Americká vláda oznámila, že doprodá zbylé akcie pojišťovny AIG.
Daňoví poplatníci v USA tak na záchraně největší tamější pojišťovny nakonec vydělali 22,7 miliardy dolarů, když do ní postupně americké ministerstvo financí za pomoci Fedu napumpovalo celkem 182 miliard dolarů. AIG se začala otřásat v základech po pádu Lehmann Brothers v září 2008. Kolaps trhu nemovitostí a navázaných hypotečních produktů, které využívaly zejména hedgeové fondy, tak mohl ohrozit miliony standardních pojistek v USA i ve světě. Američtí představitelé se tak obávali řetězové reakce a AIG raději finančně podpořili. Odtud tolik kritizovaný princip „too big to fall“.
Za záchranu získaly USA 92procentní podíl společnosti, přičemž dlouho panovaly obavy, zda se celá částka, kterou investovali daňoví poplatníci, vůbec vrátí. AIG ale zahájila restrukturalizaci a prodej aktiv, za něž získala 65 miliard dolarů, a loni již čistý zisk činil 17,8 miliardy dolarů. Americký záchranný program poskytl prostředky i dalším finančním institucím a automobilkám a vložené prostředky již byly splaceny a zisky z prodaných podílů zachraňovaných subjektů převýšily ztráty.
Úspěšný byl například i prodej podílu v Citigroup, z něhož stát získal dvanáct miliard.
Naopak ztráta vznikla při prodeji Chrysleru do rukou Fiatu (-1,3 miliardy dolarů). I přes veřejně kritizovaný zásah státu tak americký poplatník z finanční krize vyšel se ziskem a záchranný program TARP své prostředky získal zpět. To se však nedá příliš očekávat od záchranných akcí evropských představitelů, které zatím zejména v případě Řecka hmatatelné výsledky v podobě reforem a rozpočtové kázně nepřináší a zřejmě při současném myšlení evropských politiků ani nepřinese.
Autorka je makléřkou J&T Banky
Čtěte také:
