Kvalitní a dobře připravené investiční projekty dostanou u bank zelenou
Už i skeptičtí ekonomové říkají, že krize u nás odeznívá. Obrat k lepšímu je patrný mezi velkými korporacemi, ale i u menších společností. Firmy začínají opět více investovat a banky jejich projekty financovat. Období „tučných“ let počátku nového tisíciletí se sice hned tak nevrátí, je ale vidět, že kola ekonomiky se opět roztáčejí. A banky jsou připraveny tento rozvoj podpořit.
Při bližším pohledu na stav českého korporátního bankovnictví je zřejmé, že svítá na lepší časy a banky i firmy si mohou dělat naději na intenzivnější spolupráci. Bankám opět začínají klesat náklady na úvěrové riziko, tudíž přirozeně roste i jejich chuť půjčovat. Firmy, zdá se, přestály krizi až překvapivě dobře. Většina českých společností během krize prokázala vysokou odolnost, a to díky nashromážděnému kapitálu, kvalitnímu finančnímu řízení a zkušenému managementu, který byl schopen včas a správně reagovat na změněné tržní podmínky a propad tržeb. Není proto divu, že již od května 2010 začal celkový objem firemních úvěrů v ekonomice znovu růst. Tento jev je právem možné pokládat za jeden z řady důkazů o konci krize.
Zdroje jsou
Dobří manažeři vědí, že své místo na slunci si najdou společnosti, které budují dlouhodobé vztahy stojící na pevných základech vzájemné důvěry. Krize měla právě v této oblasti pozitivní dopad. Prověřila kvalitu obchodních vztahů a ukázala starou pravdu o tom, že v těžkých dobách vítězí ten, kdo se chová korektně ke svým zaměstnancům, klientům i partnerům. A v bankovnictví toto pravidlo o vzájemné důvěře platí dvojnásob.
Rozumný bankéř se snaží hledat zajímavé příležitosti, kam peníze uložit, a půjčí rád tomu, kdo s nimi umí dobře naložit. A situace na trhu teď přeje oběma stranám – české banky mají v současnosti dostatek kapitálu i likvidity, řada firem zase zajímavé investiční projekty a akviziční příležitosti, které se během krize odkládaly, nebo naopak vyvstaly až s příchodem recese.
Například ve výrobním sektoru firmy v těžkých časech hlavně omezovaly investiční výdaje a soustředily se jen na nezbytnou údržbu a obnovu. Tím se zpomalil jejich investiční cyklus. Zejména ty podniky, které i před krizí investovaly méně, nyní stojí před nutností vynaložit prostředky na obnovu strojů a zařízení pro zachování své konkurenceschopnosti. Banky jsou dnes připravené tyto výdaje financovat, protože rostoucí ekonomika přináší firmám vyšší tržby, a tím posiluje jejich schopnost splácet.
Vzhledem k nejasným očekáváním do budoucna poklesla během krize také intenzita akvizic. Výsledky roku 2010 jsou však po útlumu již mnohem lepší a v kombinaci s pozitivním očekáváním na trzích lze předpokládat rostoucí nárůst zájmu o akvizice.
Důslednost neuškodí
Jestliže v období krize platilo spíše to, že firmy musely hledat banku, která by jim půjčila, nyní se situace mění. Je řada na bankách, aby se snažily a bojovaly o zajímavé klienty. Pozornost finančních domů se obrací především k firmám, které během recese optimalizovaly své náklady a dosáhly zlepšení efektivity práce. Pokud navíc působí v odvětví, kde již došlo k oživení, šance dohodnout se na financování investičních projektů úměrně vzrůstá. A prakticky všechny obory mimo stavebnictví, kde je pozitivní vývoj přece jen poněkud zpomalen, nyní zažívají vzestup, i když nelze opomenout rozdíly mez jednotlivými firmami. Obecně se velmi dobře s recesí vypořádal například automobilový průmysl, a to i díky silné vazbě na Německo, které je stále úspěšnější ve vývozu do Asie. Samozřejmě neplatí, že banky mají zájem úvěrovat cokoli. Evidentně se vyplatila například jistá zdrženlivost při financování solárních projektů, a to i přes stovky žádostí. Ukázalo se, že řada těchto projektů měla spekulativní charakter a některé byly šity horkou jehlou. Projekty důvěryhodných firem s kvalitním obchodním záměrem však nyní mají velmi slušnou šanci. Je pravda, že po krizi zvažují bankovní instituce jednotlivé investiční projekty detailněji a podrobují je důkladnější analýze než v dřívějších dobách. Důraz je kladen zejména na analýzu cash flow daného projektu a jeho návratnosti s tím, že banky zohledňují i zkušenosti z krize, její dopad na jednotlivé sektory ekonomiky a schopnost jednotlivých společností se s touto negativní zkušeností vyrovnat. Podrobnější posouzení projektu je navíc v zájmu investorů samých. Často totiž mohou pod vlivem nadšení ztratit potřebný nadhled, který naopak finanční dům díky svému know-how a zkušenostem má.
