Odehrává se tu něco, co od konce války nemá obdoby. Výjimečná situace vyžaduje, aby každý udělal ústupek, jinak to nedopadne dobře a desítky tisíc lidí přijdou o práci. Tak lze ve zjednodušené formě interpretovat výsledky ankety, kterou minulý týden uspořádala Iniciativa retailu (IR) mezi zhruba 120 členy.
Maloobchodníky tíží perspektiva ekonomicky slabého období po ukončení koronavinové karantény, především je ale děsí splátky nájemného za kamenné prodejny, které jsou rozhodnutím vlády již šestý týden uzavřené a negenerují jedinou korunu příjmů. „Celkové ztráty na tržbách maloobchodního segmentu po dobu uzavření obchodů jsou kolem deseti miliard korun měsíčně. V takové situaci nemůžeme platit nájemné,“ řekl týdeníku Euro ředitel řetězce Alpine Pro Václav Hrbek, který stojí za vznikem Iniciativy retailu a je její hlavní tváří.
e-shop spásou? Jen zlomek
Výpadek v tržbách nedokážou nahradit ani zvýšené online prodeje. „E-shop se na našem loňském obratu podílel necelými třemi procenty. V posledních týdnech jeho tržby i význam narostly, ale jeho letošní obrat bude odpovídat jedné větší prodejně,“ konkretizuje Hrbek. Pro ilustraci: Alpine Pro provozuje v Česku 34 vlastních obchodů a 17 dalších formou franšízy. Nadto prodává své oblečení, boty a další sportovní vybavení prostřednictvím menších obchodníků. „Jen ve vlastních prodejnách tratíme na nerealizovaných tržbách zhruba 25 milionů měsíčně bez DPH,“ dodává šéf Alpine Pro.
V podobném duchu hovoří i zástupci dalších významných českých maloobchodníků sdružených v IR. Třeba řetězec Blažek má 28 provozoven, ve kterých lidé loni utratili zhruba půl miliardy korun.
Prodej přes internet se na tržbách podílel asi pěti procenty. „Že by e-shop alespoň částečně nahradil propad prodejů v kamenných obchodech? Absolutně ne,“ odpovídá rázně Ladislav Blažek, zakladatel a šéf oděvního řetězce. „Podíl internetových prodejů na maloobchodním obratu řetězce Luxor je zhruba deset až patnáct procent. Vzhledem k podílu a zcela odlišné cenotvorbě není možné, aby nahradil výpadek tržeb zavřených prodejen,“ přidává Jan Kašpar, ředitel rozvoje společnosti Neoluxor.
V případě řetězce Electroworld je celkový
podíl e-shopu, tedy doručení z centrálního skladu k zákazníkovi a také stále populárnější vyzvednutí zboží v kamenném
obchodě, kolem 20 procent z celkového obratu. „Zájem zákazníků o využití výdejních
,okének‘ nás samotné překvapil. Počet takových transakcí je v tuto chvíli téměř na stejné úrovni jako doručení domů,“ říká Roman Kocourek, šéf Electroworldu. Přes výrazný nárůst elektronického byznysu tratí Electroworld na nemožnosti prodeje doplňkových služeb, jako jsou lepení fólií na smartphony, kalibrace nové elektroniky, poskytování prodloužených záruk či pojištění. „To jsou pro nás z hlediska marže důležité aktivity, často generují větší zisk než samotný produkt. V momentě, kdy zboží jen vydáváte, nemůžete tyto služby zákazníkovi prodat,“ vysvětluje Kocourek.
Byznys 0, nájem 100
Přestože jsou obchody již několik týdnů uzavřené, nájemní smlouvy stále běží a většina provozovatelů obchodních center vyžaduje placení nájemného v plné výši. Samotné nájmy přitom pro maloobchodníky představují významnou nákladovou položku ve výši zhruba 15 až 25 procent tržeb. Právě kvůli společnému postupu při řešení akutní otázky se maloobchodníci začali sdružovat do Iniciativy retail. „Je třeba, aby politici řekli: stát si může dovolit podíl na krytí škod v určité výši, zbytek musí být spravedlivě rozdělen mezi ostatní složky ekonomického řetězce. Neočekáváme, že všechny náklady pokryje stát, ale musí být tím, kdo určí, jakým podílem se kdo bude na škodách podílet,“ říká Kašpar. „Nyní je situace taková, že nájemce nemá žádnou tržbu, ale je povinen platit 100procentní nájem a většinu nákladů vyplývajících z nájemních smluv, jako jsou servisní a marketingové poplatky. Bohužel většina pronajímatelů, zejména obchodních center, nám neposkytuje navíc nic, než co dosud diskutuje vláda: odklad nájemného o tři měsíce,“ dodává manažer Neoluxoru.
Ladislav Blažek předpokládá, že obchodníci, pronajímatelé prostor i stát by měli mít společný cíl: překonat současný nouzový stav a rozjet maloobchod na úroveň před koronavirovou krizí. „Nájemci krvácejí a nesou obrovské finanční ztráty. Za této situace považuji požadavek obchodních center na platbu nájemného za zavřené obchody za neslušný. Obchodní slušnost velí, abychom se na dosažení společného cíle podíleli společně, ale bohužel postoj většiny obchodních center je neústupný a ani vláda se naším problémem zatím nezabývala,“ říká Blažek.
Bez pomoci přijdou krachy
Z ankety realizované Iniciativou retailu vyplývá, že dvě třetiny respondentů nehodlají za duben zaplatit nájemné, služby a další poplatky v plné výši. „Iniciativa začala vznikat již v polovině března, ale dáváme o sobě vědět až po měsíci. Bylo nám jasné, že stát se musí především postarat o zdravotnictví a o lidi v první linii. Ale nyní je už čas bavit se o tom, co uděláme s ekonomikou. Chceme vyvolat diskusi dřív, než bude pozdě,“ vysvětluje Hrbek s tím, že bez podpory státu přijde vlna krachů zejména menších obchodníků.
Anketa rovněž ukázala, že bez ústupku na nájemném očekává insolvenci 70 procent respondentů, přičemž odpověď „Rozhodně
ano“ zaškrtlo 23 procent odpovídajících.
„Když z výsledků vyčlením nadnárodní řetězce, tak se to týká naprosté většiny členů naší iniciativy. Bez vstřícného kroku státu a majitelů nemovitostí přijde vlna krachů nejen nás, obchodníků, ale i provozovatelů nákupních center,“ soudí Hrbek. Připouští ale, že ačkoli před pár týdny nebyli provozovatelé k jednání příliš vstřícní, situace se postupně mění. „Nejhorší varianta pro všechny je prázdné nákupní centrum a nezaměstnaní lidé.“ zdůrazňuje.
Jeho slova nepřímo potvrzuje Petr Brabec, vedoucí managementu obchodních center ve společnosti CPI Property Group, největšího vlastníka obchodních ploch v Česku. „Od samého začátku současné situace jsme v úzkém kontaktu s našimi nájemci. Probíráme a diskutujeme provozní věci, umožnili jsme odklad většiny plateb a pečlivě sledujeme veškerá usnesení vlády v rámci regulací a zejména podpory maloobchodu. Současně musíme počkat, zda a jak stát pomůže danému segmentu, následně budeme individuálně přistupovat k řešení jednotlivých případů,“ uvádí.
Desetitisíce na dlažbě
V otázce úlevy na nájemném se dosud členové iniciativy neshodli na konkrétním čísle. Zatímco někteří hovoří o rozdělení nákladů za „neodbydlené“ nájemné na více subjektů – mezi obchodníky, provozovatele center a stát –, jiní nechtějí za období s nuceně zavřenými obchody platit vůbec. „V případě velkých, klíčových nájemců je pozice při vyjednávání s majiteli a provozovateli nákupních center přeci jen trochu lepší než u malých obchodníků. Ti to asi budou vidět jinak,“ vysvětluje Roman Kocourek pozici Electroworldu, který navrhuje rozdělení ztrát na třetiny.
„Akcionáři mě za to nepochválí, ale je třeba v tak extrémní situaci jednat fér a hledat konsenzus,“ dodává.
Šéf iniciativy Hrbek je ráznější. „Očekáváme
slevu 100 procent po dobu, kdy je zavřeno, a výrazné úlevy po dobu minimálně dalších šesti měsíců, kdy předpokládáme velmi pozvolný návrat tržeb k normálu. V ideální variantě bychom se chtěli domluvit
na obratovém nájemném, ve vazbě na realizované tržby,“ tvrdí. Argumentuje mimo jiné řešením situace v Polsku či severských zemích, kde tamní vlády prodejcům odpustily nájemné za období uzavřených obchodů nebo se částečně podílejí na jeho úhradě formou dotací či úlev na daních.
„Chtěl bych upozornit, že situace je skutečně dramatická. Pokud zůstanou obchody zavřené na skoro čtvrt roku a všechny náklady zůstanou na straně nájemců, tak v rámci Česka dojde k propouštění desítek tisíc lidí,“ řekl Hrbek týdeníku Euro s tím, že v případě Alpine Pro by došlo k uzavření až poloviny prodejen.
Šetření v kancelářích
Úspory hledá nejen retail, ale i nájemci kanceláří a průmyslových nemovitostí. „Řada kancelářských domů je nyní téměř prázdných a při okamžitém hledání úspor se – po snížení platů zaměstnanců – jedná i o snížení nájmů v kancelářích s vlastníky nemovitostí,“ říká Radek Procházka ze společnosti Prochazka & Partners, která zastupuje nájemce v oblasti komerčních realit. Podle něj lze úsporu realizovat jak v oblasti snižování kancelářských ploch, tak i samotného nájmu. Horší vyjednávací pozici prý mají klienti, kteří nedávno podepsali pětileté kontrakty. Naopak u firem, kde zbývá do konce smlouvy rok či dva, se v posledních týdnech zvýšila šance na výraznou slevu na nájemném. „Jsme schopni ušetřit nejméně 30 procent ze stávajících nájemních závazků a v závislosti na předpokládaném propouštění redukovat prostory zhruba o 20 procent,“ vysvětluje Procházka.
O autorovi| Ondřej hergesell, hergesell@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU