Vinotéka v Mikulandské ulici
===== Zmrtvýchvstání „sudovky“ =====
Sto roků čekání nedopadlo nejhůř
Při návštěvách pražských top vinoték jako by člověk pozapomněl na náš starý oblíbený fenomén. Na „sudovky“, přesněji vína rozlévaná. Ne, že by tato forma prodeje vymizela, jenže kvalita vín bývá často diskutabilní a ani prostředí neuvádí konzumenty v nadšení.
V pražské Mikulandské ulici jsem naše výjimku. Dojem z prvního přehlédnutí interiéru byl tak útěšlivý, že jsem vešel. Rozsochatý barový pult, vévodící vstupní místnosti, zaujme osmi výčepními kohouty a krom jednoho teče z každého sudové víno jiné odrůdy. Zhruba padesátka lidí se pohodlně vmístí do sympaticky pojatého interiéru. Vybavení mobiliářem je jednoduché, pohledné, pohodlné. Velmi působivý je efekt prosklených částí v některém z mnoha zdejších zákoutí. Prostor tak malý, že byl pro umístění dalších míst nevyužitelný, se stal temperovaným „sklípkem ve sklípku“, kde jsou ve stálé teplotě uloženy lahve.
Vína zde mají zázemí vybudované s péčí - chlazený box pro bílá, jiný pro červená, všechna však uložená pod ochrannou atmosférou dusíku. Ten nedovoluje, aby vína přišla do styku s kyslíkem a brzy se vlivem oxidace stala nepitelná. Okusil jsem něco portugalu, vypil doušek ryzlinku a svou návštěvu uzavřel sklenkou cabernetu, vše tuzemské provenience. Mám k sudovým vínům trochu despekt, z důvodů obecně známých. Ovšem zdejší zkušenost mne přesvědčila o pokroku. „Samozřejmě máme v nabídce i vína lahvová, jakostní i predikátní, domácí i zahraniční. Někteří hosté si je žádají,“ poznamenává majitel a provozovatel vinotéky, absolvent vinařské školy na Mělníce Richard Hauba. „Ale i přes portfolio bezmála stovky druhů lahví chceme stát na nabídce sortimentu rozlévaných vín. Chceme, aby se sudovky vrátily tam, kde byly po staletí, do centra zájmu milovníků lehkých, jednoduchých, snadno pitelných vín.“ Někdejší majitel domu František Tomaschek žádal již před více než sto lety o povolení provozovat vinárnu „ku prodeji vína pro hosty přes ulici v souterrainních místnostech domu jeho“. To mu bylo dne 7. října 1891 „z rozkazu starostova“ uděleno. Přesto tam vinárna vznikla na den přesně o 112 let později, 7. října 2003.
Řetězce zaútočily
Varování domácím producentům
Nevím, zda i jinde, rozhlížel jsem se pouze v Tescu. Levné kvalitní víno je ale tady. Dlouho se hovořilo o tom, že vstup do EU může přinést změny v sortimentu nabídky vín, především v základních kategoriích. Po měsících lehce ospalého tempa se nyní znenadání v regálech objevuje nová série vín, nabízející průřez produkcí celého světa. To by ještě nic neznamenalo, kdyby zadní etikety nenesly drobnou poznámku: připraveno pro Tesco. Protože jde o zajímavé země původu, a hlavně proto, že ceny se pohybují mezi 50 a 70 korunami, ochutnal jsem několik lahví. A byl jsem překvapen. Pod jednoduchou vinětou a levným uzávěrem se skrývají vína, v jejichž případě poměr mezi cenou a kvalitou vychází velmi příznivě.
Má-li tento trend pokračovat či zesilovat, považoval bych to za burcující skutečnost. Neboť ani snížení cen některých našich producentů na úroveň vín z dovozu nedokáže zřejmě natrvalo udržet zájem konzumenta.
Australian Dry White Wine - South Eastern Australia
Víno lehké v barvě, o to však důraznější kytky. Příjemná kořenitě-travní vůně, poměrně široká. V chuti gradují „sauvignonové“ prvky, podpořené výraznější kyselinkou. Příjemná svěžest a lehkost, která nahradí trochu tenčí tělo. Lehké, velice dobře pitelné.
Californian white
Opět lehká, ale brilantně čistá a jiskřivá barva, čistá, v tomto případě široká hroznovitá vůně. Chuť nese prvky kytky, je ovocitá, široká. Konečný dozvuk přichází se stopou jakoby cukru, je komponován přece jen poněkud konfekčně. Samotný závěr a relativně dlouhé odeznění však skýtá vedle podpory uměřenou hořčinkou živý, líbivě vyladěný konec.
Chilean White Wine
Víno se chlubí barvou poněkud výraznější. Také kytka, plná a široká, nabízí bohatý vjem. Primárně se prosazují odrůdové prvky muškátu, vůně svěží, květinově-ovocitá. Chuť je charakterem muškátová, příjemně podpořená lehýnkou perličkou, v závěru s kořenitým podtextem. Víno slyne velice živým, svěžím dojmem, dozvuk má středně dlouhý doběh, který je po celou dobu doprovázen hravou lehkostí.
Cabernet Sauvignon – California
Barva nižší intenzity granátového odstínu, vzácně čirá a jiskrná. Buket předesílá odrůdovou charakteristiku, nese výrazné elementy tmavých bobulí, lehýnce podložené cukernou stopou. V chuti se projeví opět „programová“ uhlazenost, budící dojem nasládlosti. V závěru, těsně před odezněním, se výraz srovná, sladkost je dotažena elegantní hořčinkou. Víno nenabízí mimořádné tělo, ovšem odrůdový charakter a čistota zpracování jsou příjemné.
French Red Wine – Vin de Table de France
Ve sklence se zaleskne barva ne tak hluboká, ale plná „antukových“ tónů. Lehký, čistý buket nabízí hrozen, tmavé peckoviny a v závěru špetku koření. V intenzitě chuti nelze hledat velká vína Francie, ale jejich otisk je v charakteru zcela patrný. Barva i skladba chuti napovídají na převahu burgundy. Hladkost a veselý výraz dohánějí nižší tělnatost a celkové vyznění skýtá hladivý, celkem dlouhý a rozhodně potěšující dojem.
Emerko místo géčka?
Pivovar Malý Rohozec
Pivovar v Malém Rohozci se v posledních letech nepříliš důstojně potácel na pokraji přežití, konec se zdál být jen otázkou času. Jenže, světe div se, nastal zásadní obrat.
Když jsme koncem minulého roku navštívili rohozecký pivovar, byli jsme uspokojeni jen holým faktem jeho existence. Pivo sice dobré, popularita mezi znalci slušná, jenže jen to nestačí. Roční výstav již kolem deseti tisíc hektolitrů by se nám v této situaci jevil hodným gratulace. Když nám ovšem zástupci pivovaru v prosinci oznámili překročených třicet tisíc hektolitrů výstavu za rok 2004, nechali jsme si údaj pro jistotu zopakovat.
Úspěchu prý pivovar dosáhl zejména nekonvenční obchodní strategií. Je to jednak nevídaná cenová politika: třináctistupňové pivo pořídíte u smluvních prodejců za garantovanou cenu kolem devíti korun! Ušetřit se dá podle vedení pivovaru jinde, například na obchodních zástupcích - v Malém Rohozci je nemají a ani je nepostrádají.
Aby toho nebylo málo, nechal se pivovar z Malého Rohozce prostřednictvím regionálního tisku slyšet, že během roku 2005 hodlá překročit šedesátitisícovou hranici. S takovým růstovým tempem by hypoteticky vzato za několik málo let mohl začít ohrožovat i pivovarské giganty… Proč si nepohrát s představou, že se vás hospodský na Chebsku zeptá, jestli si dnes večer dáte „géčko“, nebo radši „emerko“?
Jak chutnají profesionálům
Piva z malorohozeckého pivovaru hodnotila profesionální skupina degustátorů sdružená kolem projektu Svět Piva.cz. Piva byla hodnocena na škále 1-9 (1 = bez chyby, 9 = nepoživatelné).
Světlé výčepní (4,2 %)
Zatuchlá sklepní vůně, která světe div se, přechází ve velice příjemnou svěží chuť s veselými chmelovými tóny. Naštěstí chuť hraje dominantní roli, což se pozitivně projeví v celkovém hodnocení.
Hodnocení: 3-
Světlý ležák 11° (5 %)
Sklepní a zatuchlá vůně se pere s dopředu se prodírající chmelovou složkou. Chuť postrádá výraznější hořkost. Celkový dojem je však příznivý.
Hodnocení: 4+
Světlý ležák Premium 12° (5,2 %)
Vůni dominuje banánová složka dlouho uleželá v zatuchlém sklepě. Chuť opět převyšuje vůni a značně vylepšuje konečný dojem.
Hodnocení: 4
Libo doušek Carlsbergensis?
Pivo Carlsberg
Pivní trh vloni obohatila řada novinek, činily se pivovary velké i malé, české i zahraniční. Například společnost West End Banfort (v říjnu uvedla na trh Beamish Stout, Newcastle Brown Ale a v Evropě licenčně vařený australský Forster) ještě do konce roku stihla začít dodávat do obchodních řetězců další novinku. No, on se vlastně Carlsberg, dánská pivní vlajková loď, již jednou o uchycení na našem trhu pokusil. Neúspěšně. Tentokrát k nám míří z Polska, kde jej vaří v licenci, takže se nižší cenou může zalíbit i běžnému pivaři.
Z historie pivovaru je zajímavé, že právě v Kodani roku 1883 Emil Christian Hansen poprvé izoloval čistou kulturu pivních kvasnic spodního kvašení, které se dodnes nazývají Saccharomyces Carlsbergensis.
Pivo Carlsberg má plnou pěnu a světlou žlutou barvu. Chuť určuje především kulatost lehce nasládlého sladu a aroma chmele, které je spojeno s nepříliš ostrým dozníváním.
