Rok 2006 přináší novinky, které pošlou stará dobrá "dévédéčka" do muzea
Tak „dévédéčko“ už nevyhovuje. Vejde se na něj jenom 4,7 GB, to je pouhých pár desítek minut videozáznamu ve formátu HDTV. Zní to jako zpráva z jiného světa, tedy pokud víte, co je to HDTV. Řekněme to jinak: Nastala éra digitálního televizního vysílání o vysokém rozlišení a nároky spotřebitelů na záznamová média rostou. Takže DVD brzy vystřídají modernější disky. Honba za tím, který pojme 1000 GB, tedy terabyte, je v plném proudu. A jelikož změny probíhají nebývale rychle, bude brzy pro běžného uživatele orientace v nových formátech vcelku obtížná. Dovolte, abychom vám to zjednodušili.
Nejaktuálněji si je třeba zapamatovat názvy nových formátů HD-DVD a Blu-ray, od jejichž nasazení nás dělí pouze týdny. Tyto novodobé disky využívají technologii zápisu modrofialovým laserem, díky níž disponují několikanásobně vyšší kapacitou než klasická DVD. Jejich velikost je tradiční, 12 cm, parametry se poněkud odlišují: na standardní HD DVD se vejde 15 GB dat, na pokročilejší BD-ROM lze typicky uložit až 25 GB.
O to, která z obou nástupnických technologií se nakonec rozšíří jako celosvětový standard, se vedla válka mezi firmami sdruženými v uskupení HD DVD Promotion Group a v uskupení Blu-ray Disc Association (viz přehled). Nakonec vyústila víceméně v remízu. Na pulty obchodů se dostanou oba typy nosičů - kotouče s označením HD DVD-ROM i kotouče BD-ROM. Informace z obou znesvářených táborů (od firem jako Samsung či NEC) však potvrzují, že se vyvíjejí počítačové mechaniky kompatibilní s oběma formáty. Určitou dobu tedy budou „znepřátelené“ technologie koexistovat.
Z pohledu uživatele by byl samozřejmě ideální variantou univerzální formát. Ambice společností se ale od počátku výrazně lišily. Zatímco Sony (Blu-ray) myslí spíše na budoucnost, Toshiba (HD DVD) vidí základní kámen úspěchu ve včasném nasazení svých disků do komerční sféry a na nějaké převratné novinky si nepotrpí. Jaké jsou mezi jednotlivými technologiemi rozdíly?
Robustnější versus lacinější
Z pohledu kapacity je Blu-ray jasným vítězem. HD DVD má jinou výhodu: jeho nástup na trh usnadňuje přímá podobnost se zavedenou technologií DVD, na niž navazuje. Výsledkem jsou cenové rozdíly. Konstrukční odlišnost mechanik Blu-ray v první fázi prodraží výrobu, čtečky pro BD-ROMy by měly být zhruba o polovinu dražší. Cenové relace nejsou ještě jasné, odhaduje se, že se ceny prvních modelů budou pohybovat v desítkách tisíc korun. Finální cenu disků zase zvýšila finančně náročnější ochrana proti mechanickému poškození.
Důležitou kapitolou jsou ale „antipirátské“ ochranné prvky. Oba typy budou sdílet pokročilý systém AACS (Advanced Access Content System), jejž bude možné po případném prolomení obnovit a opatřit novým kódem. Použity budou i takzvané vodoznaky, signály uložené na originálních nosičích, při jejichž absenci nebude disk fungovat.
Asociace Blu-ray ovšem schválila také problematické regionální kódování. To sice do jisté míry eliminuje pirátské kopírování napříč kontinenty, na druhé straně ale obtěžuje i při legálním používání. Koupí-li si zákazník disk s filmovým hitem například v Číně, v tuzemsku si jej nepustí. Omezením pro určitou skupinu uživatelů může být i technologie HDCP (High-bandwidth Digital Content Protection), umožňující přehrávání v plném rozlišení pouze prostřednictvím novějších „HD ready“ televizorů podporujících tuto technologii.
Na americkém trhu by se měla v březnu objevit první dvacítka HD DVD titulů od společnosti Warner Home Video, vzápětí se připojí Universal či Paramount.
Vybrané tituly na konkurenčních Blu-ray médiích už dokonce mají cenovky - studio Sony Pictures oznámilo, že velkoobchodní ceny se budou pohybovat mezi 17,95 až 23,45 USD bez DPH. První filmy na BD-ROM by měly být k dostání začátkem léta. Ještě před tím se na pultech objeví zapisovatelná i přepisovatelná média za poměrně vysoké obnosy - jednovrstvá varianta s 25 GB bude k dispozici za 25 USD, dvouvrstvé provedení s 50 GB vyjde na 60 USD.
Holografický průlom
Handrkování mezi Blu-ray a HD DVD skončilo smírem. Ale mezitím jim dorostl výkonný konkurent. Holographic Versatile Disc (HVD), jehož rodiči jsou firmy spojené v HVD Alliance, je další název k zapamatování. Bude to Goliáš mezi paměťovými médii a mohl by výše zmíněné technologie vmžiku vymazat. Jeho parametry jsou na současné poměry ohromující.
Samotný princip holografie je znám přes půl století a o využití ve sféře výpočetní techniky se pokoušela výzkumná pracoviště po celém světě. Příběh HVD ale začal až v roce 2001, kdy se objevily první informace: kapacita HVD může přesáhnout jeden terabyt, což odpovídá zhruba šedesáti DVD, a přenosová rychlost dosáhne závratného 1 Gbit/s. Tyto zprávy vypadaly na první pohled jako internetový vtípek. Po založení zmíněné aliance společnostmi Optware Corp., CMC Magnetics, FUJI Photo Film, Nippon Paint, Pulstec a Toagosei však začala technologie HVD nabývat reálných obrysů. Připojili se významní investoři (mezi nimi mimo jiné Toshiba a Sony) a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat - před dvěma lety se podařilo nahrát na HVD první film a v minulém roce se holografické read-only disky dočkaly zastřešení mezinárodní standardizační komisí ECMA.
Jeden z holografických průkopníků, privátní firma InPhase Technologies patřící pod Bellovy laboratoře, představil na lednovém veletrhu CES v Las Vegas disk s kapacitou 300 GB a přenosovou rychlostí 20 Mb/s. Vedle toho uvedla i první produkční holografickou mechaniku HDS4000. Plánovaný nástup na trh je ohlášen na podzimní měsíce tohoto roku.
Neloudá se ani japonská Optware Corp., která vzápětí kontrovala a ohlásila prodej 200 GB disků již na léto. Později by se měly připojit firmy Hitachi Maxell Ltd. nebo Matsushita Co.
Průměrnému majiteli obýváku se však sen o „placce“ obsahující devadesát filmů hned tak nesplní. A to kvůli vysoké ceně (médium za zhruba 3000 korun, čtečka za zhruba 50 000 Kč a vypalovačka za necelých 400 000 Kč). Uživateli budou proto zprvu především výzkumná pracoviště a profesionální sféra průmyslových odvětví s potřebou archivace velkého množství dat a vysoké rychlosti čtení a zápisu.
HVD mohou zůstat výsadou velkých firem ještě několik let. Do domácností by se však mohla brzy rozšířit holografická média s kapacitou 30 GB tvaru a velikosti kreditní karty, jejichž cena by měla být stanovena na směšných 25 korun a pilotní zapisovací mechanika by měla být k dostání za zhruba 230 000 Kč. I tuto dostupnější variantu ohlásila firma Optware na letošní rok. Slůvko „dostupnější“ možná některým čtenářům rudne před očima, vzpomeňme si však na cenu prvních modelů DVD přehrávačů. Dnes dostanete podobný přístroj jako dárek, když si zakoupíte dvoje džíny.
Ambiciózní vrchol, disk o kapacitě jednoho TB, by měl být podle zástupců aliance hotov v roce 2008. Pokud by se tak skutečně stalo a výroba se rozšířila, ostatní technologie včetně HD DVD a Blu-ray by si neškrtly.
Harddisky chytají druhý dech
Modernizací ale procházejí i klasické magnetické harddisky, které se dočkaly chirurgického zákroku zvyšujícího hustotu záznamu. Hranice jednoho TB by mohla být pokořena za přispění pokročilé technologie Perpendicular Recording s novou koncepcí „kolmého“ uspořádání. To už rozšířilo možnosti integrovaných disků v přenosných počítačích. Vlna prvních 2,5palcových kousků z dílny Seagate dosahujících úctyhodné kapacity 160 GB je již k dispozici, brzy by měly následovat jednopalcové disky s dvanácti GB vhodné jako paměti do fotoaparátů či mobilních telefonů. Své prototypy představily i Hitachi, Maxtor nebo Toshiba.
Potenciál novodobých harddisků ale kolmým zápisem zdaleka nekončí. Vedoucí firma v produkci magnetických harddisků letos představila i další vývojový stupeň. Na veletrhu CES v Las Vegas se Seagate pochlubila technologií Heat Assisted Magnetic Recording (HAMR). Jedná se o kolmý magnetický záznam s „tepelnou asistencí“, založený na ohřevu záznamové vrstvy pomocí laseru. Tento v mnoha ohledech revoluční koncept využívá prostých fyzikálních zákonů - při vyšší teplotě materiál snáze podléhá magnetizaci, takže je možné nahustit do menšího prostoru více dat skládáním do vrstev. Toto řešení teoreticky umožňuje zvýšit kapacitu až na několik terabytů. Pak si rozhodně nebude nikdo muset lámat hlavu, jestli má ještě kam uložit video či fotografie z dovolené.
Patří budoucnost polymerům?
Velké věci se budou dít i v hájemství flash disků. Křemík by mohl v budoucnu přijít o výsadní postavení na úkor plastu, v některých odvětvích by mohl být i zcela nahrazen. Hlavní roli totiž nehraje pouze výkonnost daného materiálu, zásadním ukazatelem je i cena. Projekt uskupení Thin Film Electronics (TFE), který podporoval od roku 1999 Intel a jehož cílem bylo vytvoření levných zapisovatelných médií s parametry srovnatelnými s CD či DVD, nedopadl podle představ investora a byl ukončen. Řada firem v čele se společností Philips ale vývoj organických polymerů dále podporuje. Současné prototypy jsou vzhledem k horším vodivým vlastnostem poměrně velké, teoreticky ale mohou křemík překonat – polymery jsou totiž tvárnější, nemají pevně dané fyzikální a chemické vlastnosti, takže se dají lépe přizpůsobit kýženému účelu. A především: „plastová elektronika“ by měla být nesrovnatelně levnější.
HD DVD Promotion Group Toshiba s přidruženými firmami NEC, Sanyo, Canon, Fujitsu, Hitachi (podporuje oba formáty), Intel, Microsoft, Imation, Warner Home Video, Universal Pictures a dalšími.
Blu-ray Disc Association Vedoucí firmou je Sony, technologii podporují i Apple, Samsung, Dell, Panasonic, TDK, LG, Hewlett-Packard, Walt Disney, 20th Century Fox a další.
NadupanÁ FILÁTKA Miniaturizace a kapacita je hlavním spotřebitelským tahákem, někteří výrobci však staví i na neotřelém designu. Zajímavými externími HDD se to hemží především v nabídce firmy Lacie, v jejímž portfoliu naleznete i skvosty ve tvaru kostičky Lego, nerozbitný pogumovaný tank se 120 GB nebo oranžovou kreditku disponující kapacitou osmi GB při tloušťce pouhých šesti mm a hmotnosti 56 gramů. Světlo světa však spatřily i opravdu divoké kousky. Flash disky ve tvaru zapalovače, rybích prstů či vibrátor, který pojme několik gigabytů, by se ještě daly považovat za přízemní. Králem ztřeštěných křemíkových databank by ale zřejmě mohl být korunován helloweenský model plastového „utrženého“ palce, který je k nerozeznání od lidského originálu. Bizarní flashdisk s kapacitou 128 MB pořídíte na internetu za 60 eur.
