Přesně před patnácti lety začala malá privatizace (více na straně 29). Na rozdíl od její velké kuponové sestry je už dnes téměř zapomenuta, média její narozeniny nepřipomínají. Přesto, že to byl moment, který znamenal nový začátek pro tisíce lidí. V dražbách získalo obchody, restaurace a další provozovny více než dvacet tisíc podnikatelů.
V aukcích se nepřihazovaly kupony, ale reálné peníze, vládní kasa si na konci akce připsala třicet miliard korun.
Novináři v dobových článcích vyjadřovali obavy z možných podvodů: „Část občanů považuje dražby za riskantní, další za podvod. Už první z nich ukázala, že při aukcích nebude o porušování zákona nouze,“ psal tehdejší Profit. Není divu, premiérová aukce se opravdu nepovedla. Přestože se jí nesměla účastnit družstva, jen fyzické osoby, jednomu z družstev se podařilo provozovnu vydražit. Navíc po skončení prodejů odešla zapisovatelka, takže se nedalo zjistit, kdo a za kolik jednotlivé objekty vydražil.
Navzdory této parodii, svědčící o poměrech začátku devadesátých let, se nakonec záměr prodat majetek drobným zájemcům vydařil. Zvláště srovnáme-li jej s pozdější privatizací velkou. Na rozdíl od kuponovky si může řada lidí rvát vlasy, že tehdy nebyli v aukčních síních odvážnější. Jenže málokdo byl tehdy prorokem. Až po letech bylo zřejmé, že malá privatizace poskytla tisícům lidí šanci na poctivý start podnikání a z velké části vytvořila celý živnostenský sektor.
Erich Handl, šéfredaktor
