Velký, krásný a především plný podnik v centru Prahy. Na pivo možná, jídlo ale není žádný zázrak.
Přestože se v restauracích, kavárnách a barech pohybuji prakticky denně, pořád jsem neprokoukla, co přivádí hosty do průměrných podniků, když do těch nadprůměrných se je často nedaří přilákat, přestože v cenách rozdíl není. To magické „něco“ má ale rozhodně Restaurace Tiskárna v Jindřišské ulici.
Pokaždé, když jsem ji navštívila, praskala ve švech. A to je obrovská. Její nespornou výhodou je lokalita a hezký jednoduchý interiér, který opravdu láká k tomu, se tam najíst nebo si dát alespoň pivo a k němu něco malého. Na tak velký prostor je potřeba dostatek personálu, a tak u obsluhy v hodnocení těžko paušalizovat. Pohybuje se na škále od „pozorná“ po „přes míru žoviální“, ale v průměru odpovídající úrovni podniku. Během poslední večeře nám sice ke stolu opakovaně přinesli nápoje, které jsme si neobjednali, ale v tom frmolu, který tam panoval, mě to ani nepřekvapilo, ani nijak zvlášť neobtěžovalo. Co mě naopak obtěžuje dost, jsou webové stránky udělané tak šikovně, že na telefonu se v záložce „kontakty“ nezobrazuje ani adresa, ani telefon, zato mapa a kontaktní formulář. Ale jo, na počítači to najdete spolehlivě.
Tradiční kuchyně
Při výběru jídla se nelze nepozastavit u sekce Pokrmy 1. republiky. Některé sice pocházejí z kuchařských knih z roku 1883, respektive 1909, ale nejsme tady u maturity z dějepisu.
Samozřejmě mě lákalo vyzkoušet něco od známých kuchařek tehdejší doby, jenže výběr v jídelním lístku přesně odráží to, proč se o české kuchyni říká, že je těžká a obtížně stravitelná. Dát si při jedné příležitosti zastřené vejce Chateleine v opravdu hustém bešamelu s parmezánem (155 korun), k němu nadívané jehněčí hrudí (315 korun), u kterého se nešetřilo na houskové nádivce ani na omastku, a na závěr ještě laktes s cimesem (115 korun), tedy dle lístku smažené bramborové placky s omáčkou ze sušeného ovoce (hrubku z menu jsem vynechala), které se koupaly v tuku, by u slabších jedinců mohlo vyvolat žlučníkový záchvat.
| Restaurace Tiskárna |
|---|
| Jindřišká 940/22, Praha 1 T: 602 448 854 www.restauracetiskarna.com E: info@restauracetiskarna.cz |
Já jsem si to rozdělila do několika návštěv a dezert se mi nepodařilo sníst ani se dvěma pomocníky. Zastřenému vejci by stačila polovina omáčky. I tak jako předkrm zasytí až příliš, takže pokud ho budete toužit ochutnat, rozdělte se s někým dalším.
Jehněčímu hrudí by prospělo ubrat na množství nádivky. Jídlo nebylo chuťově špatné, omáčka byla velmi hustá a nechyběla celá pečená palice česneku. Porce je ale veliká, a pokud si ho dáte k obědu, žádné významné pracovní hodnoty po něm nevytvoříte. Pokud jde o zmíněný dezert, mám dojem, že muselo dojít k nějaké chybě. Tentýž si objednala kamarádka, která byla v restauraci ve stejný večer a vyfotila si ho. Její laktes na fotce neplavaly v omastku, na obrázku ho nebyla vidět ani kapka a hrozně si je pochvalovala.
Londýn pro pokročilé: kde se v hlavním městě Británie dobře najíst a napít
My jsme dostali tři standardně kořeněné bramboráčky jako ke guláši, které, byť posypané moučkovým cukrem, nechutnaly jako dezert. K tomu rozvařené sušené švestky, pár křížal a čerstvé povařené hroznové víno, pokud se mi to podařilo správně identifikovat. Ovoce rozhodně nemělo formu omáčky. To vše se štědrou porcí nějakého tuku, která už tak nedobré jídlo úplně zabíjela. Židovské laktes se připravují naslano i nasladko a opravdu se bramborákům velmi podobají. Ve sladké variantě je ale třeba hodně ubrat na soli a dobře zvážit použití pepře. V této podobě byly opravdu nekonzumovatelné a nad tím, že jsme do nich sotva dloubli, se nikdo ani nepozastavil.
Žádná dietka
Na jídelním lístku nechybí pečená kachna, svíčková, guláš, vepřové kolínko, roláda z bůčku a další jídla, která do naší tradice sice patří, ale doktor nás za ně příliš nepochválí. Na opačné straně spektra stojí dva saláty, které jsem neměla příležitost ochutnat, a filet z čerstvého pstruha z rybářství Kolář na Vysočině se sardelovou omáčkou s bylinkami, restovanými bramborami Grenaille a šalotkou (295 korun). Mí přátelé popisovali omáčku jako výrazně sardelovou, v negativním slova smyslu s tím, že jim jídlo nechutnalo. Když jsem pstruha měla já, nebyla po typické ančovičkové chuti v omáčce ani stopa. Zato v ní byl na kostičky nakrájený vařený vaječný bílek. Ani jedno si nedovedu rozumově vysvětlit. Faktem zůstává, že ryba byla dobře opečená, brambory velmi dobré, a nebýt zvláštní omáčky s bílkem, bylo by to vlastně docela fajn jídlo.
Dobrý byl i španělský ptáček (255 korun) podle receptu Marie Trachtové z roku 1909. V balíčku z tenkého plátku telecí kýty se slaninou se však neukrývala mrkev, vejce ani kyselá okurka, jak je obvyklé, ale nádivka, ve které ančovičky naopak nechyběly.
Jak vypadá Sekaná pro gurmány
Ančovičkovou nádivku lístek nezamlčuje, takže překvapit může ptáček pouze její výraznou chutí a tím, že na něm stejně jako na všech ostatních jídlech nechybí kupička nějakých klíčků. Klíčky nejsou pokaždé stejné, ale nechybějí nikde, na rybě, předkrmovém vejci ani na bůčkové roládě. Nechci brát kuchaři iluze, ale touhle trochou zeleného skutečně jídla neodlehčí.
Zejména bůčková roláda (185 korun) je opravdu pro silné povahy. Celé jídlo plave v tuku, špenát navíc i ve smetaně a pro případ, že by chuť omáčky z černého piva byla málo výrazná, zdobí přílohové šťouchané brambory ještě pěkná porce brynzy. Berte ohledy na své zdraví a tohle jídlo přece jen vynechejte.
Jinak a lépe
Překvapivě dobrá byla ale hovězí polévka z oháňky se šunkovými knedlíčky (85 korun), za kterou by se nemusela stydět ani průměrná babička, a moc mi chutnal i salát z volské tlamy (145 korun), který byl skvěle ochucený, lehce kyselý a pikantní. Kazil ho jen očividně starý chléb, který by bývalo stačilo opéct.
Tiskárna má zjevně dostatek fanoušků, ale jídla, která jsem ochutnala, byla s ohledem na svou cenu většinou pod průměrem, takže plný lokál nechápu. S trochu větším rozmyslem v kuchyni by však jídla šla jednoduše vylepšit a v ideálním případě i trochu odlehčit. Pak by to byl ve spojení s dobře ošetřeným pivem, které tu mají, ideální podnik, kam vzít zahraniční návštěvu nebo prarodiče na oběd.
Přečtěte si další recenze na restaurace:
ČLÁNKY DO MAILU