Investoři najímají umělou inteligenci a automatické brokery
Světová investorská legenda George Soros připomíná znepokojující historický vzorec, na nějž ve své Filozofii dějin poukázal Hegel: civilizace se rozpadají, když se morbidně zintenzivní principy, na nichž jsou založeny. A Soros v knize nazvané Hr ozba neomezeného kapitalismu dodává: „Vydělal jsem velké jmění na finančních trzích, přesto se nyní obávám, že neomezené zintenzivnění volného kapitalismu - laissez-faire - a rozšíření tržních hodnot do všech oblastí života naši otevřenou a dem okratickou společnost ohrožuje. Mám za to, že hlavním nepřítelem otevřené společnosti už není komunistická, ale kapitalistická hrozba.
Dvacáté století ale nepřineslo jen zintenzivnění volného kapitalismu ve formě globálních finančních trhů, ale také zintenzivnění technického pokroku. Britský kybernetik Kevin Warwick v knize nazvané Úsvit robotů, soumrak lidstva varuje, že díky umě lým neuronovým sítím se v blízké budoucnosti stanou stroje inteligentnějšími než lidé a podmaní si je.
Počítačové programy vystavěné na architektuře neuronových sítí, které budoucí vývoj na finančních trzích odhadují mnohem přesněji než programy využívající jen klasických statistických metod, mohou v propojení s automatickými brokery učinit Sor osovo a Warwickovo varování velmi reálným.
Celosvětový střadatelský trend - převádět úspory z vkladních knížek a termínovaných účtů do investičních podílových fondů - dorazil i do České republiky. V největším českém otevřeném podílovém fondu Sporoinvest spravuje Spořitelní in vestiční společnost přes patnáct miliard korun. Následují fondy spravované investičními společnostmi IKS KB, Pioneer a První investiční s řádově miliardovým čistým obchodním jměním. Kdo pečuje o tyto sumy investovaných peněz a kdo roz hoduje, které cenné papíry fond nakoupí a které prodá? V České republice rozhodnutí činí manažer investičního fondu na základě doporučení zaměstnaných analytiků. Ve Spojených státech počítače nejprve nahradily analytiky a později v ně kterých případech i manažery fondů. Hitem devadesátých let se staly programy založené na umělých neuronových sítích. Ty se staly silným nástrojem při předpovědích budoucích pohybů trhů a investoři respektující tato doporučení dosáhli velmi dobr ých výsledků.
Oproti klasickým statistickým metodám užívaným při predikování (například regresní analýza) předvádějí neuronové sítě prokazatelně lepší výsledky. Podle časopisu Review of Business to potvrdila řada odborných studií. Například Dutta a Shekhar uskut ečnili v roce 1988 srovnávací studii předpovědí pomocí neuronových sítí a regresní analýzy na trhu dluhopisů. Regresní analýza dala správné tipy v 65 procentech případů. Systém založený na bázi neuronových sítí byl lepší, trefil se v 88 procentech případů. Podle časopisu prokázalo třicet z dvaačtyřiceti provedených studií, že neuronové modely dosahují lepších výsledků než tradiční statistické techniky.
Podobně přesvědčivé výsledky přinesly experimenty s neuronovými modely při investování do akcií na newyorské a tokijské burze, při investování do dluhopisů a při předvídání bankrotů firem. Například vědci Bergerson a Wunsch nejprve t rénovali neuronovou síť na datech indexu S&P 500 za období 1980 až 1988 a potom tuto síť nechali spravovat investici ve výši deseti tisíc dolarů po dobu 25 měsíců (od ledna 1989 do ledna 1991). Neuronová síť dosáhla růstu vložených prostředků o 660 procent. A tak z původních 10 000 dolarů bylo za dva roky úctyhodných 76 034 dolarů.
V některých amerických investičních společnostech dokonce instalovali automatické brokery, kteří na základě vlastních analýz sami, bez rozhodnutí člověka, zadávají na burzu obchodní příkazy. V tomto případě pak již o investicích rozhoduje výhr adně stroj. Umělá neuronová síť vymyslí investiční doporučení, které automatický broker poté realizuje. „Výkon západních a zvláště amerických trhů byl v uplynulých třech čtyřech letech, tedy v době, kdy se automatičtí brokeři zaváděli, vel mi dobrý, takže nelze jednoduše obdivovat jejich výkony. V minulých letech dosahoval na americkém kapitálovém trhu skvělých výsledků kdekdo. Programy, které hlídají risk management fondu, ihned vyhodnocují informace z trhu a dávají manažer ovi doporučení, jsou jistě velmi užitečné. Ovšem automatické brokery takto pozitivně nehodnotím. Myslím, že obchodní příkazy by měl vždycky ještě posoudit manažer fondu, řekl Petr Zajíc ze společnosti Patria Finance.
Brokeři a investiční společnosti v České republice za svými západními kolegy ve využívání technologických novinek značně zaostávají. Analytička společnosti Atlantik finanční trhy Eva Pilátová sdělila, že žádný software generující investiční doporučení nepoužívají. „Nepoužíváme ani prostředky pro technickou analýzu. Sami si vytváříme modely v Excelu a s nimi dále pracujeme. V České republice nejde snadno aplikovat programy připravené pro vyspělé trhy. Především vzhled em k mělkosti našeho trhu. Fundamentální analýza je proto u nás mnohem podstatnější než analýza technická, řekla Pilátová.
Moderní software na bázi neuronových sítí nepoužívají ani v Investiční kapitálové společnosti Komerční banky, ve Spořitelní investiční společnosti či v Patria Finance. „Na českém kapitálovém trhu panuje nízká likvidita, skutečně se obchoduje jen pár titulů, takže aplikovatelnost tohoto softwaru by byla velmi obtížná. Nevím o žádné společnosti na českém trhu, která by jej měla, tvrdí Petr Zajíc z Patri a Finance. Manažer investičního fondu IKS KB Plus Jindřich Vodenka uvedl, že přímo žádný software pro analýzu obchodovaných titulů nevyužívá, ale že díky uzavřeným smlouvám má přístup na internetové stránky firem, které jej mají a podobné analýzy pr ovádějí. Ředitel Back office Spořitelní investiční společnosti Jan Drápal konstatoval, že systém na bázi umělých neuronových sítí nemají, ale pro technickou analýzu využívají program Meta Stock.
České miliardy tedy zatím rozmnožují pouze lidské neuronové sítě a nadvláda strojů pohrávajících si se závratnými investicemi je vzdálená. Česká role na globálních finančních trzích je ale výjimečně malá. Tak malá, že je pod rozlišovací schopností strojů testujících možnost ovládnout světová finanční centra. Tam již testují umělé George Sorose a Warreny Buffetty.
