Aféra koncernu VW s testováním emisí na opicích a dokonce lidech pobouřila veřejnost. Přitom každý rok dochází k experimentům na milionech zvířat, zejména myších. Německá organizace Lékaři proti pokusům na zvířatech tvrdí, že mnoho testů na zvířatech je zbytečných. V roce 2016 bylo v největší evropské ekonomice registrováno téměř 2,8 milionu zvířat, které byly použity na různé pokusy. V ČR to bylo 230 tisíc.
Německé automobilky VW, Daimler, BMW a firma Bosch založily v roce 2007 Evropské výzkumné sdružení pro životní prostředí a zdraví v dopravním sektoru (EUGT), které (mimo jiné) testovalo emise naftových vozů na opicích v americkém městě Albuquerque v Novém Mexiku. O případu jako první informoval deník New York Times.
Později vyšlo najevo, že do testů byli zapojeni také lidé. V tomto případě se jednalo o německé vědecké pracoviště v Cáchách.
Studie na lidech nelze obejít
Biolog Rudolf Jörres z mnichovské univerzity tvrdí, že studie na lidech jsou běžné a nezastupitelné. „Studie na lidech potřebujeme, abychom pochopili, jak se chovají znečišťující látky v těle,“ jenž v rámci experimentální medicíny vedl i studie sponzorované automobilovým průmyslem. Pokusy na zvířatech jsou pouze omezeným předstupněm. „Pokud chci rozpoznat kauzální vztahy, musím se podívat na lidi,“ zdůraznil vědec.
Deník Süddeutsche Zeitung v tomto kontextu připomíná, že testování na zvířatech je v Německu velmi rozšířené. V roce 2016 bylo k pokusům využito 2 796 773 zvířat. Corine Gerickeová z německé organizace na ochranu zvířat Lékaři proti testům na zvířatech (Ärzte gegen Tierversuche) tvrdí, že počty experimentů se zvířaty jsou zbytečně vysoké.
| Počty testovaných zvířat v Německu a ČR v roce 2016 | ||
|---|---|---|
| Druh | Počet v Německu | Počet v ČR |
| Myši | 1 959 169 | 76 245 |
| Potkani | 312 654 | 25 544 |
| Ryby | 303 524 | 80 042 |
| Králíci | 95 736 | 6 832 |
| Ptáci | 56 757 | 30 359 |
| Psi | 2 008 | 645 |
| Opice a poloopice | 1 791 | 36 |
| Kočky | 485 | 238 |
| Celkem | 2 796 773 | 229 465 |
Zdroj: SZ/Ministerstvo zemědělství ČR
Více než polovina zvířat zemře během základního biomedicínského výzkumu. Nárůst od roku 1990 je výrazný. Je to způsobeno rozšířením experimentů se zvířaty v genovém inženýrství. V drtivé většině se jedná o použití myší.
V roce 2016 to bylo 1,9 milionu myší. Následovali potkani a ryby, u každé kategorie přes 300 tisíc. K pokusům bylo použito 1800 opic a poloopic, 2008 psů a 487 koček. Pokusy na vyšších primátech jsou v Německu od roku 1991 zakázány. Může být zkoumáno pouze jejich chování.
Lidstvo přichází o účinný lék. Kvůli kuřecím prsům a vepřové pečeni
V České republice bylo k testování v roce 2016 použito 229 465 zvířat, vyplývá ze statistiky ministerstva zemědělství.
Pokud počet zvířat přepočítáme na počet obyvatel (cca 1 ku 8), v Německu je „spotřeba“ testovaných zvířat zhruba o třetinu vyšší než v České republice.
| Pokusy na zvířatech |
|---|
| Použití zvířat v pokusech bylo a stále je nedílnou součástí poznání člověka a stojí za pokrokem v medicíně a celé řadě dalších přírodních oborů. Díky stále diskutované etice pokusů na zvířatech dochází i v této oblasti k řadám změn. V legislativě ukotvená ochrana práv zvířat, použití anestezie a analgezie při experimentech nebo nahrazení pokusů alternativními metodami vedlo k redukci počtu pokusů, odstranění nehumánního zacházení anebo úplnému zákazu použití lidoopů v pokusech ve většině vyspělých zemí. V dnešní době mají dominantní roli v medicínském výzkumu myši a potkani. Výhoda použití myší v medicínském výzkumu tkví v nízkých nákladech na chov, vysokém reprodukčním potenciálu myší, ale především ve značné genetické podobnosti lidí a myší. Myš a člověk sdílejí víc než 99 % genů. Díky znalosti lidského a myšího genomu můžeme pomocí myších modelů poznat a pochopit funkci všech lidských genů, podstatu geneticky podmíněných chorob a navrhnout nové formy terapie a diagnostiky nemocí lidí a zvířat. Do budoucna se tak očekává produkce celé řady dalších transgenních kmenů myší. Zatímco myš a potkan hrají nezastupitelnou roli při výzkumu genů, nemocí a fyziologických funkcí, větší zvířata jsou zase potřebná pro vývoj nových chirurgických postupů nebo testování transplantací orgánů apod. Z těchto důvodů jsou například prasata a psi stále nenahraditelnou metodou výzkumu. Králíci a morčata se využívají k produkci protilátek, komplementu a dalších složek séra. |
Zdroj: wiki
V Německu připadá na základní výzkum 53 procent použitých zvířat, 14 procent připadá na aplikovaný výzkum, kdy se zvířata používají při testování nových léků. 26 procent zvířat je používáno při testování regulace škodlivých látek.
Vědci při pokusech na zvířatech zkoumají rizika škodlivosti dávek různých preparátů. Jejich škodlivost nemůže být testována přímo na lidech. Teprve po pokusech na zvířatech je stanovena maximální dávka pro člověka. Ta se vztahuje pro denní limit a také v rámci příjmu během celého života. Nakonec zákonodárce formuluje limitní hodnoty jednotlivých látek.
Dále čtěte:
Neschopné klony: korejští psi ze zkumavky na Sibiři kolabovali
Vědec vyvrací předsudky: Děti chudých Afroameričanů se učí hůř kvůli škrkavce
