Jak hodnotí tuzemské textilky svou situaci pár měsíců poté, kdy začaly bojovat s asijskou konkurencí na nechráněném unijním trhu? Nijak nadšeně. KONKURENCE Z ASIE Od počátku letošního roku neplatí pro dovozy čínského textilu a oděvů na trh Evropské unie žádné omezení.
Jak hodnotí tuzemské textilky svou situaci pár měsíců poté, kdy začaly bojovat s asijskou konkurencí na nechráněném unijním trhu? Nijak nadšeně.
KONKURENCE Z ASIE
Od počátku letošního roku neplatí pro dovozy čínského textilu a oděvů na trh Evropské unie žádné omezení. Odbytiště, kam směřuje 84 procent tuzemského textilního a oděvního vývozu, díky tomu začíná obsazovat asijská, hlavně čínská konkurence.
Podle Václava Haase z ministerstva průmyslu a obchodu je potřeba hledat nové trhy. Zástupci textilních firem však namítají, že ostatní trhy - s výjimkou USA - jsou chráněny celními i mimocelními opatřeními, a jsou tedy v podstatě nedostupné.
SPOJENCI ČÍŇANŮ? OBCHODNÍCI
Více než polovině textilních firem v deseti nových členských státech Evropské unie klesají od počátku roku tržby, přibližně 70 procent z nich očekává pokles konkurenceschopnosti v příštích dvou letech. Za vším stojí čínské zboží, které od počátku roku proudí na unijní trh bez překážek. Vyplývá to z průzkumu, v jehož rámci bylo agenturou CAST osloveno také 300 tuzemských textilek (jen 55 z nich odpovědělo).
Zástupci tuzemského textilního a oděvního průmyslu jsou přesvědčeni, že přítomnost produkce z nejlidnatější země světa na evropském trhu v příštích letech ještě poroste. České textilky vidí jako největšího konkurenta právě Čínu, následují starší členské země (evropská patnáctka), Indie, Pákistán a státy bývalé Jugoslávie.
Největšími spojenci čínských výrobců jsou jednoznačně obchodníci. Na tom se shodují zástupci firem ve všech deseti zkoumaných zemích. Na druhém místě mezi spojenci jsou místní spotřebitelé, kteří dávají přednost lacinější produkci. Mezi „škůdci“ domácích textiláků se však objevují i jejich firemní kolegové, kteří přenášejí výrobu do Číny.
INOVACE A ZNAČKY
Průzkum se týkal v naprosté většině malých a středních tuzemských textilek. Mimo jiné zjistil, že jen 36 procent z nich má strategii, jak nové konkurenci čelit. Česko je ale nad průměrem nové desítky členských zemí.
Více než polovina českých textilek předpokládá, že bude muset podniknout velké změny. Dalších zhruba čtyřicet procent počítá s dílčími změnami a jen nepatrná část dotázaných věří, že je dostatečně silná.
České strategie hovoří zejména o snížení nákladů a cen, inovacích, službách, soustředění se na kvalitu. Počítají i s outsourcingem a vytvářením silných českých značek.
Podle nejnovější analýzy ministerstva průmyslu a obchodu a Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu by české textilky musely zrušit až 30 tisíc pracovních míst, aby měly stejnou produktivitu jako konkurenti na západě Evropy. Vloni přitom z oboru odešlo 9800 lidí.
ZBYTEČNÝ PESIMISMUS?
Francesco Pellizari z agentury CAST uvedl, že ve skupině deseti nových unijních zemí je český textilní a oděvní sektor relativně silný a vyznačuje se zaměřením na inovativní obory.
„Češi jsou ale pesimisté. Skoro sedmdesát procent firem má pesimistickou náladu. Domnívají se, že jejich situace se zhorší,“ říká Pellizari. „Trápí vás Čína, ale proč ne další státy? Bulharsko, Rumunsko - těch se tolik nebojíte. Jiné země se jich bojí víc,“ dodává. Nicméně uznává, že právě český textilní průmysl je čínskou konkurencí ovlivněn více než ostatních devět zkoumaných zemí.
Právě pesimismus tuzemských firem je podle Pellizariho svazující. Optimisté totiž více investují a riskují. Čeští textiláci však tvrdí: Náš pesimismus je na místě, máme totiž s čínskou konkurencí na nechráněném trhu patnáctiletou zkušenost.
Foto autor| ilustrační foto: Profit -Luďek Vycpálek
