit podmínky, za nichž tu tento premiér bez důvěry mohl půl roku premiérovat bez nějakého seriózního vyjednávání po většinové podpoře. A v klidu si kolem svých dotačních kauz zařídit, co potřebuje.
Přečtěte si další komentáře Pavla Párala: