Menu Zavřít

Tetování jako měl Ötzi. V pražském studiu oživují pět tisíc let starou tradici

4. 7. 2020
Autor: Profimedia.cz

Muž z ledu nebo Ötzi. Tak zní jména nebývale zachovaná mumie, která byla začátkem 90. let nalezena v Italských Alpách. Ötzi žil před zhruba 5 300 lety a pyšní se nejstarším doloženým tetováním. Pražské tetovací studio Inkdividual v rámci projektu Tattoopunktura použitím původních technik tuto tradici oživilo.

I přes to, že od objevení Ötziho uplynulo již téměř třicet
let, mumie vyjevuje stále nová tajemství. Na konci loňského roku vědci dokázali
zmapovat poslední hodiny jeho pohybu, a to díky pylu, který se dostal do jeho
trávícího traktu.

Již dříve se výzkumníkům povedlo určit, z čeho se skládala jeho poslední večeře i příčinu jeho smrti – vykrvácení po zásahu šípem pod levé rameno. Co ale zůstane nejspíš navždy skryto je, proč byl zastřelen. Před smrtí začal terénem stoupat z nadmořské výšky 600 až 1200 metrů. „Zůstává záhadou, proč si vybral nejnáročnější trasu roklinou. Pokud ale zvážíme možnost, že byl na útěku, rokle mu mohla poskytnout nejvíce úkrytů,“ uvedl James Dickinson z Univerzity v Glasgow jednu z možných teorií.

61 tetování po celém těle

Vědci se dlouho nemohli shodnout také na počtu tetování, která Ötziho zdobí. Dřívější studie uváděly mezi 49 a 57 ozdobami. Výzkumníci z organizace EURAC ovšem v roce 2014 pomocí specializovaného softwaru napočítali celkem 61 tetování v 19 skupinách po celém těle. Vytvořena byla narušením svrchní vrstvy kůže a následným vetřením popela z dřevěného uhlí či sazí.

Tetování byla většinou tvořena skupinami vodorovných čar, na Ötziho těle ovšem vědci nalezli i horizontální linky a křížky. Řadu tetování byli vědci schopni přiřadit k místům, která Muže z ledu trápila – bedra, kolena, kotníky. Ötzi totiž trpěl řadou degenerativních onemocnění. 

Někteří výzkumníci se proto domnívají, že tetování sloužila buď jako diagnóza, či označení bolavého místa, anebo jako snaha o akupunkturní řešení zdravotních problémů. A právě zde začíná příběh tattoopunktury.

S tattoopunkturou začala dvojice Petr „C“ Špička a modifikátor známý pod přezdívkou Fousage na základě průsečíku zájmů. Fousage se specializuje na techniku skarifikace – vyřezávání ornamentů do kůže. Oborem Petra Špičky je, kromě IT, východní medicína. Tu studoval u doktora Jiřího Řešátka.

Právě ten Špičku k tattoopunktuře navedl, když zmínil staré čínské přísloví: Nevydávej se na cestu s nikým, kdo nemá jizvu pod kolenem. „Toto přísloví vychází z lékařských textů,“ uvádí Řešátko. Pod kolenem se nachází akupunkturní bod ST 36, který má podle něj posilovat imunitu. V tradiční čínské medicíně se tento bod prohřívá, neboli moxuje, což často způsobuje zjizvení tkáně. „Na životní cestě tak člověk nebude na obtíž, protože bude zdravý,“ doplňuje Řešátko. Na stejném místě měl tetování i Ötzi.

První tattoopunkturu provedli Špička s Fousagem na sobě, právě na bodu ST 36. Před startem projektu metodu vyzkoušeli na zhruba desítce dobrovolníků. Ti shodně popisovali podobné účinky, jako má tradiční akupunktura. To bylo finální potvrzení, na které dvojice čekala.

Ötzi

Staronová hlavní složka

Od tetování v moderním slova smyslu se tattoopunktura liší,
kromě specifického výběru místa, zejména technikou. V tetovacích studiích je
nejběžnější praxí použití strojků nebo ručních jehel, které se namáčejí do
barvy. V případě tattoopunktury je kůže rozříznuta skalpelem a barva se vtírá
do rány. Složení barvy navíc odpovídá tomu, které použil Ötzi – hlavní složkou
je stále uhlík.

Bolestivost u zákroku je srovnatelná s klasickým tetováním,
podle některých klientů se ale jedná o jiný druh bolesti a „nepatřičnost“.
„Nemohl jsem se zbavit pocitu, že je špatně, že do sebe nechávám řezat,“ uvedl
jeden z klientů po zákroku. I to považuje Fousage, který se věnuje i dalším
druhům tělesných modifikací, za pozitivní vliv zákroku. „V době rodinných
balení ibalginů jsme na bolest zapomněli a neumíme se s ní vyrovnat,“ řekl.
„Přitom bolest vždy byla přirozenou součástí života,“ doplnil modifikátor.

MM25_AI

Dvojice, která tattoopunkturu provádí, uvádí, že se jedná o
komerční aplikaci poznatků archeologického výzkumu. Klient si nicméně může
vybrat ze dvou variant. První předchází podrobná akupunkturní diagnostika,
která má za cíl vybrat pro klienta nejvhodnější bod. Druhá má pracovní název
Boost up for the future. „Tato varianta je určena pro klienty, kteří chtějí
tattoopunkturu vyzkoušet a zároveň nemají zdravotní problémy, které by chtěli
řešit,“ popisuje Špička. „V tom případě používáme některý
z univerzálních nebo harmonizujících bodů,“ uzavírá.

  • Našli jste v článku chybu?