Česko, respektive tehdejší Československo dalo světu vůbec prvního kosmonauta, který nepocházel ze Sovětského svazu či Spojených států amerických. Dodnes sice na Vladimíra Remka v tomto ohledu žádný jiný našinec nenavázal, rozhodně se však nedá říct, že by se zde vesmírem a vesmírnými technologiemi žádný podnikatelský subjekt nezabýval. Ba naopak, je jich relativně dost a také je o nich poměrně slyšet.
Jedním takovým příkladem je třeba pražský startup Neuron soundware, založený v roce 2016 Pavlem Konečným. Vyvíjí technologii pro automatizovanou prediktivní údržbu strojů pomocí analýzy zvuků či vibrací. Její řešení umožní včas odhalit poruchy a předejít tak zbytečně vynaloženým penězům na jejich opravy.
Technologie nalezne uplatnění jak v továrnách, tak například na eskalátorech, využitelná je však právě i v kosmonautice. Před dvěma lety totiž česká společnost vstoupila do inkubátoru Evropské kosmické agentury ESA BIC, kde dostala šanci podílet se na testování kvality a přípravě na předletové zkoušky takzvaných cubesatů, tedy malých vesmírných družic o rozměrech zhruba 10 x 10 x 10 centimetrů, jež se skvěle hodí například pro snímkování Země či telekomunikaci.
„Naše technologie má neuvěřitelně rozmanitou šíři využití a vesmír je oblastí, kde vidíme obrovský potenciál pro její využití,“ řekl Konečný redakci Euro.cz. „Nyní testujeme základní desky cubesatů, zda vydrží divoké vibrace při startu nosné rakety do vesmíru.“
Rychle, levně a na dálku
Popisované řešení funguje na principu naslouchání zvukovým projevům strojů a následném vyhodnocování jednotlivých zvukových vzorců pomocí umělé inteligence. Proces probíhá v reálném čase, a to navíc vzdáleně přes počítač či jiné mobilní zařízení. To je propojeno s takzvaným shakerem, který simuluje zmíněný start raketového nosiče, a nahrávacím systémem.
Pakliže probíhající zkoušky dopadnou úspěšně, mohla by se Neuronu teoreticky otevřít cesta k celé plejádě potenciálních zákazníků – sama firma hovoří až o stovce subjektů, které se na území Evropské unie výrobou těchto miniaturních družic zabývají a zároveň si v rámci předletových příprav vystačí s o dost skromnějšími podmínkami, než na jaké jsou zvyklí například v renomovaných vládních agenturách.
„Běžně se cubesaty testují na velkých nákladných strojích, které jsou určeny i pro obrovské družice, a těch je omezený počet. My zvládáme testování za zlomek času a nákladů, přitom minimálně stejně spolehlivě,“ zdůraznil Konečný.
Řešení, které bude pro kolonizaci vesmíru nezbytné
Testování cubesatů, které v uplynulých pěti letech vypustilo do kosmu také Česko, je každopádně v případě Neuronu pouhým začátkem. Pražská společnost totiž věří, že i její technologie se jednoho dne sama podívá přímo až do vesmíru: „Dá se například využít pro monitorování stavu jednotlivých komponent systému podpory života, jako je vzduchotechnika, recyklační systémy či chlazení vesmírných stanic.“
Koneckonců, zájemce již má – například v podobě centra HI-SEAS (Hawaii Space Exploration Analog and Simulation), kde vesmírné agentury včetně slavné NASA testují, jaké nástrahy na člověka během pobytu na Marsu vlastně vůbec čekají. „Včas odhalovat potenciální selhání těchto systémů a minimalizovat tak riziko ztráty životů bude pro kolonizaci vesmíru nezbytné,“ podotkl Konečný.
„Pokud se vám rozbije klimatizace nebo topení na Zemi, zvládnete to. V kosmu je to však otázka přežití. Proto neustále vyhledáváme a podporujeme řešení, které posouvají spolehlivost a kvalitu těchto zařízení ještě dále,“ doplnil programový manažer české pobočky ESA BIC Michal Kuneš. „Na řešení Neuron soundware oceňujeme zejména rychlost testování oproti tradičním zkušebním laboratořím, které mají dlouhé čekací lhůty a stávají se tak úzkým hrdlem v produkci zařízení,“ dodal.