Český podnikatel Josef Bartoň začínal v Náchodě jako drobný barvíř plátna.
Výrobu ale postupně rozšiřoval a na přelomu 19. a 20. století už patřil mezi nejvýznamnější textilní podnikatele v celých Čechách. Roku 1912 byl za zásluhy povýšen do rytířského stavu.
V okolí Náchoda se lidé živili domácím předením lnu a tkalcovstvím již od středověku. První textilní podniky se zde ale objevily teprve v polovině 19. století. Byly založeny na takzvaném nákladnickém systému, kdy obchodníci skupovali výrobky drobných tkalců a dále je prodávali.
Skutečné továrny vznikly v Náchodě až po zprovoznění železniční tratě Choceň-Broumov roku 1875. První z nich založil roku 1881 židovský podnikatel Izák Mautner a brzy ho následovali Jakub Pick a H. S. Doctor. Všechny zdejší podniky ale nakonec zastínila mechanická tkalcovna Josefa Bartoně, postavená roku 1885 v Bražci (dnes součást Náchoda). Později k ní přibyla ještě velká přádelna ve Starém Městě nad Metují a Bartoňové se zařadili mezi nejvýznamnější podnikatele v Čechách.
Faktor Josef první
Cesta ke slávě ovšem nebyla lehká. Textilní výrobou se již počátkem 19. století zabýval Josef Bartoň (toho jména první). Nejdřív se živil jako tkadlec, postupně se ale vypracoval až na faktora a využíval zmíněného nákladnického systému.
Po roce 1829 uvažoval o přesídlení do polské Lodže, která byla tehdy významným textilním centrem. Měl již všechna povolení, zřejmě na přání rodiny však od plánu upustil a zůstal v rodných Žďárkách. Pokračoval v obchodu s plátny a roku 1842 vybudoval bělidlo ve Vysoké Srbské. Tento krok ale nebyl příliš šťastný, protože místní potok neměl dostatečný průtok.
Nákladnický systém se nicméně vyplácel a roku 1845 pracovalo pro Bartoně již 300 domácích tkalců. Vedle bělidla vznikla i barvírna s tiskárnou, další rozvoj ale zabrzdila podnikatelova předčasná smrt roku 1849.
JOSEF BARTOŇ
(1838-1920)
Narodil se 28. prosince 1838 ve Vysoké Srbské (10 km severovýchodně od Náchoda). Vyučil se barvířem a roku 1856 převzal rodinné bělidlo. Podnikání ale nebylo úspěšné. Po roce 1866 se přesunul do Náchoda, kde si otevřel malé barvířství. Firma prosperovala a roku 1885 přešla na strojovou výrobu látek. Kromě podnikání se věnoval i veřejnému životu. Byl starostou města a štědrým mecenášem. Zemřel 12. prosince 1920.
Nešťastné podnikání
Josef Bartoň (na snímku) měl dva syny, kteří byli v době jeho smrti ještě nezletilí. Bělidlo proto získal do pronájmu hronovský faktor Josef Šrůtek a rodinné podnikání se zastavilo. Ovšem jen na čas. Oba synové – František i Josef (toho jména druhý) – se podle otcova přání vyučili barvířskému řemeslu a roku 1856 jeho pozůstalost převzali. Řízení bělidla se ujal Josef, který se však potýkal se stejnými problémy jako otec. Podnikání se nedařilo a rodinu navíc roku 1865 potkala hned dvě neštěstí – bělidlo vyhořelo a František, který odjel s plátny do Brna, záhadně zmizel.
Josef Bartoň nešťastný podnik hned v následujícím roce prodal a rozhodl se začít znovu. Odešel do Náchoda, kde si v pronajatém domě na Horském předměstí otevřel malé barvířství a štěstí mu tentokrát přálo. Podnikání se úspěšně rozvíjelo a již roku 1870 se výroba stěhovala do nově zakoupeného domu na náchodském předměstí Plhov.
Tkalcovna v Bražci
Po roce 1880 měla firma již pobočky ve Vídni i Praze a Josef Bartoň se rozhodl přejít na tovární výrobu. Roku 1884 zakoupil bývalý Kašparův mlýn v Bražci, na jehož místě hned v následujícím roce vznikla nová barevna, sušárna, tiskárna a tkalcovna.
Do provozu byl podnik uveden na jaře 1886. Tkalcovna měla původně 26 mechanických stavů poháněných vodním kolem. Jejich počet se ale v dalších letech rychle rozrůstal, takže jich roku 1902 bylo v továrně již 400. Výroba lněného zboží byla postupně nahrazována produkcí bavlněných látek a později technických tkanin.
Roku 1890 přijal Josef Bartoň za společníka syna Josefa (toho jména třetího), kterému postoupil třetinu podniku. Roku 1894 udělal totéž se synem Cyrilem a firma změnila název na „Staroměstská mechanická tkalcovna, barvírna a tiskárna Josef Bartoň a synové“.
JOSEF BARTOŇ ML.
(1862-1951)
Syn Josefa Bartoně se narodil 8. června 1862 ve Vysoké Srbské. Vyučil se barvířem a absolvoval tkalcovskou školu. Roku 1890 ho otec přijal za společníka rodinné firmy a roku 1902 vedení jemu a jeho bratrovi předal. Bratři podnik roku 1905 rozšířili o přádelnu ve Starém Městě nad Metují a zařadili se mezi nejvýznamnější podnikatele kraje. Josef vlastnil zámek v Novém Městě nad Metují, kde 22. dubna 1951 také zemřel.
Páni z Dobenína
Josef Bartoň senior roku 1902 z podniku vystoupil a věnoval se další aktivitám. V letech 1899 až 1905 byl starostou Náchoda a proslul i jako štědrý mecenáš. Roku 1912 byl proto s celou rodinou povýšen do rytířského stavu s predikátem „z Dobenína“, podle zaniklé obce, z níž rod pocházel.
S rozvojem podniku mezitím pokračovali oba synové. Hned roku 1904 koupili bývalý Šrůtkův statek ve Starém Městě nad Metují, na jehož místě vybudovali další přádelnu bavlny. Dokončena byla roku 1906 a zpočátku měla 22 780 vřeten. Jejich počet se ale postupně zvyšoval, takže roku 1908 bylo v podniku již úctyhodných 73 344 vřeten. Pohon zajišťovaly třífázové elektromotory napojené na turbogenerátor. Jednalo se o naprostou novinku a přádelna se díky tomu stala nejmodernějším podnikem svého druhu v Evropě.
Bratři pohádkově zbohatli, což dokumentovala i jejich nová sídla. Josef koupil roku 1908 zámek v Novém Městě nad Metují a Cyril získal o dva roky později zámek Zbraslav.
Návrat ztraceného šéfa
Roku 1937 odešli Cyril s Josefem na odpočinek a nahradili je synové Josef (toho jména čtvrtý) a Václav. Za druhé světové války produkce klesla, továrny ale zůstaly v majetku rodiny. Změna nastala teprve roku 1945, kdy byla firma z důvodu vysokého počtu zaměstnanců znárodněna. Stala se součástí Východočeských bavlnářských závodů (později Tepna) a pokračovala ve výrobě přízí a technických tkanin.
Rokem 1948 přišla rodina Bartoňů o zbytek majetku a její členové se rozhodli republiku opustit. Václav odešel roku 1951 do Kanady, kde o jedenáct let později zemřel.
K návratu do vlasti se odhodlal teprve po roce 1989 jeho syn Josef (toho jména pátý), který v restituci získal náchodskou továrnu. Založil firmu „Bartoň, textilní závody“ s cílem navázat na rodovou tradici. V devadesátých letech se mu dařilo, nyní ale jeho podnik zažívá těžké chvíle a již několik let je ve ztrátě.
