Menu Zavřít

Těžký rok pro optimisty

20. 12. 2013
Autor: Redakce

Shrnout dění uplynulého roku, to bývá tradiční a v podstatě dost otravnou žurnalistickou křečí s hojným výskytem na konci prosince.

Uplynulých 12 měsíců však tentokrát skutečně bylo pro Českou republiku významným obdobím plným proměn a veletočů. Obdobím, které možná nebude nějak výrazně vyčnívat v budoucích kronikách, ale které pro naši společnost znamenalo několik zásadních milníků.

Poprvé jsme si volili a zvolili prezidenta. Proces jeho vybírání byl divokou, tragicky–absurdní fraškou. A projevila se v ní stále rostoucí polarizace obyvatelstva. Odkud vlastně pramení a kam až může směřovat, to je otázka pro armádu sociologů. Jisté je, že Miloš Zeman ani po svém zvolení neustává na onu strunu vzájemné animozity s radostí brnkat. Třeba i z invalidního vozíku.

Policejní akce ve Strakově akademii

Po 23 letech od listopadové revoluce jsme také poprvé byli svědky situace, kdy policie zasahovala ve Strakově akademii. Pozitivní stránkou oněch divokých letních realizací byl bezpochyby fakt, že se k ní policisté uchýlili, aniž by jim někdo zatkl tipec. Tím ale světlé stránky končí. Jak se dnes ukazuje, státní zástupce Ivo Ištván a jeho tým neměli zdaleka tolik právního střeliva, kolik by k podobné akci bylo potřeba, a vypadá to, že policejní manévry s politiky vyzní do ztracena. S tím se česká společnost bude vyrovnávat dlouho.

Podezření z politického vydírání, zneužívání vojenské rozvědky a celkově propojení byznysu s politikou způsobilo pád vlády. A pokud lidé nedostanou odpovědi a budou zase jednou ponechání v oné šedé kaluži morálního bahna bez jasných pravd, najdou si svoje vlastní.

To už se de facto stalo. Jak jinak lze vysvětlit, že volby do poslanecké sněmovny vystřelily nahoru hnutí Andreje Babiše? Znechucení velkou politikou zašlo tak daleko, že voliči dali přednost velkopodnikateli s vlivem napříč celou ekonomikou před starými stranickými strukturami. To všechno jsou obrovské změny, které v roce 2013 uvedly do pohybu dění, kterému zatím nemůžeme rozumět. Bezpochyby však šlo o rok, kdy bylo stále těžší zůstávat optimistou.


Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:

Bankovní daň jako nejnižší forma politiky

Rozpočtové provizorium jako lepší varianta

bitcoin_skoleni

Propad ekonomiky a vadné předpovědi


  • Našli jste v článku chybu?