Dlouhý spor o možnosti manipulace s přírodou spěje k soudu
Válka mezi odpůrci geneticky modifikovaných plodin a přívrženci manipulace s přírodou zuří v Kanadě již od poloviny devadesátých let. Ze statistik vyplývá, že druhá skupina získává postupně navrch. Například na polích provincie Saskatchewan, které se přezdívá „ošatka chleba státu javorů“, si už na 60 procentech ploch s řepkovou plodinou canolou někdo pohrál s genetickou informací. Producenti organických rostlin postupně ztrácejí půdu pod nohama. Proto 10. ledna podali hromadnou žalobu na dva biotechnologické giganty - Monsanto Canada a Aventis CropScience Canada. Farmáři vyznávající „přírodní cestu“ to považují za poslední možnost, jak zamezit definitivní nadvládě divoce se šířících zmanipulovaných rostlin.
Jde o samu existenci.
„V sázce je naše budoucí existence,“ tvrdí o soudním sporu Arnold Taylor, prezident Saskatchewan Organic Directorate /SOD/, organizace která zastřešuje tisíc nespokojených ekofarmářů provincie. Ti budou své právníky platit z dobrovolné sbírky uspořádané v minulém roce. Po producentech genetických mutantů požadují nejen odškodné v zatím neurčené výši, ale také zrušení plánovaného komerčního využívání modifikované pšenice. Monsanto a Aventis prozatím shodně odmítly na jejich výpad reagovat. Aventis s tím, že probíhající právní spory nekomentuje. Mluvčí Monsanto Trish Jordanová uvedla, že firma celou věc stále vyhodnocuje. „Myslím si, že jde prostě o to, dát farmářům možnost vybrat si, co chtějí pěstovat. A farmáři taková rozhodnutí dělají na základě toho, co je dobré pro ně a jejich farmy,“ nicméně dodala.
Do zdi.
„Narazili jsme na kamennou zeď,“ stojí v prohlášení SOD jako stručný komentář k několikaletým pokusům uspět se svými stížnostmi u kanadské vlády. Zatímco se organičtí farmáři snažili nalézt v této překážce skulinu, jejich pole zamořovala větrem unášená semena geneticky upravené canoly, kterou mají patentovanou právě Aventis a Monsanto. Farmáři jsou názoru, že firmy věděly - anebo měly vědět - že jejich produkty zamoří provincii. Přitom i jediné zrnko může zničit úrodu z celého ekologicky čistého pole; v certifikovaných organických produktech je totiž pro výskyt geneticky modifikovaných organismů nulová tolerance. Kanadští ekofarmáři kvůli upravené canole přišli o některé nejlepší klienty, převážně z Evropy. SOD od té doby v tomto sporu hovoří otevřeně o krádeži.
Drahá liknavost.
„Je to jako teroristický útok. Nikdy nevíte, odkud to příště přijde,“ popsal Brian Ellis, profesor biotechnologie na University of British Columbia, šíření organismů s upravenou genetickou informací. Reagoval tak na zprávu, že kanadské vládě trvalo půl roku, než zastavila nelegální dovoz zmutované kukuřice z USA. Aventis, z jejíž laboratoří plodina pocházela, to nestálo ani cent. Kanadu liknavost přišla na 900 tisíc dolarů. Kromě toho potvrdila nejistotu kabinetu, jak se ke genové manipulaci postavit: na jedné straně je Kanada hrdá na svoji ekologickou tvář, na druhé stojí ale mocný soused, který si s geneticky upravenými potravinami nedělá příliš starostí. Soused přitom pomalu získává převahu, v říjnu loňského roku kanadský parlament odmítl novelu zákona C – 287, na základě které se měly geneticky upravené potraviny povinně označovat.
Epidemie v Mexiku.
„Srovnatelné je to jen s epidemií,“ prezentoval na sklonku listopadu výsledky svého průzkumu na území Mexika Ignacio Chapela z University of California. Zjistil, že až 70 procent divoce rostoucí kukuřice v zemi obsahuje transgeny z modifikovaných rostlin pěstovaných na amerických a kanadských polích. Vláda Mexika, která takové rostliny zakazuje, informaci potvrdila s tím, že nejde o zdraví škodlivé látky. Experti nicméně varují, že je pouze otázkou času, než se po celém světě rozšíří mnohem nebezpečnější zmutované organismy a podobně zasáhnou do genetických informací čistých produktů přírody. Přenašečem může být hmyz nebo vítr.
Nemalým problémem však je také skutečnost, že označování plodin, které prošly genovou manipulací, není povinné. Vzhledem k tomu se do celého světa může dostat například i nejnovější hit jedné z amerických firem: kukuřice s organismy, které ničí lidské sperma.
Hlas hladu.
„Kdo odmítá geneticky upravené plodiny, nikdy nezažil hlad či hladomor,“ tvrdí na internetových stránkách společnosti Monsanto Florance Wambuguová, bývalá ředitelka Service for the Aquisition of Agri – Biotech Applications – AfriCenter. Zdůrazňuje pohled z druhé strany barikády. „Máme deset let zkušeností a není žádný důvod pro to, aby byl výzkum ukončen. Musíme nadále geneticky upravené plodiny monitorovat, to ano, ale jejich zákaz nic neřeší. Neexistuje jediný důkaz, že by byly zdraví škodlivé,“ připomíná Florance Wambuguová.
Výsledy průzkumu International Food Information Centre ukazují, že s tímto názorem souhlasí 61 procent Američanů, kteří jsou přesvědčeni, že biotechnologie budou v nejbližších pěti letech pro ně přínosem.
Hádanka, jak se k problematice geneticky modifikovaných plodin postaví Kanada, bude zodpovězena do několika měsíců. V těch soud rozhodne, zda přijme hromadnou žalobu, kterou za ekofarmáře pod deštníkem SOD podali dva jejich zástupci.
