Výši mezd by neměla ovlivňovat výše HDP
Bylo by správné, aby vzhledem k tempu růstu HDP rostly platy v Česku rychleji, než tomu bylo loni?
- ano 20,0 %
- ne 74,5 %
- nevím, nemám názor 5,5 %
Prozatím nejlepší výkon ve své historii zaznamenala česká ekonomika loni, kdy vzrostla o šest procent. Za výsledkem stojí dobré výsledky zahraničního obchodu. V posledním čtvrtletí dosáhl meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) rekordních 6,9 procenta. Naproti tomu průměrná hrubá měsíční mzda se zvýšila o 5,5 procenta, na 19 030 korun. To je podle statistiků nejnižší zvýšení od vzniku samostatné ČR. Zajímali jsme se proto, zda by podle manažerů měly růst platy v Česku rychleji. Téměř 75 procent účastníků pravidelné ankety se domnívá, že přes tempo růst HDP by se mzdy rychleji zvyšovat neměly.
V první odpovědi zaznívá, že platy jsou pouze jedním z ukazatelů ovlivňujících ekonomiku: „Ve střednědobém horizontu je další růst ekonomiky závislý na mnoha faktorech. Cena pracovní síly je jedním z nich. Rychlejší zvyšování mezd povede k rychlejší erozi tohoto ukazatele a může vést k odchodu investorů dále na východ.“
Není problém, že mzdy rostou, ale to v jakých odvětvích se zvyšují: „Neexistuje přímá úměra mezi těmito údaji. Růst HDP je makroekonomická veličina, růst mezd je zcela v rukou mikroekonomického prostředí, ve kterém se ta která firma pohybuje. Záleží na sektoru, odvětví, oboru, konkurenčním prostředí, formě vlastnictví, nastavené cenové hladině a atraktivitě oboru, úspěšnosti firmy. Růst HDP má pro růst mezd pouze signální charakter. Mnohem větší katastrofou je, že rychleji rostou mzdy ve státním sektoru než v privátním. Jinak řečeno, menšina těch, kteří reálně „něco“ produkují a svými daněmi živí všechny ostatní, mají nižší mzdy než ti živení.“
I tento respondent je znepokojen, kdo dostává za svou práci více peněz: „Vláda ČSSD se po dobu, kdy je u moci, pokouší politickým způsobem a na úkor daňových poplatníků přes rozsáhlé skupiny státních zaměstnanců (lékaři, policisté, učitelé, státní zaměstnanci) ovlivňovat platy v celé ekonomice. Spouští tím nezdravé trendy, vedoucí ke zhoršování podnikatelského prostředí a v důsledku toho ke zvyšování ekonomického a byrokratického tlaku především na střední vrstvu. Krátkodobé meziroční srovnávání platů v našich podmínkách, kdy se vláda snaží „koupit“ si volební hlasy některých skupin obyvatel, postrádá smysl. Přibližování platové úrovně k rozvinutějším zemím spolehlivěji zajistí přirozený vývoj včetně postupného, jen opatrně regulovaného, zhodnocování české měny.“
Tato reakce se obsahově dotýká formy odměňování ve státní správě. „Platy v ČR by neměly růst rychleji, než rostou, jen kvůli nějakému číslu, byť se jmenuje HDP, taženému dluhy a jedním úzkým průmyslovým segmentem (výroba aut). U privátních společností plat určuje zaměstnavatel a tedy de facto vlastník a odhlédneme-li od politických tlaků, odborů a podobných deformačních nátlakových skupin, určitě plat neurčuje na základě tempa HDP. U veřejných zaměstnavatelů lze podporovat růst platů pouze v úzkém spektru (zdravotnictví, školství), ve státní správě, úřadech a nadbytečných institucích by platy nemusely růst vůbec, naopak by měla být místa rušena.“
Ze všech směrodatných faktorů je podle tohoto ředitele nejvýznamnější produktivita práce: „Máme-li se dostat na úroveň vyspělých ekonomik, pak je nezbytné, aby byl zajištěn růst produktivity práce. Z tohoto pohledu je nanejvýš žádoucí, aby objem vyplacených mezd rostl pomaleji než HDP, to je abychom vykazovali klesající trend objemu mezd spotřebovaných na jednotku HDP. Když vidím předvolební proklamace politických stran o výši průměrné mzdy na konci dalšího volebního období, tak si říkám, že stejně dobře by bylo možné proklamovat, že průměrná mzda na konci volebního období bude pět milionů korun … a bude se počítat z příjmů posledních dvou osob, které budou v Česku zaměstnány: konkursního správce celé české ekonomiky a likvidátora českého státu … všichni ostatní pak již budou nezaměstnaní. To je sice jen hypotetická představa, ale pokud průměrná mzda poroste rychleji, stejně rychle nebo jen o trochu pomaleji než HDP, bude docházet ke zdražování pracovní síly bez výrazného nárůstu produktivity práce, což může způsobovat odliv pracovních příležitostí do jiných zemí.“
Není správné zabývat se růstem HDP a výší mezd, ale nezaměstnaností: „V naší situaci je pokles nezaměstnanosti důležitější než růst mezd. Pružná pracovní doba, krátkodobé úvazky, brigády a jiné formy “nestandardních” pracovních vztahů by mohly být vhodnou cestou. Méně nezaměstnaných znamená menší zátěž sociální sítě, více zdrojů produkujících hodnoty a zdravější ekonomiku. Prudké zvyšování mezd, podobně jako přehnaná ochrana zaměstnanců, působí přesně obráceně.“
Odpovídalo 110 manažerů
