Beton může vydržet velmi dlouho. Střecha římského Pantheonu, která je největší železobetonovou kupolí na světě, byla dokončena kolem roku 125 za císaře Hadriána. Betonové stavby se ale mohou také zřítit, což může mít tragické následky. Ačkoli je ještě brzy na to říci, co bylo příčinou pádu janovského Morandiho mostu, jenž byl dokončen v roce 1967, jedno je jisté: něco bylo špatně. Píše to britský týdeník The Economist.
V Itálii již ukazují prstem na viníky: správce mostu, architekta, místní i zahraniční politiky. Janovská tragédie ale v sobě nese varování platné nejen pro Itálii. Beton, z něhož byl Morandiho most postaven, se stal ve světě nejpoužívanějším stavebním materiálem. Druh betonu zpevněného ocelí se nachází ve všech možných stavbách. Železobeton ale může působit problémy.
Vyztužování betonu se dělá tak, že se do něj vloží ocelové tyče. Vlivem počasí a v důsledku vibrací způsobených dopravou, pohybu základů stavby a dalších příčin se v betonu mohou objevit drobné praskliny. Ty umožní pronikání vody do stavby. Voda se může dostat až ke kovu uvnitř betonu a způsobit korozi. Tento proces může stavbu výrazně narušit. Obavy tak panují zejména ohledně mostů, které jsou vystaveny velkému tlaku a zatížení. Mnoho z nich se přitom klene na velkou vzdálenost, aniž se odspoda o něco opírají.
Hrozbu zhoršování stavu související se železobetonem může urychlit mnoho různých faktorů, v první řadě fušeřina. Mnoho mostů vybudovaných v 60. letech dnes také musí čelit většímu zatížení, než pro jaké byly projektovány. Je to dáno rostoucím objemem dopravy, většími auty a těžšími náklaďáky. Roli může hrát částečně také extrémní počasí, v neposlední řadě proto, že beton se rozpíná, když se zahřeje, a smršťuje, když je vystaven chladu. Základy mostu mohou narušit záplavy.
Střecha římského Pantheonu se pyšní největší železobetonovou kupolí na světě
Za normálních okolností většina mostů postavených ze železobetonu ale různým událostem odolá. Pokud ale byly narušeny a úřady to při pravidelných kontrolách nezjistily a nezjednaly nápravu, o záruce bezpečnosti se už nedá mluvit.
Nejen v Itálii by tak měly vyvstat otázky ohledně kontroly mostů a jejich údržby. Známky zhoršování stavu lze pozorovat u mostů v Evropě, Americe i v Asii. Už v roce 1999 jedna studie ukázala, že 30 procent zkoumaných silničních mostů v Evropě má nějaké vady, včetně koroze kovové výztuže. A jedna letošní zpráva konstatovala, že více než 54 tisíc z 613 tisíc mostů v Americe má stavební nedostatky. Tyto ošemetné mosty jsou překračovány 174milionkrát denně.
Přečtěte si také: Praha počítá se šesti novými mosty, na obzoru je jediný
V mnoha případech budou muset být stavby, které měly vydržet zhruba 100 let, kvůli nejrůznějším problémům nahrazeny novou stavbou už v polovině životnosti. Nové technologie umožní lepší kontrolu a nové materiály lepší stavby. Nová stavba také může vyjít levněji než rekonstrukce.
Železobetonem je pokrytý celý svět, problém se tudíž týká všech zemí. Pád Morandiho mostu ukázal, že tento problém nelze ignorovat.
Čtěte také:
