Chleba se lámal ve čtvrtém čtvrtletí
Nejlepší časy má česká ekonomika za sebou, ale nadále je ve velmi dobré, z hlediska mezinárodního srovnání až obdivuhodné kondici. Zpomalení tempa růstu je ostatně - jak vyplývá z informace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o hrubém domácím produktu ve třetím čtvrtletí 2001 - jen velmi mírné, vlastně v rozsahu tolerance, kterou je třeba mít u odhadů HDP na zřeteli. Upřesněné údaje uvádějí, že česká ekonomika dosáhla vrcholné dynamiky v prvním čtvrtletí roku 2001 (čtyři procenta, před revizí 4,1 procenta), ve druhém kvartále se růst snížil na 3,8, ve třetím na 3,2 procenta. Mezikvartálně, po sezonním očištění, jsou výsledky ještě těsnější. V prvním čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozí čtvrtinou roku o devět desetin, ve druhém o osm desetin a ve třetím také.
Nechme se překvapit.
Extrapolováno matematickým modelem, který používá Eurostat, by to mělo znamenat ve čtvrtém čtvrtletí 2001 opět růst pohybující se někde kolem tří a půl procenta a celoroční zvýšení HDP zhruba ve stejné míře. Ředitel odboru čtvrtletních národních účtů ČSÚ Jan Heller však obezřetně připomíná, že některá čísla za říjen a listopad signalizují určité ochabnutí, lépe řečeno zmírnění produkční dynamiky. Všeobecně se očekává, že to by se mělo projevit oslabením národohospodářského růstu, a to hlavně v příštím roce. Jenže stejně se čekalo, že například průmysl se už bude zadýchávat, stižen mrazem přicházejícím z Německa, ale zatím se tak nestalo. Shodou okolností ve stejný den jako HDP – minulé úterý (11. prosince) – byly zveřejněny říjnové výsledky průmyslu a meziroční růst o 4,6 procenta (meziměsíční - sezonně očištěný - o 1,3 procenta!) zatím o nějakém ochlazení nesvědčí. Takže se nechme překvapit. Vezmeme-li v úvahu v poslední době často zdůrazňované přizpůsobování českého exportu zahraničnímu standardu a přes posilování měny zachovanou cenovou atraktivnost, bude to třeba překvapení příjemné.
Cenová atraktivnost?
Přece jen však má docela štědrá předvánoční nadílka jeden kaz: národohospodářská produktivita práce vzrostla ve třetím čtvrtletí o 2,9 procenta, a to znamená, že zaostala za růstem mezd (reálně plus 3,3 procenta). Při sedmi až osmiprocentním nominálním mzdovém růstu, který na rok 2002 ohlásili odboráři při jednání s vedením ČNB, lze očekávat, že se tato disproporce bude prohlubovat. Takový trend se ovšem nerýmuje s dalším snižováním úrokových sazeb, které se nyní a priori předpokládá. A jde i proti oné zmíněné cenové atraktivnosti českého zboží, která se ukazuje jako faktor nadmíru důležitý, i když (anebo právě proto?) předseda představenstva mladoboleslavské Škody Vratislav Kulhánek bije na poplach, že už to není to, co bývalo.
