Španělskou praxí je oznamování nepříjemných novinek v pátek. Jeden pátek premiér Rajoy sdělí, že se bude platit i za předepsané léky, další pátek představí vizi, že za bezplatnou právní pomoc se bude platit apod. Teď se ale kadence zvýšila. Ve středu oznámená úsporná opatření Španělům vyrazila dech. Seznam je dlouhý, krátit se budou tisíce položek. Fascinující je, jak málo pozornosti se věnuje faktu, že tato opatření nezabírají.
Politika se stala záležitostí PR, v rámci nějž vznikl průmysl eufemismů a zmatených zpráv. Možná politici ani netuší, že se mýlí. Nevšimli si, že po zavedení reforem pracovního trhu nezaměstnanost stoupla, že omezování rozpočtových kapitol brzdí ekonomiku a že všechna opatření na snížení deficitu přinesla jeho prohloubení? Rajoy věří, že obětováním všeho, co Španělé mají, snad mohou uchlácholit trhy. Jenže trhy zajímá jediné – růst. Dokud nebude země růst, investoři jí budou nadále půjčovat jen za neudržitelných podmínek.
