Jen pár dolarů, které mu v Česku beztak k ničemu nebudou, má u sebe člen nejužšího vedení společnosti MasterCard Timothy Murphy. Během návštěvy Prahy tak platí jednou ze svých čtyř karet nebo pomocí chytrého telefonu. Hotovost podle něj ale jen tak nezmizí.
„Více než 80 procent světových transakcí je stále v hotovosti. V budoucnosti budou ale více a více ubývat,“ popisuje Murphy nepřekvapivou představu světa podle kartové asociace. I tak se ale „cash“ podle něj udrží u spropitného nebo při placení drobných částek.
Český trh je pro vydavatele platebních karet téměř zemí zaslíbenou. Třeba kvůli své otevřenosti k bezkontaktnímu placení. „Česko je vůdčím trhem v bezkontaktním placení. Přes 80 procent plateb v zemi je bezkontaktních. To je velké číslo. Česká společnost velmi dobře přijímá inovace. Třeba v Německu jsou jim lidé mnohem méně otevření,“ říká Murphy.
Důvodem je podle něj pohodlí, na které si Češi při bezkontaktním placení zvykli. Master Card tak chce s „pípáním“ bezkontaktními kartami pronikat i na další místa. Primárně teď míří na hromadnou dopravu, kterou lidé jezdí denně. „A když už využijete kartu pro platbu v tramvaji nebo autobuse, snáze ji použijete i v obchodě. Chceme tak cílit také na zajímavé retailové lokality kolem dopravy, jako jsou malé obchody, kde si třeba koupíte kávu,“ říká Murphy.
Možnosti ale také vidí ve veřejném sektoru nebo na venkově. Platbu kartou mimo města chce urychlit i za pomoci nových technologií – například aby nebylo možné mobilním telefonem pouze platit, ale také přijímat platby.
V Česku se společnost MasterCard v posledních letech dostala na pozici jedničky na trhu, když předstihla konkurenční Visu. Co do počtu karet má šedesátiprocentní podíl. V objemu jde o zhruba 57 procent. Celkově bylo v Česku loni v oběhu téměř 11,5 milionu karet.
| Je důvěryhodnější značkou MasterCard nebo Visa? Podívejte se na žebříček: Nejvěrohodnější značkou světa je Disney, Apple pátý  |
Na jednoho Čecha tak už připadá více než jedna. Globálně tvoří tržní podíl společnosti o něco více než 30 procent. Vedle kartových asociací, jako jsou Visa, American Express nebo China UnionPay, jí ukusují podíl i lokální hráči. „Jejich jména nejsou tak známá, ale na daných trzích mají výraznou pozici,“ vysvětluje Murphy. Konkurencí jsou i nové subjekty. „Jednu dobu jsme si mysleli, že to budou poskytovatelé telekomunikačních služeb, ale ukázalo se, že to jsou naši partneři. Stejně tak tomu bylo u digitálních gigantů jako Google nebo Facebook.
Trh se ale rychle mění,“ říká Murphy.
Plast se loučí
Celý platební průmysl se ale může v příštích letech otřást. Čekají ho větší změny než za posledních padesát let dohromady. „V šedesátých letech jsme dali lidem do ruky plastovou kartu. Nyní existují interaktivní mobilní technologie. V současnosti je o něco méně než deset procent transakcí provedeno celosvětově za pomoci mobilních technologií. U digitálních plateb jde zhruba o 25 procent,“ vyjmenovává Murphy.
Čísla mohou ale rychle narůstat. A mobilní telefony nebudou sloužit jen k platbám. Budoucnost je podle zástupce MasterCard například v nabídce věrnostních programů, které nalákají zákazníka zpět do obchodu, nebo ve využití údajů o tom, kde se právě nachází. Díky ní může obchodník nabídnout potenciálnímu zákazníkovi, který jde právě okolo, třeba kávu se slevou.
Podíl digitálních plateb tak rychle poroste. A na trhu zároveň s tím stoupá i konkurence. Pozornost se upírá hlavně k digitálním gigantům jako Google, Apple nebo Amazon. Otázkou je, zda si tyto společnosti vybudují vlastní platební systémy. Zatím jsou pro kartové asociace partnery. „Když se tyto společnosti začaly rozhlížet v oblasti plateb, musely se rozhodnout, zda chtějí vytvořit vlastní platební síť, nebo spolupracovat s hráči, jako jsme my,“ vysvětluje Murphy.
Tento stav ale nemusíte vydržet navždy. Zároveň i klasičtí hráči na trhu jako kartové asociace nebo banky sledují nárůst významu začínajících firem zaměřených na finanční technologie. A neváhají do nich i investovat. „Společnosti, které pro nás mají smysl, kupujeme. Ve své minulé pozici jsem třeba pracoval na získání startupu ze Silicon Valley, který se zaměřoval na věrnostní programy,“ uvádí příklad Murphy.
| Přečtěte si rozhovor týdeníku Euro s bývalým šéfem České spořitelny: Pavel Kysilka: Máme tady regulační terorismus  |
Ověření selfíčkem
Společnost MasterCard samotná přišla v poslední době s technologickou novinkou pro ověření totožnosti. Budoucnost se podle ní skrývá v biometrice. „Dnes se autentizace provádí především za pomoci čtyřmístného PIN kódu. Když sem ale přivedu skupinu opic a nechám je náhodně zadávat čísla, tak vždy jednou za deset tisíc pokusů váš kód prolomí,“ vysvětluje Murphy.
Bezpečnějším řešení by měl být výkonný počítač v rukou zákazníků – chytrý mobil. K ověření totožnosti lidé využijí otisk prstu nebo třeba obyčejné selfíčko, respektive rozpoznání tváře. Na americkém a nizozemském trhu si už zákazníci takzvanou selfie pay vyzkoušeli. Prostě se jen vyfotili. Pro mladé, kteří žijí s mobilem v ruce, je to prý ideální řešení. „Investovali jsme přes miliardu dolarů v posledních třech letech jen do oblasti bezpečnosti,“ zmiňuje Murphy. „Naléháme na vlády, aby nechaly volný prostor všem těmto možnostem. Česká vláda a místní regulátoři jsou velmi otevření,“ tvrdí.
Navzdory všem novinkám to ale podle zástupce karetní asociace jsou tradiční finanční instituce jako banky, komu zákazníci v konečném důsledku stále důvěřují. V celé Evropské unii se teď musejí vypořádat s regulací mezibankovních poplatků. Ty hradí za transakci banka obchodníka finančnímu domu majitele karty. Podle plánů EU by měla regulace ulevit obchodníkům, na které banky přenášely část svých nákladů, a zároveň další motivovat k zavedení bezhotovostních plateb. Teoreticky by to mělo také snížit ceny pro spotřebitele. Od loňského prosince tak poplatky mají strop na 0,2 procenta z placené částky při platbě debetní kartou a 0,3 procenta u kreditní karty. V Česku se přitom běžně pohybovaly kolem 1,2 procenta.
Jde tak o výraznou změnu. A kartové asociace před regulací varovaly. Banky by si podle nich mohly kompenzovat ztráty na jiných produktech, na což by doplatili právě zákazníci. „Na hodnocení dopadu napříč trhem je zatím příliš brzy,“ říká nyní Murphy. Některým obchodníkům podle něj náklady poklesly. Jiným ale ne. Otázkou je i to, jak se omezení promítne do služeb, které banky nabízejí klientům. „Jedním z jasných beneštů je ale to, že konečně existuje jistota, která nám umožňuje plánovat. Toto téma nad námi delší dobu viselo,“ říká Murphy. Očekával ale, že díky nízkým mezibankovním poplatkům už bude mnohem více míst, kde přijímají karty.
MasterCard se obrací i k novým trhům. V posledních pěti letech stoupá přitažlivost Afriky. „Dříve nebyla zajímavá. Nesměřovaly do ní investice. Dnes vidíme, jak roste byznys v Keni, Nigérii a dalších velkých afrických zemích. Zlepšují se tam životní podmínky, roste střední třída,“ popisuje Murphy. A na žebříčku priorit se stále vysoko drží Indie a Čína. „Jsou to obrovské trhy, kde má hotovost stále královské postavení,“ vysvětluje zástupce karetní asociace. Atraktivní ale pořád je i Česko. Důvody? Už zmíněná otevřenost novinkám a stabilní prostředí. I co se týče regulace.
| K ústupu hotovosti může přispět rozhodnutí ECB. Čtěte: Pětiseteurovky končí, ECB je přestane vydávat  |
