Kultura bankovního dohledu začíná ovládat i pojišťovny a kapitálový trh
Letos jako by se nedělo nic velkého. Ano, některé banky změnily majitele a čeká je (nebo už pomalu běží) bolestivá fúze. Některé spoléhaly na setrvačnost klientů. Jiné sáhly po agresivní cenové politice. Všechny těží z rychle rostoucí ekonomiky, stále ještě silných úspor a rozvíjející se lásky k životu na dluh. Pokračuje také zbrojení před útokem na atraktivní segmenty i hledání nových způsobů, jak zaujmout klienta. Finanční sektor pomalu sílí a úspěšně posiluje svou roli při rozvoji české ekonomiky. Někteří si proto letos zaslouží ocenění za to, jak zvládají rozvoj již tak velké instituce, zároveň ale doufám, že porota si cení i těch, kteří se snaží rozvířit poklidnou hladinu českého finančního rybníčku. Podobné mírné změny v mezích zákona pokračují i v legislativě a v dozoru nad finančním trhem. Smyslem integrace všech dozorů do České národní banky byla snaha vytvořit jednotný dozor, který by si měl vybrat to nejlepší z původní čtveřice (a všude by se určitě dalo něco najít). Místo toho jsou manažerská místa v dozoru nad pojišťovnami a (zatím omezeněji) nad kapitálovým trhem svěřována dlouholetým pracovníkům bankovního dohledu a místo diskuse o nejlepším možném přístupu se začíná prosazovat kultura bankovního dohledu i v ostatních oblastech. Bankovní dohled prodělal v posledních letech velký vývoj, ale to, co platí na čistý bankovní byznys, příliš neplatí na malé obchodníky s cennými papíry nebo na pojišťovací zprostředkovatele. Při hodnocení letošního roku – a zejména ode mne – by asi neměla zůstat stranou ochrana spotřebitele. O té se ale již napsalo mnoho, a tak bych rád připomněl jen jednu věc. Nejpoučnějším zážitkem pro mne letos byla jedna neformální debata skupiny vysoce postavených bankéřů, kteří přiznali, že se teprve díky veřejné diskusi o ochraně spotřebitele na finančním trhu poprvé podívali na ceníky svých bank… Vyhlašování Banky roku mi pokaždé připomene události roku 2000. V létě toho roku pracovaly dva týmy, jeden připravoval spuštění serveru Peníze.CZ, druhý přicházel na trh s se serverem Fincentrum. Peníze.CZ nakonec přišly na svět o něco málo dřív, ale oba servery se začaly rychle rozrůstat. Ve snaze posílit odbornou roli Peníze.CZ zanedlouho připravily Web roku, pravidelné hodnocení stránek finančních institucí. Časem mělo dojít i na další hodnocení finančních institucí. Jenže místo toho se objevila Banka roku, kterou připravilo rychle expandující Fincentrum. Je velkým úspěchem Petra Stuchlíka a Martina Nejedlého, že se dokázali rozmáchnout a vybudovat ocenění, o kterém se mluví a které stojí finančním institucím za to, aby se jím chlubily. Při vyhlašování výsledků Banky roku gratulujeme vítězům jednotlivých kategorií. Ale jako bývalý konkurent bych rád dodal, že gratulaci si zaslouží i Petr s Martinem, kteří dokázali Banku roku vybudovat a udržet.
Tomáš Prouza bývalý ředitel Peníze.CZ a exnáměstek ministra financí
