Šéf Madety má zálusk na tři české mlékárny
Jihočeská Madeta sponzoruje koncertní šňůru Lucie Bílé, která se vydala po České republice na aktuální Madeland Tour. Také zpěvaččin dlouholetý dobrý známý Milan Teplý - generální ředitel a předseda představenstva největší tuzemské mlékárny Madeta - se chystá na turné. Během něho chce přivést do své družiny další mlékárenské firmy. „Právě teď se láme chleba. Některé mlékárny jsou ve stavu klinické smrti, ale Madetě se daří. Za sedmnáct let, co ji vedu, takový rok ještě nebyl,“ pochvaluje si Teplý.
EURO: Světový mléčný trh prochází konjunkturou nečekaných rozměrů. Jak si ji užívá největší česká mlékárna? TEPLÝ: Hospodářsky je to pro nás velmi dobré. Po dlouhé době promítneme náklady u másla, sušených výrobků a také sýrů do cen. Osobně mám ale ze současného vývoje trochu strach, když vidím, kam míří nákupní ceny surového mléka. Na nás má dnes největší vliv jedna mlékárna - Goldsteig v bavorském Chamu, která nabízí vysokou cenu. Ostatní mlékárny v Německu jsou už pozornější, jsou si vědomy toho, že cenu přepálily. Čeští zemědělci samozřejmě tlačí na to, aby se cena vykupovaného mléka srovnala s Bavorskem. A mají pravdu - proč by měli prodávat pod cenou? Jestli ale chtějí za litr jedenáct korun, tak si musíme uvědomit, že v obchodě bude jedna kostka másla za 55 korun. Jsem zvědavý, jestli tomu příjmy obyvatelstva budou odpovídat.
EURO: Asi nemáte moc na výběr - buď se farmářskou cenou přizpůsobit, nebo opět přijdete o další surovinu? TEPLÝ: Za tři měsíce jsme zvedli cenu zhruba o dvacet procent, v září jsme průměrně platili 8,64 koruny za litr. Mlékařské a hospodářské družstvo Jih, které nám zajišťuje polovinu denní dodávky, původně chtělo 9,50, pak slevilo na 9,20. Když mi ale jeho zástupci oznámí, že s dalším mlékem – jak se to už stalo po našem vstupu do Evropské unie – odejdou za lepší cenou do Německa, nemůžu dělat nic. V České republice momentálně nikdo nemůže dávat německou cenu, protože své výrobky pak neprodá. Po mléku je obecně ,,žízeň“, a tak se přeplácí, a není za tím jen Německo, ale i Itálie, Francie a další. Nechci se zemědělci vyvolávat válku, ale pakliže tři zmocněnci mlékařského družstva rozhodnou o tom, že od nás odkloní 600 tisíc litrů mléka do Německa, je Madeta – ekonomicky nejstabilnější mlékárna v tomto státě – na dně. Nutně se musím zeptat předsedy antimonopolního úřadu, jestli by mlékaři také nemohli vytvořit odbytové družstvo a prodávat výrobky do řetězců z jednoho místa.
EURO: O to se už přece snažíte více než rok. Kam jste se za tu dobu posunuli? TEPLÝ: Nestalo se nic. Většina mlékáren řeší nějaké problémy, ať ekonomické nebo majetkové, když je vlastní zemědělci a nemohou se rozhodnout, jestli je prodají, či nechají zkrachovat. Některé mlékárny jsou už dávno v klinické smrti nebo po smrti, a ty ať se nikam nesdružují. My tady ale musíme vytvořit nějakou potravinářskou organizaci, která bude jednat s obchodními řetězci a protlačí vyšší ceny. Druhou věcí je, co spotřebitelé unesou. Dosavadní nárůst cen je pouhý začátek. Dnes je máslo za čtyřicet korun a bude za 55, kilogram sýra za 380 až 420 korun. Vím, že je to katastrofa a český trh nemůže takové skokové zdražení udýchat. Proto je v každém státě určitá instituce - třeba vláda.
EURO: Co si myslíte, že by měla dělat? Také v Německu se potýkají s prudkým růstem cen, dokonce se tam prý stály fronty na máslo… TEPLÝ: Některé mlékárny to tam také neudýchají. A už vidí, že v cenách za surovinu přestřelily. Myslím si ale, že ne všechny informace zvenčí se k nám dostanou, zřejmě tam určité zásahy budou. Nevěřím tomu, že by se kolosy typu Müller a Nordmilch nechaly dotlačit ke zdi, aby nebyly schopny pokrýt poptávku a vyvážet. Takový nedostatek mléka není. Tady jen přihlížíme tomu, jak se český potravinářský trh odevzdává zahraničním dovozům, dokonce se mluví o druhém Mnichovu… Mléko ke zpracování se „vysaje“ za abnormální ceny a pak se sem německé zboží bude muset dovážet, protože české mlékárny vyklidí pole. Nevím, jestli je úplně rozumné, když naši zemědělci dostávají dotace z evropského a národního rozpočtu a pak svou produkci vyvezou ven.
EURO: Nevzdáváte snahu o obchodní spojení mlékáren, jak jste v jeho přípravách daleko? TEPLÝ: Jsme-li na jedné straně vystaveni cenovému tlaku od zemědělců, musíme přece nějak reagovat. Části mlékáren je to ale jedno, část ví, že se nemůže bránit, a další nevěřícně kroutí hlavou nad tím, jestli se má nákupní cena zvýšit během dvou měsíců o pětadvacet, třicet nebo čtyřicet procent. Na spojení k prodeji pracujeme, nyní je ve fázi přípravy stanov. Jestli se nedohodneme, máme všichni smůlu.
EURO: Ceny másla, sýrů i dalších mléčných výrobků v obchodech strmě rostou. To znamená, že se vám daří promítat vyšší farmářské ceny do prodejních cen? TEPLÝ: Velmi problematicky. Madeta zvýšila své obchodní ceny jako jedna z prvních v republice, abychom nadále neprodávali trvanlivé mléko a máslo pod výrobními náklady. Řetězce tu ale velmi důsledně plní roli brzdy a nechtějí akceptovat ceny, které by odpovídaly velkému zdražení suroviny. Jsou tu schizofrenní poměry – obchodník, jemuž roky dodáváme, nechce ani náhodou přistoupit na požadovanou cenu eidamu, přitom ho chce dvojnásobné množství. V zahraničí je však taková poptávka po mlékárenských výrobcích a za mnohem lepší ceny, že je budeme vyvážet. V těchto dnech se rozhodujeme, které obchodní partnery z českého trhu budeme zásobovat až do Vánoc máslem, protože je daleko výhodnější jej vyvézt.
EURO: Není to krátkozraké? Vždyť je to totéž, co dělají zemědělci, a v první řadě mlékaři je za to kritizují. TEPLÝ: Samozřejmě je to krátkozraké, protože německé řetězce mohou dát přednost německému máslu, až se ceny srovnají. Budeme nyní posuzovat každého odběratele individuálně a zvážíme, jak se k nám ten který řetězec choval v minulém období. Karta se neuvěřitelně otočila.
EURO: Jenže jak dlouho to ještě potrvá? TEPLÝ: Ještě letos v březnu nikdo netušil, jaký obrat nabere vývoj na trhu s mlékem. Momentálně jsou na tom podstatně lépe zpracovatelé, kteří výrazně exportují. Současné dění na světovém a evropském trhu je ovšem anomálie a šoková situace se musí uklidnit. Jsou tu už první známky – na konci září klesla poptávka po sušeném mléku a máslu, jejich ceny stagnovaly, avšak s rostoucí nabídkou půjde logicky cenová úroveň dolů a s tím i farmářské ceny mléka. Významně na konci minulého měsíce zlevnila syrovátka, což ovlivňuje ceny sýrů. Ceny mléka musí klesnout, ale nejspíš nespadnou tam, kde byly na počátku roku.
EURO: Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že se růst farmářských cen zastaví. Snažíte se předejít ztrátě suroviny, když ji mlékařské družstvo přelije do Německa, tím, že přeplácíte dodavatele do jiných mlékáren v tuzemsku, jak se to běžně děje? TEPLÝ: Díky tomu, že naše cena je úplně někde jinde než zbytek republiky, můžeme přebrat surovinu jiným mlékárnám. Nastává tu paradoxní situace – mléko je dnes natolik strategickou surovinou, že se už nemluví o jeho kvalitě. Je to bílé a teče to, takže automaticky chceme za litr deset korun – i takové názory dnes zaslechnete. Jistěže nám také škodí špatně vyjednané podmínky pro zemědělství při vstupu do Evropské unie, hlavně že je náš eurokomisař Vladimír Špidla spokojen. V unii nejsme moc dlouho, ale Česká republika už žádá o navýšení národní kvóty, která nás brzdí v produkci mléka. Jsem přesvědčen o tom, že kvóty postupně vyhnijí, nebudou se udělovat sankce za jejich překročení.
EURO: Roky se u nás mluví o tom, že je tu stále příliš mlékáren, jejich počet však moc neklesá. Myslíte, že současné soupeření o surovinu a cenové přetahování povede k další koncentraci zpracovatelů? TEPLÝ: Mohlo by ji výrazně urychlit a poděkovat za to můžeme hlavně řetězcům. Myslím si, že jednou na celém tuzemském trhu zůstanou tři zahraniční a jedna nebo dvě české mlékárenské společnosti.
EURO: Bude mezi nimi i Madeta, nebo si dokážete představit, že někdy neodoláte nabídce strategického partnera? TEPLÝ: Madeta bude česká, pokud budu naživu. Strategických partnerů jsme měli už tolik, že jsme si je přestali psát. Rozsáhle jsme investovali a před námi jsou už jen kosmetické úpravy. Madeta je stabilní firma, čitelná pro bankovní domy i kontrolní organizace. V evropském kontextu je však malá, proto pořád říkám, že je škoda, když se při privatizaci rozbily velké mlékárenské celky. Není to tak, že bych vzýval staré pořádky, jsem pravicový volič, ale co jsme tu v mlékárenském průmyslu před privatizací měli, byla opravdu špička.
EURO: Poohlížíte se po jiných mlékárnách, aby Madeta posílila? Budete se snažit nějakou koupit? TEPLÝ: O to usiluji mimořádně. Víc o tom ale zatím nechci mluvit. Zajímali jsme se o Mlékárnu Kunín, kterou zemědělci pouštěli. Dali jsme nabídku, ale zahraniční investor (francouzská skupina Lactalis – pozn. redakce) byl pro prodávající asi zajímavější. Jestli se máme rozvíjet, musíme jít i do jiných zemí.
EURO: Máte jasnější plány, pokud jde o zahraniční akvizice? TEPLÝ: Naše záměry jsou zatím v plenkách. Nedá se o nich mluvit. Snad jen, že budou směrem na východ.
EURO: Třeba do Chorvatska a Ruska? TEPLÝ: Skutečně nemohu říci více. Nepochybně ruský trh je potenciálně úžasný, i když zatím z něj nemám nejlepší pocit. Naše strategie by měla být blízko té, kterou jde společnost Hamé, tedy žádné stavby na zelené louce, ale převzetí existujících zpracovatelských firem. Skupina našich poradců na těchto aktivitách pracuje a nechci jim to ztěžovat.
EURO: Vraťme se domů, můžete alespoň říci, o kolik mlékáren máte vážný zájem? TEPLÝ: Jsou tři.
EURO: Kdy některý z těchto obchodů může být aktuální? TEPLÝ: Uvidíme, možná do konce roku, ale možná také vše padne.
EURO: Jak se rýsují hospodářské výsledky Madety za letošní rok? TEPLÝ: Čísla nebudu říkat, jen snad tolik: za sedmnáct let, co jsem ředitelem, je tento rok jednoznačně jedním z nejlepších. Totéž ale platí i pro zemědělce.
EURO: Takže nejlepší doba pro další investice. Jaké plánujete? TEPLÝ: Do závodu v Jindřichově Hradci přijde v letošním roce 150 milionů korun. Nyní připravujeme obrovskou investici – řádově 300 milionů – do modernizace provozu v Plané nad Lužnicí.
EURO: Týdeník EURO již informoval o tom, že se chcete pustit také do zpracování ekologického mléka (EURO 38/2007). Kdy se na trhu objeví váš první biovýrobek? TEPLÝ: Biopotraviny jsou žádané a pro producenty jsou tyto výrobky i cenově úspěšnější než klasické, a to si samozřejmě nechceme nechat ujít. Začít s bioprodukcí je naše volba, žádný odběratel nás k tomu nenutí. Máme dodavatele mléka, kteří procházejí povinnou certifikací. V prachatickém závodu stavíme novou halu, kde se bude zpracovávat výhradně ekologické mléko. Původní středisko by už ani kapacitou nestačilo. Chceme pro český trh vyrábět sýr cottage, v obchodech by se měl objevit v příštím roce.
EURO: Letos v květnu jste byl spolu s dalšími potravináři a ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem v Číně navazovat obchodní kontakty. Rýsuje se vám nějaký konkrétní obchod? TEPLÝ: Už jsme tam vyvezli sušené mléko. Madeta každopádně na čínský trh dál půjde, o tom není pochyb. Spotřeba mléčných výrobků se na tamním koupěschopném trhu bude zřejmě rozvíjet dosti rychle. Číňané začínají přicházet na chuť pizze, takže poroste konzumace sýrů. Velvyslankyně Číny v České republice Chuo Jü-čen nám pomáhá vytipovávat regiony vhodné pro vývoz. Zájem o naši produkci by měla dvě menší města – „menší“ má dle jejich měřítek osm milionů obyvatel…
EURO: Ztrátu, kterou Madetě na počátku roku způsobila aféra kolem listeriózy, jste vyčíslili na desítky milionů korun. Smířil jste se s ní, nebo se přece jen budete domáhat náhrady škody u soudu? TEPLÝ: Kdekdo včetně ministerstva zahraničí mě přemlouvá, ať žalobu na Slovenskou republiku nepodávám. Ale chystáme ji. Připravuje ji advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol. a měli bychom ji podat ještě letos. Je jasné, že celá kauza byla mstou vůči Madetě ze strany zahraniční konkurence, byla to akce na objednávku, a tomu se musíme bránit. Mnohé důkazy svědčí o tom, že vzorky sýru Niva ve slovenské prodejně Lidlu kontroloři vůbec neodebrali, ale byly tam doneseny. Neexistuje ani protokol o odběru vzorků. Říkám si, k čemu jsou všemožná pravidla Evropské unie, když ze Slovenska pošlou výsledky zhotovené podle jiné metodiky rozborů, a ty jdou jako pravoplatné do celého světa.
EURO: O hodnotě značky se v posledních měsících mluví spíš v souvislosti s jinou budějovickou firmou – Budvarem, ale co Madeta - na kolik si ceníte svůj „brand“? TEPLÝ: Vyhýbavě bych řekl, že její cena je rostoucí. Sám ji asi přeceňuji, ale skutečná hodnota může být kolem dvou miliard korun. Vlastník jedné velké mlékárenské společnosti se mě ptal, kolik za Madetu chci. Na mou odpověď, že není prodejná, reagoval, že vše má hodnotu a je prodejné. Nabídl mi za celou firmu tři miliardy korun. Ale trvám na tom, že Madeta není prodejná. Dal jsem jí život, ať to jde někdo zkusit.
Madeta = 8 v 1 Osmička v titulku je jasná: osm specializovaných výrobních závodů, které má tuzemská mlékárenská jednička v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Plané nad Lužnicí, Prachaticích, Řípci a Strakonicích. A co má vyjadřovat slogan Madeta je 8 v 1? „Osm samostatných závodů, které jsou si však velmi blízké. A to nejen značkou, firemní kulturou, kvalitou výrobků a faktem, že se rozvíjejí z ryze českého kapitálu. Jsou si blízké doslova. Sídlí nedaleko od sebe, prakticky v jednom regionu. Nejvíce je však spojuje mléko. Za rok ho ,vteče´ do provozů přes půl miliardy litrů, což je pětina celkové produkce České republiky,“ vysvětluje společnost na svých webových stránkách. Brány závodů opouští mléko v podobě 239 druhů výrobků, za rok to představuje 396,9 milionu kusů. Přibližně čtvrtina produkce Madety putuje do zahraničí - do patnácti zemí, mezi nimiž je Libanon, Spojené arabské emiráty, Rusko, státy Evropské unie, Asie, Afriky i Ameriky.
