Chování českého prezidenta Miloše Zemana vyprovokovalo válku mezi českým ministerstvem zahraničí a Pražským hradem a podkopalo českou zahraniční politiku v situaci, kdy vůdci Evropské unie volají po jednotě ve snaze ukončit konflikt na Ukrajině. Napsal to britský list The Financial Times v komentáři ke vztahům mezi Hradem a českou diplomacií. Činitelé v Praze podle listu tvrdí, že byla přijata opatření k zamezení toku citlivých informací na Hrad.
Diplomatické přešlapy kolem Zemana zvýrazňují křehkost situace uvnitř EU, píše list. Mnozí pozorovatelé soudí, že Kreml se snaží rozvrátit solidaritu v otázce sankcí proti Moskvě mezi svými bývalými středoevropskými vazaly podle taktiky rozděl a panuj. Prezidentovy výlevy jsou rovněž v rozporu se stanoviskem předsedy vlády Bohuslava Sobotky, který podpořil kroky k posílení tlaku na Moskvu.
Miloš Zeman odsoudil sankce proti Rusku a prohlásil, že ukrajinský konflikt je „občanská válka“, připomíná The Financial Times. Když loni v říjnu na konferenci v Miláně evropští vůdci žádali Vladimira Putina, aby zastavil konflikt na Ukrajině, Miloš Zeman byl nápadně nepřítomen. A když se německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande marně snažili přesvědčit ruského prezidenta, rozprávěl Zeman, usazen v plyšovém křesle u kávy s cigaretou, s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
"Protřelý populista" Zeman
Zeman, bývalý premiér ze středolevé sociálně demokratické strany, je protřelý populista, jehož má české voličstvo v oblibě pro jeho ochotu mluvit otevřeně, konstatuje britský list. Když z funkce premiéra v roce 2002 odstoupil, strávil dekádu mimo úřad a dostal se do blízkosti dvou podnikatelů se silnými vazbami na Moskvu, kteří podle některých hlasů ovlivnili jeho proruské sklony, pokračuje The Financial Times a jmenuje Zemanova poradce Martina Nejedlého a lobbistu Miroslava Šloufa.
Zeman znásobil těžkosti českých diplomatů, kteří se snaží vysvětlovat jeho komentáře polekaným spojencům, když promluvil na akci zorganizované Vladimirem Jakuninem, bývalým agentem KGB a prezidentem ruských železnic. Jakunin, jehož Zeman označuje za „dávného přítele“, je zařazen na americký sankční seznam, ale v Praze minulý měsíc hovořil na vzpomínkové akci k výročí holokausu, kterou hostil prezident.
Američané prý Zemanovy výroky ignorují
Jistému českému diplomatovi, který nechce být jmenován, protože nesmí hovořit s médii, nedávno jeden americký činitel prý řekl: „Ignorujeme Zemana, dokud se jeho slova nestanou municí pro ruskou propagandu.“ Sobotka původně označoval Zemanova prohlášení za osobní názor, ale v posledních měsících jeho komentáře veřejně napadal a dával najevo, že nedostatek koordinace jejich prohlášení vyvolává riziko odcizení spojenců v EU a NATO.
Podle některých úředníků ministerstva zahraničí ale prostě Zeman pokračuje tam, kde jeho předchůdce Václav Klaus skončil. Klaus, jehož Zeman nahradil v roce 2013, byl vyhlášeným euroskeptikem a obdivovatelem Putinova Ruska. „Stává se českou tradicí mít na Hradě blázna,“ řekl britskému deníku jeden český diplomat.
Čtěte také:
Zeman: Ukrajina by neměla být v NATO. Zaorálek: Je to jejich věc
Sankce Rusko akorát utužují, nejpozději do roka skončí, říká Zeman
