Náklady spojené s ekologickými dopady těžby niklu, který je hlavní součástí baterií pro elektromobily, jsou průkopníky bezemisních vozů podceňovány. V mnoha zemích, kde se nikl těží, musí řešit důsledky těžby, která je velmi nešetrná k životnímu prostředí a způsobuje vážné zdravotní problémy lidem v okolí dolů.
Nástup éry elektrických vozů s dobíjecími bateriemi se zdá nevyhnutelný. Podporovatelé této myšlenky často zdůrazňují škodlivý potenciál spalovacích motorů, jež využívají fosilní paliva. Méně se hovoří o ekologických dopadech těžby drahých kovů, které jsou potřeba pro výrobu akumulátorů.
Nejvíce se hovoří o lithiu, případně o těžbě kobaltu, který se těží v Kongu a Rwandě a z jeho prodeje mají zisk místní gerily, které tím financují ozbrojené konflikty.
Nikl, který není tak vzácný, se ale v bateriích hojně využívá. V bateriích pro automobilku Tesla to je právě nikl a grafit, o využití lithia Elon Musk hovoří jen jako o „soli, kterým se dochutí salát“.
Lehký toxický kov se těží v Austrálii, Kanadě, Indonésii, Rusku a na Filipínách. Jeho těžba má velký vliv nejen na horníky, ale také na zdraví lidí v okolí dolů a také na okolní životní prostředí. Při zpracování rudy niklu vzniká oxid siřičitý, který se uvolňuje do ovzduší, prach z těžby způsobuje u lidí rakovinu a poškozuje vývoj lidského plodu, upozorňují mnozí zástupci ekologických sdružení.
Černá labuť energetiky. Místo lithia hliník:
Hliník místo lithia. Edison internetu chystá černou labuť v energetice
Na Filipínách se vede boj o uzavření 17 dolů, ve kterých se těží nikl kvůli dopadům na životní prostředí i zdraví rodin horníků. „Proč je těžba důležitější než život lidí,“ ptala se v únoru Regina Lopezová, filipínská ministryně životního prostředí, která ale ve funkci v květnu skončila. Doly, jež se mají uzavřít, produkují podle Reuters polovinu produkce niklu Filipín a deset procent celosvětové produkce.
Důl v kolumbijském Cerro Matoso, které vlastní firma South32 (v roce 2014 se odštěpila od australsko-britské těžařské firmy BHP Billiton), zase způsobuje místním lidem dýchací problémy, vede také k deformaci plodů, rakovině a onemocněním kůže.
„Těžba rud s obsahem niklu společně s jejím drcením a transportem vede k vysokým koncentracím prachu ve vzduchu, který obsahuje toxické kovy, kromě niklu také měď, kobalt a chrom,“ vysvětlil odvrácenou tvář těžby tohoto kovu David Santillo z Greenpeace Research Laboratories.
Vývoj ceny niklu za posledních deset let:
source: tradingeconomics.com
Firmy, který nikl využívají, by se měly podle něj spustředit na recyklaci tohoto kovu, než na další těžbu rudy, která je často nevalné kvality. Automobilka Renault, která vyrábí v Evropě nejprodávanější elektromobil Zoe, tvrdí, že 70 procent hmotnosti baterií recykluje.
Společnost Tesla zdůraznila, že použitý nikl v jejích vozech je ze sta procent opět využíván, na dotaz Guardianu ale neuvedla, z jakých zdrojů nikl pochází.
V Rusku byl v minulosti terčem kritiky ruský těžební gigant Norilsk Nikel, který je největším producentem niklu a paladia na světě. Město Norilsk patřilo k nejvíce znečištěným městům v Rusku. Firma uvedla, že emise oxidu uhličitého v roce snížila o 49 procent, jež pocházely z uhelných elektráren, které vyrábějí elektřinu pro těžaře.
I když tlak na producenty těžkých kovů ohledně standardů bezpečné a zodpovědné těžby v souvislosti s nástupem elektromobilů roste, v praxi se toho příliš nezměnilo, uvedl Andy Whitmor z neziskové organizace London Mining Network.
Dále čtěte: