Kulturní tip
O Tichém se tradovalo, že sám v cirkuse vystupoval. Jednou byl prý pozván na večeři a hostitelka jej v dobrém rozmaru požádala, aby předvedl něco z cirkusáckého umění. Tichý si dal přinést horu talířů, že předvede žonglérské číslo, načež je do jednoho sprovodil ze světa. V cirkuse totiž působil jen jako malíř plakátů.
Jako má hudba jednak skladatele a jednak interprety, tak i ve výtvarném umění rozpoznáme dva typy tvůrců. „Velké komponisty“, kteří objevují nové cesty, a „slavné virtuosy“, kteří s noblesou přehrávají známé partitury. František Tichý, jehož retrospektivu vystavuje do března Dům U Zvonu, je příkladem virtuosa.
Ty obrazy po formální stránce asi nikdy nepůsobily šokujícím dojmem. Za panování surrealismu, v době, kdy kubismus, expresionismus i abstraktní malba byly již etablovanými směry, čerpal Tichý spíše z postimpresionistů a starých mistrů. Bezpochyby skvěle ovládal i výrazové prostředky moderny, ale pracoval s nimi způsobem přístupným širokému publiku. Tichého obrazy byly srozumitelné, ale ne banální, byly moderní, ale ne natolik, aby provokovaly.
K několika oblíbeným námětům se Tichý trvale vracel. Patří k nim výjevy z cirkusového prostředí a scény či postavy commedia dell´arte. Polosnové světy nabízely příležitost rozehrávat pestrou paletu významů a emocí. Klauni a pieroti mohou být stejně tak symbolem radosti i smutku, akrobati a kouzelníci představují nejen zručnost a mistrovství, ale též klam a faleš. Jde o téměř archetypální obrazy, jaké se v evropském umění objevují od francouzského rokoka.
Znamená to, že Tichý byl pouhým zručným rutinérem, dobře se strefivším do dobového vkusu? Sotva. Kde je psáno, že velký umělec musí být objevitelem? Zážitek z díla fascinujícího koncentrovaností, precizností i virtuózní technikou lze označit jako příjemný.
František Tichý GHMP, Praha - Dům U Zvonu, do 2. března 2003 otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin vstupné: 100 Kč, snížené 50 Kč Prohlídka výstavy s lektorským výkladem každou sobotu v 10 hodin a každou neděli v 15 hodin.
