Stanice HBO láká diváky původní tvorbou čím dál víc i v Česku. Nejnověji to zkouší se seriálem.
Soukromá televizní stanice HBO Česká republika vstoupila do oblasti seriálové tvorby. První z pětačtyřiceti dílů nového seriálu Terapie odvysílala symbolicky 9. října, v předvečer Světového dne duševního zdraví. Seriál, který bude po devět týdnů k vidění každý všední den po osmé, je totiž svého druhu terapeutickým projektem určeným všem divákům, kteří mají rádi nezvyklou, komorní podívanou s prvky autenticity.
Každý ze zhruba půlhodinových dílů mapuje jedno terapeutické sezení v pracovně psychoterapeuta Marka Pošty (kterého lakonickým způsobem ztělesnil vynikající Karel Roden). V pondělí do ní pravidelně přichází svůdná Sandra (Tatiana Pauhofová), v úterý mladý voják Igor (Lukáš Hejlík), který prošel Afghánistánem. Ve středu na Markovu pohovku usedá mladičká gymnastka se sebevražednými sklony Linda (Michaela Doubravová) a čtvrtek kolem páté patří rozhádanému manželskému páru – Janě a Michalovi (Aňa Geislerová a Martin Hofmann). V pátek se do role pacienta přesouvá sám terapeut, který před zkušenou kolegyní ventiluje vlastní rodinnou krizi i vztahy s pacienty. Jako vyznavače empatické metody amerického psychologa Carla Rogerse totiž Marka problémy jeho klientů nemohou nepoznamenat.
Seriál Terapie nezdobí jen jména hereckých osobností a zajímavých mladých talentů (především Bereniky Kohoutové v roli hrdinovy vzpurné dcery). Supervize nad seriálem a dramaturgie se ujal Petr Zelenka, který se o režii podělil s Jaroslavem Fuitem a Markem Najbrtem. Navzdory kvalitám i nepřehlédnutelnému přínosu domácích tvůrců je ovšem Terapie „jen“ českou verzí původního izraelského seriálu BeTipul, který v roce 2005 vymyslel Hagai Levi.
Krize, mafie i Borgiové
V reklamních sloganech společnost HBO zvýrazňuje svou odlišnost od ostatních komerčních televizí a nejde o barnumskou sebechválu. V zemi svého vzniku – USA – oslovuje diváky už devětatřicet let. S 28,2 miliony předplatitelů je druhým největším americkým neterestrickým kanálem. Společnost kontrolovaná mediálním kolosem Time Warner se soustřeďuje hlavně na nové filmy, věnuje se však i vlastní tvorbě: vedle dokumentů, magazínů či přenosů nejrůznějších akcí vysílá původní filmy, minisérie nebo seriály. Právě kvalitou vlastní produkce se HBO nejvýrazněji liší od konkurence a její programy bodují při udílení nejprestižnějších mezinárodních ocenění, jako jsou televizní ceny Emmy.
Pětidílná minisérie Mildred Pierceová, s níž se od začátku září mohou setkávat i čeští diváci, vynesla cenu Emmy hlavním představitelům Guyi Pearceovi a Kate Winsletové. Držitelka Oscara za drama Předčítač (2008) v přepisu románu Jamese M. Cainea ztělesnila ženu, která se v éře hospodářské krize třicátých let musí obejít bez manžela. Dramatický příběh energické a umanuté Mildred, jež se sice dovede prosadit jako podnikatelka, ale neumí si uspořádat vlastní bouřlivé soukromí, nabízí volnou paralelu k současné ekonomické krizi. Stejně poutavě jako hrdinčino citové hledání je totiž v minisérii vylíčena situace dobře situované rodiny, pro kterou je stejně důležité jako výdělek udržení morálního standardu. Stylové vyprávění režíroval zkušený Todd Haynes.
Angažování špičkových filmových herců a tvůrců je součástí strategie, která se HBO dlouhodobě vyplácí. Válečný seriál Bratrstvo neohrožených (který v roce 2001 získal Zlatý glóbus) zaštítili jako výkonní producenti režisér Steven Spielberg a herec Tom Hanks. V roce 2003 získala jedenáct cen Emmy a pět Zlatých glóbů šestidílná minisérie Andělé v Americe, v níž slavný Mike Nichols režíroval Ala Pacina a Meryl Streepovou. Televizní drama z produkce HBO Warm Springs (2005) s Kennethem Branaghem v roli prezidenta Roosevelta získalo pět cen Emmy. Na devítidílném historickém seriálu Borgiové se zase podíleli britský režisér Neil Jordan a herec Jeremy Irons.
Jedním z projektů, kterými se HBO v nedávné době mohla pyšnit, je televizní film Too Big to Fail, které režíroval oscarový Curtis Hanson. Politické dokudrama inspirované knihou Adama Rosse Sorkina se zabývá příčinami vzniku ekonomické krize a vztahy Washingtonu a Wall Street. K českým divákům se televizní film, nominovaný na jedenáct cen Emmy, dostane příští rok.
Zatím posledním významným filmařem, kterému spolupráce s HBO přinesla ocenění, je Martin Scorsese. Devětašedesátiletý držitel Oscara za krimi Skrytá identita (2006) získal letos cenu Emmy za režii pilotního dílu krimiseriálu Impérium – Mafie v Atlantic City, na němž se podílel také jako výkonný producent. Úvodní část seriálu se stala nejnákladnějším pilotem v televizní historii: HBO do ní investovala 18 milionů dolarů. Pořad už získal Zlatý glóbus jako nejlepší dramatický seriál a stejnou cenu vynesl i představiteli hlavní role Stevu Buscemimu. První dvanáctidílnou řadu podmanivého retro dramatu odehrávajícího se v americkém podsvětí v éře prohibice vysílala americká HBO od loňského září a do Čech se dostala se čtyřměsíčním zpožděním. Na druhou řadu se čeští diváci mohou těšit už od října.
Malé velké filmy
Česká pobočka HBO, která je součástí středoevropské sekce společnosti HBO Central Europe, působí na našem území od listopadu 1994. Původní tvorbě se začala věnovat v roce 2004 prostřednictvím bavičské show Na stojáka. Situaci jí ulehčuje dobrá ekonomická kondice: v roce 2009 dosáhla zisku 199 milionů korun (meziroční nárůst o čtrnáct milionů) a tržeb 1,623 miliardy (což je nárůst o téměř 37 procent). Loni společnost skončila hospodaření se ziskem 132 milionů korun a téměř dvoumiliardovými tržbami.
V rámci cyklu Bez cenzury, inspirovaného úspěšným americkým cyklem Undercover, také začala pod křídly české HBO vznikat série celovečerních dokumentů zpracovávajících silné, aktuální lidské příběhy z domácího prostředí. Patří mezi ně snímek Davida Čálka Nebe, peklo (2009) představující čtveřici lidí, kteří se otevřeně přiznávají ke svým masochistickým praktikám, či dokument Petera Bergányiho Erotic Nation (2009) vyprávějící o rodině, která po roce 1989 založila na Slovensku první sex shop.
Dokumenty HBO se ovšem nepokoušejí jen o seriózní pohled na kontroverzní atrakce. Jana Počtová v Generaci singles (2011) zkoumá stále početnější skupinu Čechů, kteří místo partnerského života volí samotu. Dagmar Smržová v dokumentu Zachraňte Edwardse (2010) přibližuje příběh rodiny vychovávající postižené dítě a Jan Gogola v Rocku života (2011) nabízí portrét šéfa rockové formace Katapult Oldy Říhy. Velmi příjemně z dosavadní linie vybočil režisér Miroslav Janek, když v dokumentu For Semafor (2010) představil třiadvacet muzikantů a kapel, které se pro připravované CD rozhodly aktualizovat písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra.
Nejsvobodněji česká HBO může uplatňovat své představy na poli filmové tvorby. První zajímavý pokus představoval v roce 2009 debut režiséra Jaroslava Fuita Dvojka. Civilní road movie o dvojici, která se po pětiletém soužití ocitne na rozcestí a pokouší se vyjasnit si své preference během „tajemné“ skandinávské dovolené, zaujala přirozeností zpracování a autenticitou výpovědi. Naznačila také, že česká HBO bude zatím sázet spíše na menší projekty, dobře připravené po scenáristické stránce a vyhýbající se stereotypům českého filmového rybníčku.
I v případě komedie Signál, která má přijít do kin počátkem příštího roku, vsadila na neortodoxní talent: čtyřiadvacetiletý Tomáš Řehořek má na svém kontě už tři celovečerní projekty včetně energického dramatu Czech Made Man. Hrdiny snímku, který má aspirace přiblížit se české veseloherní klasice Vesničko má středisková, jsou dva technici (Vojta Dyk a Kryštof Hádek), kteří přijedou do zapadlé vesničky instalovat stožár pro příjem mobilního signálu.
Dalším připravovaným projektem HBO Česká republika je prvotina Richarda Řeřichy, který se etabloval jako úspěšný kameraman (mimo jiné na filmech Davida Ondříčka). DonT Stop je už ovšem realizačně poměrně náročnou „dobovkou“ odehrávající se na začátku osmdesátých let v normalizační Praze. Protagonisty autobiograficky laděného příběhu, který se do kin chystá v polovině příštího roku, je pětice sedmnáctiletých mladíků, která svou nespokojenost se světem dospělých proklamuje založením punkové kapely.
Vyprávění, jež těží ze specifických rysů české punkové subkultury, připomíná nedávno uvedenou tragikomedii Občanský průkaz jen tématem dospívání v normalizační éře. Řeřichův pohled má být syrovější a žánrové zacílení dramatičtější než líbivá, pestrobarevná pohlednice režiséra Ondřeje Trojana. I česká HBO si tak buduje pozici filmového producenta, který sází na autenticitu, zajímavost a kvalitu, což jsou hodnoty, se kterými má český film šanci prorazit i v zahraničí.
