Těžba v režii BP

Společný podnik bude mít vliv - a Moskvu sváže se Západem

Jde o významný ropný obchod, mistrovský kousek Vladimira Putina, varovný výstřel pro OPEC a skvělý tah generálního ředitele angloamerického energetického kolosu BP Johna Brownea. Dne 11. února se svět dozvěděl, že společnost BP (British Petrol) vyplatí 7,1 miliardy dolarů v hotovosti, akciích a majetku za padesátiprocentní podíl v zakládané společnosti, která bude třetím největším ruským producentem ropy. Toto oznámení může otřást celým odvětvím stejně jako v roce 1998, když Browne získal společnost Amoco a odstartoval obrovskou konsolidaci těžařských společností. Smlouva BP s majiteli společnosti Tjumeň Oil, která je hlavním ruským producentem ropy a plynu, o třetinu zvyšuje ropné zásoby londýnské společnosti. Ale smlouva má význam, který daleko přesahuje ropná naleziště. Energetika patří k nejvíce zpolitizovaným odvětvím a tato smlouva představuje jasnou dohodu mezi Ruskem a Velkou Británií, která je nejbližším spojencem USA. V tomto smyslu jde o odměnu pro britského premiéra Tonyho Blaira, který ruského prezidenta rychle přivítal, když se tento bývalý šéf KGB dostal v roce 2000 k moci. Spojení budoucnosti Ruska s celosvětově proslulým obchodním jménem BP je dobrodiním pro Putina, který považuje ruské energetické společnosti za klíčové nástroje své zahraniční politiky. Touto smlouvou Putin signalizuje, že se jeho země více než kdy jindy přiklání k Západu - a také že další nadnárodní společnosti mohou v Rusku bezpečně investovat. Putin chce navíc získat know-how a kapitál BP i pro další záměry. Hlavní ruský partner BP Michail Fridman uvádí, že než Putin obchodu požehnal, trval na tom, aby se nový společný podnik rozšiřoval na západ: do zemí bývalého sovětského bloku a dál.
S rostoucím napětím v otázce Iráku zapadá tah firmy BP i do strategického cíle Západu, který chce vytvořit z Ruska alternativní zdroj ropy jako protiváhu těžby sdružení OPEC a jeho spojenců v Perském zálivu. Dohoda s BP by mohla otevřít cestu pro přísun tolik potřebného západního kapitálu do rozšiřování ruské produkce a do výstavby nových ropovodů. Pokud se tak stane, Rusko by v boji o vliv na světových trzích získalo výhodu proti Saudské Arábii. Saúdové a ostatní členové sdružení OPEC mohou vinit jen sami sebe z toho, že obrovské investice nezískali pro své země. V uplynulých deseti letech se firma BP usilovně snažila uzavřít dohody v saudsko-arabském království i v Kuvajtu a Iránu, ale bez úspěchu. Samozřejmě ani Rusko nebylo pro investory žádnou procházkou - právě společnost BP se zde již v minulosti nepříjemně spálila. Ale při rozhovoru v prostorné a zároveň střídmě zařízené kanceláři v novém londýnském sídle firmy BP vyjádřil Browne jistotu, že udělal správný krok. „Když se dnes podíváte na mapu světa, existuje jen málo míst, kam se můžete vydat,“ doplňuje uvolněně nad kávou a doutníkem po tříhodinové vyčerpávající prezentaci pro investory. „Největším světovým producentem ropy a plynu je Rusko s bohatými přírodními zdroji, které ještě nejsou všechny objeveny. Zároveň je pro nás Rusko skvěle přístupné.“ Browne a jeho poradci experimentují s novým modelem investic do ruské ropy. BP vloží do společného podniku většinu ze svých nynějších ruských aktiv, což je majetek, který dosahuje hodnoty téměř 900 milionů USD. Dále zaplatí 6,75 miliardy dolarů v hotovosti a za nákup akcií během tří let. Tím získá padesát procent podniku, který se skládá hlavně ze společnosti TNK (Tjumeň Oil), pátého největšího producenta ropy v Rusku, a společnosti Sidanco, která je na sedmém místě. Obě společnosti dohromady vyprodukují okolo 1,2 milionu barelů ropy denně. Dohoda přinese třem ruským investorům - Fridmanovi (38 let), který ovládá 50 procent TNK, Lenu Blavatnickovi (45 let) a Viktoru Vekselbergovi (45 let) - obrovské výnosy v tvrdé měně. Pokud bude dohoda úspěšná, firma BP získá v Rusku předmostí, kterého jiné společnosti, Exxon Mobil a Royal/Dutch Shell Group, jen těžko dosáhnou. „Pro BP jde o důležitý průlom,“ upozorňuje J.J. Traynor, analytik Deutsche Bank v Londýně. „Pro ostatní společnosti to znamená velký tlak.“ Firma BP navíc počítá s tím, že její partneři s vlivnými politickými styky uvolní cestu pro další rozšiřování už tak rozsáhlého holdingu v Rusku. Analytici předvídají, že se nová společnost může pustit do průzkumu nových slibných polí na východní Sibiři nebo do prodeje plynu Číně. Ironií osudu byl Browne na konci devadesátých let z Ruska málem vyštván právě těmi obchodními magnáty, se kterými se nyní objímá. Již v roce 1997 získala firma BP desetiprocentní podíl ve společnosti Sidanco za 484 miliony USD. Ale k Browneovu hněvu vlastníci společnosti Tjumeň tvrdě využili ruských zákonů, odsunuli firmu BP stranou a ovládli jedno z nejlepších ropných polí společnosti Sidanco, což ostatní investory vylekalo. Ošklivý právní spor se vyřešil až v roce 2001, kdy vlastníci společnosti Tyumen vrátili pole firmě Sidanco. Ruští majitelé pak získali většinový podíl ve společnosti Sidanco, zatímco firma BP zvýšila svůj podíl na 25 procent a získala manažerskou kontrolu. Postupem času se kupodivu z nepřátel stali partneři a dokonce spojenci. Browne říká, že pro něj byla tato „rána do nosu“ klíčovou zkušeností. Chválí kroky, které Rusko podniklo pro zlepšení podnikatelského prostředí. Fridman na to odpovídá, že se prostředí od nástupu nelítostného zbohatlického kapitalismu před několika lety nyní nijak „výrazně nezměnilo“. Dohodu dle jeho slov umožnila „určitá míra důvěry mezi partnery“. Bez ohledu na dobré vztahy dělá společnost BP maximum, aby své akcionáře v tomto poněkud chamtivém prostředí ochránila. Klíčoví ruští partneři nemohou akcie v novém podniku prodat dříve než v roce 2007. To pro ně znamená pobídku, aby dohoda fungovala. Firma BP obsadí pozici generálního ředitele, kterým bude Robert Dudley, a také obchodního ředitele. Partneři si rovnoměrně rozdělí místa v představenstvu, ale společnost bude registrovaná mimo Rusko s možností postoupení případných sporů arbitrážnímu soudu ve Švédsku. Vždy existuje možnost, že něco vybouchne. Ale Browne tvrdí, že týmy BP celý rok pečlivě procházely všechny záznamy společnosti TNK a analyzovaly její těžební pole, takže firma BP přesně ví, do čeho jde. Browne spoléhá na významný přínos ze zavedení lepších technologií a moderního způsobu řízení. Jeho firma navíc bude stát v čele zájemců o nové příležitosti. Druhá strana sází na to, že spojení se světově známou západní značkou usnadní získávání marketingových a rafinérských aktiv ve střední a východní Evropě, která je zatím vůči ruským firmám značně podezřívavá. Rusové mají v ruce výborné karty. Firma BP musí nahradit pole v Severním moři a aljašském zálivu Prudhoe Bay - své základní pilíře ze sedmdesátých let. I když se společnost v posledním desetiletí snažila upevnit poměrně slabou pozici v Perském zálivu, nezískala žádný významný majetek v Kuvajtu, Iránu ani v Saudské Arábii. „Je jasné, že Střední východ může nabídnout skvělé možnosti,“ říká Browne. „Ale zřejmě jen tehdy, pokud nejde o petrolejářskou a těžební společnost ze Západu. “ V tomto srovnání vypadá chladné a nebezpečné Rusko opravdu srdečně.

Stanley Reed, Londýn, Paul Starobin, Moskva, BusinessWeek

Obrázek (str. 20)
Ropné pole Tjumeň Oil: vstup BP je v souladu se strategií Západu získat alternativu ke sdružení Opec

Tabulka (str. 20 dole)
Ruská kořist pro BP: výměnou za investici 7,1 miliardy USD získá britská petrolejářská firma tato aktiva:
Padesátiprocentní podíl v budoucí třetí největší ruské ropné společnosti
Třicetiprocentní zvýšení ověřených zásob ropy
Dvanáctiprocentní nárůst roční produkce ropy a plynu,
7,5 miliard USD potenciálního navýšení obratu nové dceřinné společnosti v Rusku díky snižování nákladů, růstu produkce a lepší ruské cenové politice.

Praporek (str. 21 uprostřed)
Spojení budoucnosti Ruska se světovou značkou BP je dobrodiním pro Putina. Dalším západním firmám vysílá signál, že v jeho zemi mohou bezpečně investovat.

Obrázek (str. 21 dole)
Tvrdé lekce
I když se generální ředitel Browne dříve v Rusku spálil, nyní je přesvědčený, že udělal správný krok
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Jana Fantová, www.LangPal.com