Očekávání, že jednání o evropském rozpočtu skončí tento týden nějakým uspokojivým výsledkem, nejsou nijak vysoká. Opakované pokusy o nalezení kompromisu pro financování EU v letech 2014 až 2020 nepřinesly nic; poté, co zkolabovala i méně vzletná jednání o rozpočtu na příští rok, mnozí očekávají, že debata o dlouhodobém financování dopadne stejně.
Neschopnost schválit rozpočet je dost smutná sama o sobě, neboť odhaluje hluboké tektonické zlomy v evropské spolupráci. Pro Británii jsou však dopady tohoto problému ještě horší, protože dodávají munici euroskeptickým silám, které nás tlačí ven z EU. Britský hlas není jediným kritickým vůči rozpočtovým návrhům, ale plán Davida Camerona je ze všech návrhů na stole nejvíce jestřábí, navíc nemá podporu žádné jiné země.
Premiér by měl britskou pozici nějak rozumně upravit například ve spolupráci s Konfederací britského průmyslu. Podnikatelé dobře vědí, co je s EU a eurem v sázce, a toryové by jim měli naslouchat.
The Washington Post: Magnitského zákon
Sněmovna reprezentantů vystoupila ze stínu minulosti a zúčastnila se současné debaty o lidských právech v Rusku. Zrušila obchodní omezení zavedená v roce 1974. Současně přijala zákon zavádějící nové sankce proti těm, kteří porušují lidská práva, včetně lidí odpovědných za osud bojovníka proti korupci Sergeje Magnitského, jenž před třemi lety zemřel ve vězeňské cele.
Skoro 40 let stará obchodní omezení byla silným nástrojem za časů studené války. Dnes je Rusko členem Světové obchodní organizace a nová právní úprava pomůže vytvořit stálé a normální obchodní vztahy s Moskvou.
Nicméně stav lidských práv se v zemi od návratu Vladimira Putina do Kremlu dost zhoršil. Proto je americký zákon pojmenovaný po Magnitském důležitý. Může ztížit vízovou situaci lidem, kteří se v Rusku podílejí na porušování lidských práv, či dokonce zmrazit jejich majetky. Moskva mluví o „nepřátelském a provokativním“ zákonu, takže se zdá, že sankce představují skutečnou hrozbu. To je dobře.
Frankfurter Allgemeine Zeitung: Víra v Apple
Apple je, měřeno tržní kapitalizací, nejcennější firmou na světě. Ještě pořád. To je třeba připomenout tváří v tvář sešupu, který jeho akcie zažívají v posledních dnech. Majitelé akcií, kteří se je v poslední době rozhodli prodat, srazili cenu výrobce iPhonů o 162 miliard dolarů.
Tento cenový šok vyvolává otázku: Kdy začíná pád impéria? Co se stane, až si tisíce malých vývojářů různých aplikací po celé planetě na plno uvědomí, že tři ze čtyř chytrých telefonů dnes pracují s Androidem?
Když přemýšlíme o pádu impéria, nejde o pár prodaných akcií. Důležitější je otázka: Bude Apple dlouhodobě formovat náš svět, jak to činil v poslední dekádě prostřednictvím iPodů, iPhonů a iPadů? Každý nový produkt Applu byl svého druhu revolucí. Od iPadu už ale vidíme jen evoluci – delší a lehčí telefon, menší tablet. Kolik inovativních sil ještě Applu zbývá? Odpověď na tuto otázku je tři roky po iPadu už jen otázkou víry. Zda je oprávněná, nebo ne, nelze v tuto chvíli jasně říci.
Čtěte také:
Británii hrozí ztráta pozic. Brusel ji chce obejít při sestavování rozpočtu EU
Ballmer: Android je plný malwaru, Apple předražený
Překvapení - z Microsoftu nečekaně odchází šéf divize Windows
