Šéfové nadnárodních korporací sdělili vládám své požadavky.
Tři desítky významných průmyslových společností sdružených v iniciativě Global Business Dialogue o elektronickém obchodě (GBDe) představily minulý týden v Paříži společná stanoviska v devíti klíčových oblastech internetového obchodu. Názorům prezidentů a topmanažerů firem, jakými jsou IBM, Deutsche Bank, Bertelsmann, Time Warner, Vivendi, Fujitsu, Hewlett Packard, Nokia, NTT, Marks & Spencer, France Telecom či Toshib a, naslouchali ministři vlád USA, Kanady, Japonska, Francie, Německa, Itálie, Finska a řady dalších zemí. Pozvaní čeští ministři Miroslav Grégr a Antonín Peltrám nepovažovali konferenci za podstatnou a do Paříže nejeli. Globální průmysl vy pracoval své poziční dokumenty v oblastech, jakými jsou například spotřebitelská důvěra, bezpečnost plateb, ochrana osobních dat, informační infrastruktura či právní rámec, a vyzval vlády, aby na ně do půl roku odpověděly. GBDe obecně prosazu je jen minimální zasahování státních orgánů do rozvoje internetového byznysu a zavedení seberegulačních mechanismů. Společná iniciativa je prozatím výjimečná tím, že spojila světový průmysl z různých sektorů a z různých zemí. Jeho tlak bude mít proto velkou sílu. „Chtěli bychom napomoci vytvoření obdoby GBDe na úrovni vlád, abychom měli s kým jednat. Z volili jsme akční přístup - nemůžeme stále čekat, až vlády najdou společný rámec a přijdou s nějakým řešením, protože mezitím se internet neustále rozvíjí. Proto se velký mezinárodní průmysl spojil, aby společně jednal a vytvořil ‚code of conduct , pravidla chován í jako seberegulační principy, řekl v Paříži dosavadní předseda iniciativy Thomas Middelhoff, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Bertelsmann. Podle Middelhoffa je rozvoj elektronického obchodu důležitým faktorem ekonomické ho růstu a vytváření nových pracovních míst. Za naprosto klíčové považuje GBDe získání důvěry spotřebitelů, aby se internetových nákupů nebáli a začali je intenzivně využívat. K tomu je především třeba zavést a vynucovat pravidla slušného chování na internetu, zvýšit bezpečnost finančních transakcí uskutečněných přes web, chránit osobní údaje a poskyto vat otevřené a nezavádějící informace o prodejcích. Proto musí existovat jasný mechanismus, který by zákazníkům umožnil rychlé a levné vyřešení jejich reklamací. Iniciativa například vyzvala vlády, aby zcela uvolnily vývoz šifrovacích technologií, zavedly mezinárodně platné standardy elektronického podpisu a vytvořily minimální právní rámec pro elektronický obchod. Soukromé společnosti by potom měly nabízet různé certifikáty důvěryhodnosti internetových prodejců. Názvy internetových domén by měly být upraveny tak, abych jejich jména byla v souladu se skutečnými j mény společností. Pokud jde o obsah webových stránek, měla by zde podle GBDe platit stejná pravidla a stejná svoboda slova a vyjádření jako v jiných médiích. Chráněna by tedy měla být především práva menšin před různými nenávistnými útoky. Jedním z možných řešení je využívání filtrovacích programů, které nežádoucí obsahy nepropustí. Iniciativa dále doporučila, aby pokračovala dosavadní praxe neuvalování cel na zboží nakupované po internetu a nebyly zavedeny internetové daně, které by tento byznys znevýhodnily oproti klasickému obchodu. Šéfové zúčastněných firem v Paříži vyzvali vlády, aby podporovaly internetové vzdělávání dětí ve školách. Významnou překážkou internetového obchodu je neexistující právní rámec. Není zřejmé, podle jakých zákonů a u kterých soudů řešit případné spory. Místopředseda představenstva společnosti Fujitsu Michio Naruto uvedl příklad, kdy Američan nakoupí po i nternetu něco u japonské společnosti a rozhodne se zboží reklamovat. Jakým standardům musí zboží vyhovovat, podle jakého zákona spor řešit, kdo je nejvyšším odvolacím soudem a jak případný soudní verdikt vymáhat? To jsou problémy, které v příštích letech chtějí zástupci GBDe řešit společně s vládami. Průmysl navrhuje ustavení alternativního rozhodčího orgánu, který by řešil internetové spory, a zároveň požaduje možnost úplné svobody při uzavírání kontraktu mezi prodejcem a kupujícím (tedy vyloučení národních zákonů na ochranu spotřebitele). Transparentnost a bezpečnost v internetovém obchodu chce společná iniciativa vytvářet nejen doporučením pravidel správného chování, ale i jejich vynucováním. Prvním příkladem může být společnost IBM, která v roce 1997 utratila za rek lamu na webu nejvíce peněz ze všech společností hned po Microsoftu. „IBM se rozhodla zastavit velkou reklamní kampaň na webu, dokud nebude implementována dobrá a striktní ‚privacy policy , řekl v Paříži její předseda pro Evropu, Střední východ a Afriku Lucio Stanca. Elektronický obchod prudce roste a spojení globálního průmyslu potvrzuje, že právě v něm vidí lídři korporací možnost další expanze. V loňském roce představoval objem internetových nákupů koncových spotřebitelů (tedy po vyloučení transakc í „business to business ) 5,6 miliardy dolarů. Podle odhadů mezinárodní agentury IDC, která analyzuje využívání internetu, toto číslo dramaticky poroste a v roce 2003 dosáhne 430 miliard dolarů. Firmy České republiky přidaly k internetovým tržb ám roku 1998 pouhý jeden milion dolarů (většinu realizovaly tři subjekty: Autocont.cz, Shop.cz a Vltava/Ucho). V pařížském Louvru diskutovalo celkem sedmdesát nejvyšších představitelů (generálních ředitelů a členů představenstev) světových firem a dalších dvě stě topmanažerů. Naslouchalo jim sto deset zástupců vlád z celého světa, mezi nimiž byli i ministr obchodu USA William Daley, prezident Rady ministrů Evropské unie Olli-Pekka Heinonen či japonský ministr pošt a telekomunikací Seiko Noda. Na závěr konference vystoupil francouzský ministr financí, hospodářství a průmyslu Dominiq ue Strauss-Kahn a lídrům průmyslu demonstroval, že jeho vláda je na straně byznysu. Řekl, že zákon o elektronickém podpisu již francouzská vláda projednala a je nyní v parlamentu a brzy ho bude následovat velmi liberální zákon o šifrování. Na konferenci však nebyl vůbec nikdo ze zemí střední a východní Evropy. „Kašlu na to, že nepřijel nikdo z Polska či Maďarska, ale je škoda, že nepřijel nikdo z České republiky. Zvali jsme ministra průmyslu a obchodu Grégra a min istra dopravy a spojů Peltráma, ale nedorazili. Proč neposlali alespoň náměstka či velvyslance? Zvali jsme třeba i místopředsedu Parlamentu Ivana Langra, také neprojevil zájem. Měli by tady být a poslouchat, co si průmysl myslí. Lidé jako Levin, Messier, Case, Naruto a Middelhoff, to nejsou žádní břídilové. České republice by neuškodilo, kdyby jim naslouchala, řekl týdeníku EURO Ivan Hodáč, senior v iceprezident společnosti Time Warner. Čeští politici význam elektronického obchodu a prestižní obsazení pařížské konference zjevně nepochopili. „Pan ministr zahajoval mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, a proto nemohl být zároveň v Paříži. Zda je podstatnější brněns ký veletrh nebo vámi zmíněná pařížská konference, nemohu posoudit, řekla týdeníku EURO tisková mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Dagmar Plachá. Její kolega z ministerstva dopravy a spojů Martin Šváb řekl, že pan ministr „jistě zvážil svoji účast či případné vyslání někoho z náměstků a prostě se rozhodl, že pařížskou konferenci neobešle . Místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer týdeníku EURO řekl, že se omluvil, že pro pracovní zaneprázdnění nemůže přijet. „Podobných akcí je v zahraničí mnoho a všechny bohužel nemohu stihnout, dodal Langer.
