Terminátor z Ostravy

Nadnárodní koncern ABB buduje na severu Moravy nové robotické centrum

Z Ostravy se pozvolna stává české centrum robotů. Nadnárodní koncern ABB totiž ve zmíněném městě buduje regionální robotické centrum.

Stěhování ze Švédska

„Přebíráme ze Švédska výrobu aplikačního vybavení pro svařování,“ upozornil business unit manufacturing manažer ABB divize robotika Vladan Hlaváč. V praxi to znamená, že se v ostravském podniku ABB divize robotika vyrobí třeba svařovací polohovací stůl. Ze Švédska se doveze robot a v tuzemsku se pak výrobní zařízení dle požadavků zákazníka sestaví. Svařovací aplikace se využívají kromě jiného v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Mateřská ABB rovněž do ostravského centra přesouvá i další aktivity – centrum pro repasi, ve kterém se budou „předělávat“ vysloužilí roboti na takřka nové stroje. Buď na objednávku jejich současných majitelů, nebo je společnost ABB odkoupí a po repasi nabídne k prodeji. Ze Švédska se do Česka rovněž převádějí opravy jednotlivých dílů robotů. Podobná centra jako v Ostravě buduje mateřská ABB ještě v Číně a v Mexiku. ABB divize robotika nyní využívá výrobní a skladovací prostory o rozloze 2,5 tisíce metrů čtverečních. Po dokončení převodu zmíněných aktivit ze Švédska bude ostravská divize potřebovat pro svou činnost dvojnásobný prostor. Společnost rovněž počítá s tím, že najme několik nových zaměstnanců. „Jsme nejmenší podnik ABB v Česku,“ tvrdí obchodní manažer robotické divize Vítězslav Lukáš. Podnik aktuálně zaměstnává zhruba sto lidí. ABB divize robotika je tuzemská jednička, co se týká postavení na trhu, zhruba sedmkrát větší než nejbližší konkurence.

Zájem roste

V Česku jsou nyní v provozu zhruba dva tisíce robotů. Jejich počet však v posledních letech dynamicky roste. Mezinárodní asociace robotářů, která sídlí ve Švýcarsku, uvádí, že se v České republice prodá každoročně zhruba pět set až sedm set robotů. Z toho ABB prodá klientům okolo dvou set strojů. Celosvětově je v provozu více než 180 tisíc robotů vyrobených koncernem ABB.
Průměrná životnost robota je zhruba čtrnáct až patnáct let. Ale za předpokladu, že jsou pravidelně prováděné servisní prohlídky. Cena jednoho stroje se pohybuje řádově od půl milionu korun u těch menších a jednodušších zařízení až po 2,5 milionu korun u složitějších strojů. Ty jsou však již schopné třeba brousit součástky a zvedat i půltunová břemena. „Pokud si však zákazník koupí třeba kompletní lakovací zařízení, může cena robota představovat zhruba jen 40 procent nákladů. Zbytek tvoří další vybavení lakovny,“ upozornil Lukáš. Návratnost prostředků do pořízení robota je odhadována zhruba na dva roky. V některých provozech, například potravinářských, však může být i kratší – do 1,5 roku.

Robot na bramborách

Ostravská ABB divize robotika ale neprodává jen svařovací centra. Společnost dodává klientům roboty a technologické celky, které jsou schopné kromě jiného lakovat nebo opracovávat výrobky. „Možnosti robotů jsou značné,“ tvrdí Hlaváč. A dodal: „Naší konkurenční výhodou je, že dokážeme postavit celé kompletní technické řešení“. V tom případě jsou odběrateli velké společnosti, třeba Vítkovice Lahvárna. Naopak jednotlivé roboty si spíše pořizují menší firmy. „Před časem jsme dodávali robota do bramborárny. Svařovací stanici si od nás koupil i živnostník,“ dodal Vítězslav Lukáš.
Nejvíce využívá roboty automobilový průmysl. Dále pak producenti plastů, zpracovatelé kovů, slévárny a kovárny, potravináři, okrajově i farmacie a chemický průmysl. Zcela novým oborem, v němž se roboti začínají prosazovat, je dřevařský průmysl. Především při obrábění dřeva nebo jeho lakování. „Důležitá je znalost aplikací. V týmu máme třeba lakýrníka, který ví, jak nastavit robota. A také svářeče a odborníky z dalších oborů,“ konstatoval Hlaváč.
Některé firmy si však sestavují své provozy samy. Od ABB nakoupí jen roboty. Třeba společnost Hella Autotechnik Nova. Ta pro svůj mateřský podnik Hella buduje robotické linky na výrobu světlometů. „V kompletní lince je zhruba pět robotů. Její sestavení a naprogramování trvá několik desítek dnů. Rekordní doba, za kterou jsme to zatím zvládli, byla 80 dní pro náš závod v Mexiku,“ tvrdí Karel Volčík ze společnosti Hella Autotechnik Nova. A upozorňuje, že je na každé lince nutné maximálně využít již vyvinuté technologie. Jen tak je možné snížit výrobní náklady a přežít tlak koncových odběratelů.

Pořizovací důvody

Důvodů, proč by si měly firmy pořídit robota, je dle odborníků několik. Kromě jiného kvůli snižování nákladů na mzdy, poklesu zmetkovosti při výrobě a úspoře energií a materiálů. Lukáš vše dokládá na příkladu. Zaměstnanci firmy, která se zabývá výrobou odlitků z hliníku, nám tvrdili, že jsou schopní vyrábět mnohem rychleji než robot. Při odlévání prvních pěti kusů byli rychlejší, pak však jejich tempo poněkud pokleslo a začali za robotem zaostávat. „Na rozdíl od lidí totiž robot může pracovat 24 hodin bez přestávky, stále ve stejném tempu. Stačí, když mu jen někdo dosype do zásobníku hliník. Nemusí chodit na toaletu nebo se napít či najíst, na rozdíl od zaměstnanců. Navíc pokud zaměstnanci někam odejdou, pak jim během přestávky vychladne licí forma. Než ji rozhřejí na optimální teplotu, jsou první dva kusy zmetkové. U robota nikoli. Všechny jsou stejné,“ dodal Lukáš.

Módní ojetiny

V posledních letech roste zájem nejen o nové stroje, ale i o repasované starší roboty. „Čím je robot větší, tím je celková generálka ekonomičtější. Velké stroje po repasi přijdou na 60 procent ceny v porovnání s novými. U malých strojů je to samozřejmě víc,“ uvedl Vladan Hlaváč. Nedávno třeba ABB divize robotika odkoupila 45 robotů z bývalé továrny společnosti Philips v Hranicích na Moravě. A po repasi pak stroje nabídne ke koupi případným zájemcům.
Nejvyspělejší země co do počtu robotů mají i největší trh s „ojetými“ roboty. Například v Německu je paradoxně osm let starý typ robota cenově takřka na stejné úrovni jako nový. Důvod je jednoduchý. Pro firmy, které již roboty provozují několik let, je starší typ ekonomicky výhodnější. Nemusejí kvůli nim zřizovat sklady náhradních dílů nebo třeba školit zaměstnance.

BOX 1:
Deset důvodů, proč koupit robota

Snížení provozních nákladů – robot snižuje výdaje spojené se zaměstnanci, jako jsou mzdy, školení, dovolené a zaměstnanecká administrace.
Zlepšení kvality výroby a její stálosti – robot vylučuje chyby a odchylky způsobené lidským činitelem, jako je únava a podobně.
Vyšší množství produkce – robot může pracovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu v nepřetržitém provozu s minimálním dohledem.
Zvýšení flexibility výroby – robot umožňuje větší flexibilitu výrobní linky.
Snížení zmetkovitosti – robot díky přesnosti omezuje materiálové ztráty při výrobě.
Zvýšení bezpečnosti na pracovišti – robot přebírá nepříjemné, namáhavé, životu a zdraví ohrožující úkoly od lidí.
Úspora užitné plochy pracoviště – robot může být naprogramován, aby pracoval ve stísněném prostoru.
Vysoká efektivita návratnosti investice – robot přispívá ke snížení provozních výdajů a zmetkovitosti, zvyšuje produktivitu a kvalitu výroby.
Vylepšení pracovního prostředí pro zaměstnance – motivace zaměstnanců může být zvýšená rakvalifikací na obsluhu robota, lépe hodnocená a zajímavější práce.
Snížení počtu pracovníků a nákladů na jejich vyhledávání (pro obsluhu robotizovaných pracovišť postačují ti s nižší kvalifikací) – robot může pomoci vyřešit problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil.

Pramen: ABB