Mittalovy velikášské plány se stále více komplikují, ocelářskou jedničku tíží dluhy a nízká poptávka
Ocelový král klopýtá
V roce 2006 se Lakšmí Mittal stal králem oceli. Poté, co ovládl firmu Arcelor a vytvořil největší ocelářskou skupinu na světě, ale zažil pouhé dva dobré roky. S příchodem finanční krize se dostavil i pokles v tomto těžkém odvětví a Mittalovy velikášské plány se od té doby stále více komplikují. Důkazem je i nedávné vycouvání z plánovaného převzetí australské těžařské společnosti Macarthur Coal, na níž se ArcelorMittal chystal společně s firmou Peabody Energy.
Dlouhodobě hubená poptávka po oceli se odrazila na výnosech a ziskovosti skupiny, která je navíc po letech akvizic těžce zadlužená. Na trhu je přitom oceli trvale nadbytek, například výroba v čínských továrnách se od roku 2005 více než zdvojnásobila. Naopak ArcelorMittal má v porovnání s rokem 2007 asi o pětinu nižší produkci. Podle údajů agentury Bloomberg podíl firmy na světovém trhu s ocelí klesl z 9,5 procenta v roce 2006 na loňských 6,4 procenta. V letošním roce společnost očekává zisk 3,7 miliardy dolarů. To by bylo sice nejvíce za poslední tři roky, stále je to ale mnohem méně než 10,4 miliardy z roku 2007.
Mittalovo impérium tíží hlavně vysoké provozní náklady jeho západoevropských závodů. Aby se cenově udržel nad vodou, některé podniky posílá k ledu. V posledních dvou měsících oznámil přerušení výroby v továrnách ve Francii, Německu, Lucembursku, Polsku a Španělsku. Definitivně se uzavřela fabrika v belgickém Liége. ArcelorMittal rovněž výrazně ubral na produkci ve Spojených státech. Na druhé straně plány na expanzi v Brazílii, rodné Indii nebo Číně se Mittalovi nedaří podle očekávání.
The Wall Street Journal
Konec studené války
Britská armáda definitivně ukončí své angažmá v Německu. Ministerstvo obrany Spojeného království zveřejnilo tento měsíc plán, podle něhož stáhne během příštího roku všech zhruba dvacet tisíc britských vojáků ze sborů, které byly na území poražené velmoci umístěny po 2. světové válce. První várka, 1800 příslušníků britských ozbrojených složek, opustí Německo už v lednu. Další pak budou následovat během roku. Britové se rovněž stáhnou ze svých základen na Kypru. Přestože jde především o úspory, vyvolalo rozhodnutí příznivé reakce. Ohlášený odchod spojeneckých sil z Německa je prezentován jako krok, který udělá definitivní tečku za obdobím studené války. Podle strategického plánu, o němž už vloni v říjnu informoval předseda britské vlády David Cameron, se má armádní rozpočet Spojeného království snížit do roku 2015 nejméně o 7,5 procenta.
AP
Voda zvedá ceny počítačů
Rozsáhlé záplavy v Thajsku se podle odborníků projeví na cenách osobních počítačů. Thajsko je totiž druhým největším vývozcem pevných disků hned po Číně, v první polovině letošního roku dodalo na trh až 45 procent z jejich celkového objemu. Více než polovina z této kapacity je však nedávnými záplavami nyní ohrožena.
Ceny počítačů porostou kvůli nedostatku pevných disků již na předvánočním trhu, uvádí analytická společnost IDC. Nejvíce zasaženy mají být levné počítače v čele s netbooky.
Pod vodou skončil v Thajsku více než tucet továren. Mezi zasažené výrobce patří klíčoví dodavatelé Western Digital a Seagate. Fungování továren, které nezaplavila voda, ohrožují časté výpadky dodávek elektřiny.
V závěru letošního roku by mohly problémy ještě částečně utlumit vytvořené skladové zásoby. Výpadek výroby se tak plně projeví až během první poloviny příštího roku.
Die Zeit
Lehman Brothers žije
Přestože se americká banka Lehman Brothers stala symbolem globální finanční krize a v polovině září roku 2008 skončila bankrotem, s jejími akciemi se nadále obchoduje. Přesněji řečeno s jedinou – s cenným papírem s číslem LB 0001, který byl 31. května 1994 vydán na jméno Richard S. Fuld Jr. Formálně bezcenný kus papíru vlastněný kdysi posledním šéfem zkrachovalé investiční banky byl vydražen ve Würzburku za 24 tisíc eur, přičemž jmenovitá hodnota akcie činila kdysi pouhých deset centů. Kupec si přál zůstat v anonymitě, ale podle Matthiase Schmitta z aukčního domu HWPH, který se specializuje na historické cenné papíry, jsou zájemci o takové rarity většinou lidé z finanční branže – bankéři, burziáni nebo investoři. „Jen v Německu je v soukromém držení na čtvrt milionu historických akcií, lidé je ale většinou vyhodí, protože nevědí, že mají sběratelskou hodnotu,“ říká Schmitt, jehož firma nabízí ke koupi také akcie Východoindické společnosti nebo moskevské koněspřežky.
