O český trh se uchází klan Nazarbajevových
Mezi účastníky tendru na prodej 63 procent Unipetrolu je také kazašský podnik KazMunajGas (munaj znamená v kazachstánštině ropa) – státní holding s 30 tisíci zaměstnanci. V čele holdingu, vytvořeného v roce 2002 de facto nestojí jeho nynější prezident Uzakbaj Karabalin, nýbrž Timur Askarovič Kulibajev, zeť kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Sedmatřicetiletý Kulibajev, absolvent Moskevské státní univerzity, je synem bývalého kazašského ministra strojírenství – zástupce v republice vlivného jižního rodu. Za Timura je provdána prostřední dcera Nursultana Nazarbajeva Dinara.
Přednost teď mají Kazaši.
Timur Kulibajev dostal do rukou kontrolu nad ropným průmyslem Kazachstánu po spojení dvou největších státních podniků Kazachojl a Transport něfti i gaza do holdingu KazMunajGas, jehož aktiva převyšují tři miliardy dolarů. KazMunajGas má obrovské možnosti – tato struktura je oprávněna reprezentovat zájmy Kazachstánu ve většině zahraničních projektů týkajících se využití kazašských ložisek ropy a plynu. Samotný Timur Kulibajev definuje postavení holdingu takto: „KazMunajGas je pracovním orgánem vlády v oboru ovládání a kontroly průběhu ropných operací ve všech etapách jejich rozvoje od iniciace po ukončení práce na projektu.“ KazMunajGaz určuje podmínky tendrů spojených s využitím ložisek ropy a sám je také vypisuje. Přednost mají projekty, v nichž jsou zastoupeny kazašští subdodavatelé. Přitom holding se snaží mít vždy minimálně 50 procent akcií všech ropných projektů. Zřízení KazMunajGasu se stalo studenou sprchou pro zahraniční investory. Celkový objem zahraničních investic do ropného odvětví v Kazachstánu dosáhl skoro devíti miliard dolarů a státní podíl na těžbě ropy činí pouze patnáct až dvacet procent. Nyní se kazašská vláda snaží tuto situaci změnit a soustřeďuje zdroje a možnosti ve svých rukou.
S Rusy jen dobře.
S finančními zdroji pro samostatné financování projektů nebude mít KazMunajGaz problémy. Několik miliard dolarů bude použito jak z Nacionálního fondu (stabilizační fond, kam plynou přebytky z těžby přírodních zdrojů), tak z penzijních fondů a kazašských bank, z nichž jsou mnohé ovládány nebo kontrolovány Timurem Kulibajevem.
KazMunajGas už vlastní aktiva Chersonské rafinerie na Ukrajině a má zájem zakoupit rafinerii v Kremenčugu. (Chersonská rafinerie může zpracovávat až sedm milionů tun ropy ročně, ale část kapacity je nyní zablokována. Minulý rok bylo rafinerii dodáno 3,4 milionu tun ropy, z nichž 1,7 milionu tun dodal KazMunajGas.)
Stabilita KazMunajGasu reálně dovoluje holdingu zvyšovat vývoz ropy, ale pouze za podmínky, že se domluví s ruskými ropníky, neboť všechny dodávky ropy z Kazachstánu do Evropy jsou momentálně uskutečnitelné pouze přes Rusko. Timur Kulibajev to velmi dobře chápe, a proto si zakládá na dobrých vztazích s ruskými společnostmi.
Mimochodem, poslední zahraniční návštěvou Vladimíra Putina byl právě před dvěma týdny Kazachstán (do voleb v březnu 2004 se další návštěvy neplánují). V době návštěvy se Rusko a Kazachstán domluvily na bilanci těžby ropy do roku 2020 a Lukoil s KazMunajGasem podepsaly smlouvu o společné těžbě v kaspijském šelfu. Nyní se KazMunajGas může zúčastnit evropských investičních projektů, neboť po podepsání smluv bude mít zajištěný tranzit kazašské ropy přes ruské území do roku 2020.
Prezidentská partie.
Tranzit ovšem není jediným Kulibajevovým problémem. Přestože funkční období Nursultana Nazarbajeva jako prezidenta Kazachstánu končí až v roce 2006, už nyní je ožehavou otázkou, kdo bude jeho nástupcem. Nazarbajev nemá syna, ale hned tři dcery. Nejaktivnější z nich je starší Dariga. Prakticky zcela ovládá médiální trh ve své vlasti a vede politickou stranu Asar (což znamená „Spolu“). Její snaha stát se nástupcem otce už není tajemstvím. Nicméně tradice předávání moci od otce k synovi je v Kazachstánu silná a Kazaši nevylučují, že na prezidentský post bude pretendovat Timur Kulibajev. Kulibajevova žena Dinara stojí v čele Fondu vzdělání N. Nazarbajeva a elitní Školy mezinárodního vzdělání Miras (mimochodem letos 6. ledna ji navštívil bratr amerického prezidenta Bushe Neil.) Pokud by byla prezidentkou zvolena starší Dariga, je možné, že Kulibajev by se stal premiérem.
Zmrazená konta.
Timur Kulibajev není veřejnou figurou. Dává přednost působení za scénou, ovládaje své lidi v byrokratických strukturách. I přesto bojuje o telekanály a postavení Nazarbajevova nástupce. Novým projektem KazMunajGazu je vysílání nejpopulárnějšího ruského programu NTV na kazašském území. Ovládání masmédií je pro rodinu Nazarbajevých nutností kvůli vytváření veřejného mínění.
Achillovou patou klanu je nyní „věc Kazachgate“ – vyšetřování úplatků pro kazašské vedení, jež probíhá ve Švýcarsku a USA. Generální státní zástupce kantonu Ženeva Bernard Bertrossa to komentoval takto: „Zmrazili jsme konta kazašského prezidenta, bývalého a dnešního prémiéra a jejich dcer. Celkem osmdesát milionů dolarů. Peníze zaplatily americké ropné společnosti (není vyloučeno, že za lobbování pro své zájmy v Kazachstánu), a předali jsme proto veškeré informace americké vládě.“
Američané ihned odpověděli zatčením bývalého mnohaletého Nazarbajevova poradce v otázkách energetiky Jamese Giffena. Má se za to, že byl spojkou mezi kazašským prezidentem a ropnými společnostmi. Propustili ho za kauci ve výši deseti milionů dolarů a nyní čeká na soud. Za nepřítomnosti hlavních aktérů jsou však na scéně náhradníci – hlavním konzultantem KazMunajGasu je syn Jamese Giffena David.
