EVROPSKÉ FONDY Stovky miliard může dostat Česko od Evropské unie. Podnikatelé na peníze však zatím jen marně čekají. Už teď je ale jasné, že hlavní balík výzev většiny programů bude vyhlášen nejdříve na podzim. Až 780 miliard korun může Česko získat od Evropské unie během programovacího období 2007-2013.
EVROPSKÉ FONDY
Stovky miliard může dostat Česko od Evropské unie. Podnikatelé na peníze však zatím jen marně čekají. Už teď je ale jasné, že hlavní balík výzev většiny programů bude vyhlášen nejdříve na podzim. Až 780 miliard korun může Česko získat od Evropské unie během programovacího období 2007-2013. Týdny stávajícího roku ale letí zběsilým tempem a peníze jsou stále v nedohlednu. Dokumenty nutné pro zahájení čerpání peněz totiž pořád ještě leží v Bruselu. Jenže právě schválení Národního strategického referenčního rámce a s ním svázaných Operačních programů Evropskou komisí je pro přístup k penězům zásadní. Bez nich je možnost vyhlašovat výzvy k podávání projektů omezena na minimum a celý mechanismus, připravený v Česku na zpracovávání tohoto obrovského balíku peněz, jede naprázdno. ČAS NA HRANÍ VYPRŠEL I když podle vlády jde o dočasnou nepříjemnou obtíž, podnikatelé vnímají situaci podstatně vážněji. Minimálně ti, jimž se doma v šuplíku zbytečně chytá prach na už připravené žádosti, nebo jim kvůli nedostatku slibovaných prostředků vázne byznys. „Skutečně existuje reálná možnost, že toto zpoždění ohrozí čerpání peněz, přestože zdánlivě máme ještě dostatek času. Už nyní se tento odhad zdá být spíše optimistický a reálně lze zvažovat možnost, že dojde k předkládání projektů až od konce roku 2007,“ říká Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory. Praktické dopady zdržení by podle něj totiž mohly být velmi nemilé. „Následné čerpání přijde s dalším časovým odstupem. Firmy ale v mnohých případech s těmito prostředky už počítaly. Do přípravy projektů už investovaly prostředky, které se jim nyní nevracejí,“ kritizuje Drábek. INFRASTRUKTURA POCÍTÍ PROBLÉMY JAKO PRVNÍ
A další potíže se už rýsují. „Celé zpoždění se dotkne v prvé řadě velkých projektů. Jde o to, že peníze jsou vázány na jednotlivé roky a pokud se výzva vyhlásí o rok později, má žadatel o to méně času na vyčerpání peněz. Vážný problém tím vzniká třeba u velkých infrastrukturních projektů s realizací okolo tří let,“ shrnuje Martin Krištof, ředitel pro oblast strukturálních fondů poradenské firmy Raven Consulting. Pro malé podnikatele je zase nejbolestivější fakt, že u většiny programů se uznatelné náklady počítají až od data schválení programu. Takže ti z nich, kteří by normálně už projekty připravovali a poté si o tyto náklady zažádali, musí čekat.
Situaci lze ve velmi omezené míře řešit tak, že by příslušné české orgány vyhlásily výzvy i bez bruselského souhlasu, jak učinil CzechInvest s programy Marketing a Rozvoj. Protože by ale jejich případné pozdější neschválení nebo nutnost jejich přepracování vedly k velmi vážným obtížím, rozhodně nepůjde o široce použitelné řešení.
CO SI KDO UVAŘÍ…
Vina za celé zpoždění přitom leží z větší části na české straně, i když ani unijní orgány nemají úplně čisté svědomí. „Naši úředníci, kteří dokumenty zpracovávali, už měli být poučeni z minulosti a se zdržením kalkulovat. Navíc z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že některé programové dokumenty nebyly příliš kvalitní,“ vypočítává Krištof. Už úplně bez servítků se k pozadí současných problémů staví podnikatelé. „Základní materiály předala Česká republika do Bruselu letos v březnu. Mohla tak učinit již v září,“ tvrdí Drábek.
Zodpovědná místa na podobnou kritiku pochopitelně reagují s nevolí. „Harmonogram postupu přípravy na čerpání schválila vláda svým usnesením z 2. března 2005, ale je vinou právě vlády sociální demokracie, že nebyl dodržen,“ vyjádřil se už dříve ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Přiznal nicméně, že ani protahované sestavování vlády jednáním příliš nepomohlo. Už teď je ale jasné, že hlavní balík výzev většiny programů nebude vyhlášen dříve než na podzim, u některých problémových případů i později.
