Nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta může spustit domino, které má potenciál zahýbat ledasčím, globální ekonomikou nevyjímaje. Z tohoto pohledu je nejvíce diskutovaným krokem patrně očekávané zavedení vysokých cel na dovoz zboží do USA, jež může poškodit firmy, domácnosti, ale i devizové trhy, respektive národní měny mnoha států.
„Pokud situaci neovlivní i jiné faktory, americká cla povedou ke zhodnocení dolaru. Měny ekonomik s úzkými obchodními vazbami na USA by naopak mohly zaznamenat opačný vývoj,“ řekl CNBC Jonas Goltermann, zástupce hlavního ekonoma ve společnosti Capital Economics.
Do problémů se může dostat obzvláště čínský jüan, jelikož druhou největší ekonomiku světa má navýšení cel pravděpodobně postihnout ze všech zemí nejvíce. Osmasedmdesátiletý Trump během své prezidentské kampaně totiž opakovaně prohlašoval, že clo na čínské zboží se v případě jeho zvolení vyšplhá až na 60 procent. Kromě toho navíc ještě začátkem posledního listopadového týdne Číně, ale také sousední Kanadě a Mexiku, pohrozil dodatečným 10procentním, respektive 25procentním clem nad rámec veškerých dalších opatření, a to z důvodu údajného pašování drog a přílivu migrantů do USA právě z těchto zemí.
Nekonečné čínské problémy
Během pátečního dopoledne stál jeden americký dolar (USD) zhruba 7,24 čínského jüanu (CNY), což představuje zásadní oslabení oproti konci letošního září, kdy byl kurz jen lehce nad 7,01 CNY/USD. Analytici velkých investičních bank a výzkumných firem navíc předpokládají, že pád jüanu bude pokračovat i nadále, přičemž na konci příštího roku by tato měna mohla klesnout na hodnotu okolo 7,51 jüanu za dolar. To by dle dat společnosti LSEG, pod niž spadá Londýnská burza cenných papírů, znamenalo historicky nejslabší úroveň od začátku měření v roce 2004.
Podobný názor jako američtí odborníci má také analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. „Oslabování čínského jüanu vůči americkému dolaru je během roku 2025 poměrně pravděpodobné. Finanční trh podle mě zatím do současného kurzu obou měn diskontoval jen část budoucích kroků Trumpovy administrativy a prostor pro další oslabování jüanu zde v nejbližších měsících a čtvrtletích bezpochyby je,“ shrnul.
Nejeden ekonom navíc varuje před tím, že nynější, respektive budoucí kroky staronového šéfa Bílého domu mohou mít na čínskou ekonomiku větší vliv než ty, ke kterým se uchýlil během svého minulého prezidentského období. „Nejistota je tentokrát mnohem vyšší, a to vzhledem k velikosti celní hrozby a velikosti obchodní nerovnováhy mezi Čínou a USA,“ objasnil Ju Wang, který se v bance BNP Paribas zabývá čínským trhem.
Kam až se tedy čínská měna může nakonec propadnout? „Když vezmu v potaz poslední vývoj tržních úrokových sazeb mezi USA a Čínou, kdy došlo k rozšiřování úrokového diferenciálu ve prospěch amerického dolaru, je podle mě možné i výraznější oslabení jüanu než jen k hladině 7,50 CNY/USD. Čína si navíc aktuálně prochází řadou problémů, jako je například slabší domácí makroekonomické prostředí a poměrně silný odliv kapitálu,“ doplnil Novák.
Reagovat bude složité
Jakékoliv větší znehodnocení jüanu znamená pro Peking nemalý problém, jelikož by mohlo zhoršit odliv kapitálu ze země a zároveň vyvolat šoky na finančních trzích. „Jüan se již blíží úrovni 7,3 CNY/USD, kterou se úřady snaží bránit. Překonání této úrovně by zvýšilo volatilitu čínských finančních trhů, čemuž by se Čínská lidová banka (PBOC) rozhodně chtěla vyhnout,“ vysvětlil Cedric Chehab, hlavní ekonom BMI.
Podle odborníků bude do velké míry záležet právě na tom, jak se PBOC, jež v zemi zastává pozici regulátora, k celé věci postaví. Její současná situace je přitom velmi komplikovaná, neboť pokud by v boji proti poklesu jüanu zvýšila úrokové sazby, mohlo by to představovat další překážku pro růst tamní ekonomiky, který už nyní sám o sobě poněkud pokulhává.
Ostatně i proto zatím PBOC, oslabujícímu jüanu navzdory, nechává stávající sazby neměnné a podle všeho se ani k žádným velkým krokům na obranu měny nechystá. „Směnný kurz bude udržován v zásadě stabilní na adaptivní a vyvážené úrovni,“ uvedli k této problematice představitelé centrální banky.
Slabý rubl nám vyhovuje, zní z Kremlu
V ještě závažnějších problémech se vedle čínského jüanu aktuálně nachází ruský rubl (RUB). Ten dle agentury Reuters koncem listopadu klesl na hodnotu 110 RUB/USD, což je vůbec nejníže od března 2022, tedy období krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Tamní centrální banka (CBRF) už kvůli současnému dění zahájila na podporu národní měny devizové intervence a zároveň uvedla, že ve snaze snížit tržní volatilitu zastaví po zbytek roku veškeré zahraniční nákupy na domácím měnovém trhu. Dle řady analytiků pak všechny tyto skutečnosti vypovídají o jediném, a sice že kondice ruského hospodářství se pod tíhou západních sankcí rychle zhoršuje.
„U rublu v současné době dochází k volnému pádu, takže se zdá, že v Rusku aktuálně vzniká skutečná měnová krize. Slabší rubl zároveň znamená vyšší inflaci, na niž bude CBFR reagovat vyššími úrokovými sazbami, v jejichž důsledku dojde k nižšímu růst reálného HDP,“ nechal se slyšet Timothy Ash, stratég pro rozvíjející se trhy ze společnosti BlueBay Asset Management.
Ruští ekonomové nicméně, alespoň navenek, vnímají aktuální stav odlišně, ba dokonce v něm spatřují příležitost. Například Alexander Potavin, analytik moskevské finanční skupiny Finam, totiž podle listu Financial Times, na který odkazuje server Hrot24, pronesl, že slabý rubl může Kremlu vyhovovat, neboť velká část příjmu země pochází z prodeje komodit, za které obchodníci platí v cizích měnách, takže tato změna směnného kurzu vlastně zajistí vyšší nominální částky v rublech. „Potřebují slabší rubl, aby naplnili státní rozpočet kvůli obrovským výdajům na obranu,“ dodal.
