Privatizace Královopolské
PRAHA (foj) – Kolik je víc? Dvacet, nebo osmaosmdesát? Pro mnohé jednoduchá otázka, ovšem pro meziresortní privatizační komisi Královopolské zřejmě těžko rozlousknutelný oříšek. Ta totiž z nabídek na koupi zhruba devadesáti procent akcií firmy vybrala firmu Královopolská Ria, která je za ně ochotna zaplatit dvacet milionů korun (EURO 4/2004). Další nabídku společnosti CMM Elektro ve výši 88 milionů ignorovala.
„Postup privatizační komise se nelíbí některým státním institucím. Ty zvažují možnosti, jak v tendru pokračovat,“ sdělil týdeníku EURO dobře informovaný zdroj blízký jednání. Za nejpravděpodobnější označil možnost, že komise bude požádána, aby svůj původní verdikt přehodnotila.
Nejvíce kritizuje závěr meziresortní komise Česká konsolidační agentura. Ta se přitom ohradila již proti průběhu prvního kola výběrového řízení.
Kauzou se zabýval rovněž Fond národního majetku. Jeho zástupci rozhodli, že doporučí vládě, aby vyzvala Královopolskou Ria k dalším jednáním o navýšení ceny. Považují ji totiž za nepřiměřeně nízkou.
V boji o státní podíl v Královopolské se ve finále utkaly tři společnosti, jež podaly závazné nabídky. Zmíněná Královopolská Ria, firma Brass nabízející obdobnou částku a CMM Elektro. Právě zástupce CMM Elektro, firma Eunique se proti rozhodnutí komise razantně ohradila. Vyplývá to z dopisu, který zaslala předsedovi meziresortní privatizační komise Jiřímu Václavkovi. V něm Eunique odmítá vyřazení své nabídky z výběrového řízení a označuje podmínky soutěže o Královopolskou za diskutabilní a v mnoha ohledech nesmyslné. „Nestandardní a netransparentní procesní rozhodnutí komise, příslušné usnesení vlády a především politické zadání privatizace umožňovaly, respektive měly vést komisi k jinému postupu a jiným záměrům, než učinila,“ uvádí se v dokumentu, jehož znění má týdeník EURO k dispozici.
Stát prodává Královopolskou na druhý pokus. Zpočátku se o ni ucházela pětice firem, ale finální nabídku podali jen tři zájemci. Další dvě společnosti, Slovácké strojírny a Unis Invest, se nakonec rozhodly privatizace nezúčastnit.
Definitivní slovo v rozhodování, komu nakonec stát prodá Královopolskou, bude mít vláda. Prodej firmy, která leží takřka v centru Brna, je však označován spíše za realitní obchod roku než vhodnou investici do strojírenství.
