Výstavní plocha Národního muzea vzroste na více než dvojnásobek
Na přelomu let 2011 a 2012 přijdou Pražané o jeden ze svých oblíbených cílů. V tomto období se uzavře kvůli rekonstrukci historická budova Národního muzea na Václavském náměstí. „K opětovnému otevření dojde v roce 2016. Díky propojení historické stavby s vedlejším objektem někdejšího Federálního shromáždění a přestěhování depozitářů se naše výstavní plocha zvýší ze současných 5,5 tisíce metrů čtverečních na dvanáct tisíc,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
EURO: Proč se budova Národního muzea uzavře až v roce 2012? LUKEŠ: Nejdříve musíme vystěhovat všechny sbírky i zaměstnance, což je logisticky obrovsky náročná operace. Jde o stovky tisíc sbírkových předmětů, které se přemístí, a to chvíli potrvá. Pro představu – vystavena jsou asi jen tři procenta veškerých sbírek. Již jsme uskutečnili stavebně-historický i geologický průzkum a nyní hledáme generálního projektanta, který navrhne novou podobu vnitřního uspořádání historické budovy, včetně propojení s vedlejším objektem.
EURO: Na kolik rekonstrukce vyjde? LUKEŠ: Celková částka činí 4,5 miliardy korun, z toho 3,8 miliardy půjde na stavební práce a přípravu nových expozic a zbytek se rozdělí na dostavbu depozitářů v Terezíně, stěhování exponátů do nových úložných prostor a základní rekonstrukci někdejšího Federálního shromáždění. Tuto budovu jsme pro veřejnost otevřeli již v půlce srpna. Klademe důraz na maximální uživatelskou příjemnost.
EURO: Jak budou vypadat nové expozice v roce 2016? LUKEŠ: Zachováme dvě zásadní roviny: historicko-společensko-vědní a přírodovědnou. Současné expozice odrážejí dobu svého vzniku a netvoří jednolitý celek, proto nové výstavní prostory pojmeme výrazně moderněji, maximálně využijeme multimédia a tradiční vystavování od nejmenšího předmětu po největší nahradíme souvislým příběhem vývoje přírody a lidstva. To představuje unikátní pojetí – ve světě jsou totiž muzea přírodní a společenské historie většinou oddělena. Navíc chceme posílit interaktivitu – již nyní myslíme na děti, pro které jsme například v rámci výstavy Republika připravili část s názvem Hračky naší Kačky zaměřenou na hračky z období před 2. světovou válkou, kde děti malovaly a cvrnkaly kuličky, což se setkalo s velkým ohlasem.
EURO: Projevila se současná ekonomická situace na návštěvnosti Národního muzea? LUKEŠ: Asi o dvacet procent méně chodí zahraničních turistů, ale díky projektům pro děti a výstavám, jako byla zmíněná Republika, se nám naopak podařilo nalákat více českých návštěvníků, což nám pomáhá situaci stabilizovat.
EURO: Praha trpí nedostatkem výstavních projektů alespoň evropské úrovně, chcete to změnit? LUKEŠ: Určitě. Prvním krokem byla v tomto směru vysoce interaktivní výstava Lovci mamutů, kterou za jedenáct měsíců navštívilo přes 600 tisíc lidí, což představuje návštěvnický rekord. Naše možnosti rozšíří rekonstrukce budovy, poté nám budou zahraniční muzea díky vyšší bezpečnosti ochotněji půjčovat unikátní předměty. V této oblasti se nám ale daří už nyní – například na výstavu Republika jsme zajistili z ciziny hned tři originály mnichovských dohod a na výstavu Stopy lidí zase americká Smithsonian Institution zapůjčila výstroj astronautů z programu Apollo. Do budoucna chystáme další velké projekty, ještě letos to bude Příběh planety Země, kde návštěvníci zažijí v rámci jedné expozice i lehké zemětřesení. Brzy do Prahy dovezeme Košický zlatý poklad obsahující 3000 mincí z 15. až 17. století z produkce osmdesátky evropských mincoven. Do budoucna budeme špičkové výstavy vázat na naše sbírky. Máme například zajímavou kolekci japonských mečů. Když ji doplníme o zápůjčky ze světa, jistě dáme dohromady atraktivní výstavu. Podobný potenciál skrývá sbírka meteoritů, numismatické nebo etnografické oddělení.
