Éra mrakodrapů neskončila • Hodinky jako samolepky • Hitlerova hlásná trouba
Okurka místo Big Benu
Londýnská centrála zajišťovny Swiss Re od architekta Normana Fostera byla oceněna jako nejlepší britská stavba letošního roku. Poprvé v devítileté historii soutěže Stirling Prize byl výrok pětičlenné poroty jednomyslný. Stavba byla přátelsky přijata i samotnými Londýňany, kteří sto osmdesát metrů vysoký mrakodrap kvůli jeho charakteristickému tvaru přejmenovali na Okurku. BBC dokonce předpověděla, že se stane stejným symbolem Londýna jako dvojpatrové autobusy nebo Big Ben.
Mrakodrap na adrese Mary Axe Street 30 v londýnské City má 40 pater o celkové užitné ploše více než 46 tisíc metrů čtverečních. Devatenáct pater kanceláří zajišťovna nabízí k pronájmu. Špičku budovy tvoří prosklená kopule, ve které sídlí luxusní restaurace. Ta je však určená výhradně pro nájemce budovy a jejich hosty.
Díky speciálně navrženému dvojitému plášti a systému světlíků, zajišťujících přirozenou cirkulaci vzduchu, by budova měla být energeticky méně náročná, než je u srovnatelných staveb zvykem. Podle výpočtů konzultační firmy Hilson Moran by mělo jít až o padesátiprocentní úsporu. Budova byla oficiálně otevřena teprve letos na jaře a není dosud plně obsazena, takže reálná čísla nejsou zatím k dispozici.
Recenzenti v denním tisku nicméně již několik měsíců soutěží o to, kdo Fosterově Okurce složí větší kompliment. Za všechny citujme hlas zpoza Atlantiku. „Podle mě jde o nejoriginálnější a nejelegantnější mrakodrap na světě minimálně za posledních třicet let,“ napsal kritik Wall Street Journalu.
Další informace naleznete na adrese www.30stmaryaxe.com.//
Design
===== Budoucnost času =====
V roce 2154 budou mít náramkové hodinky podobu jednoduchého plastového pásku s plazmovou obrazovkou namísto ciferníku, na kterou budou v reálném čase přenášeny satelitní záběry hodin kdekoliv na světě - od staroměstského orloje až třeba po hodiny na rohu ulice před vaším domem. Tak alespoň vypadá vítězný návrh vzešlý ze soutěže, kterou uspořádala americká hodinářská společnost Timex. Ta si tím připomněla sto padesát let od svého založení.
Vedle náramkových hodinek se v soutěži objevily i mnohem futurističtější vize hodinářské budoucnosti. Jedním z oceněných návrhů jsou například hodinky zabudované v kontaktní čočce. Časový údaj by se na jejich displeji objevoval v pravidelných intervalech na pouhý zlomek vteřiny, takže by jej mozek vnímal jen podprahově. Člověk by jednoduše věděl, kolik je přesně hodin, aniž by si uvědomoval, jak tento údaj získal.
Nejvíce designérů však počítá s tím, že hodinky budou mít za sto padesát let podobu samolepek nejrůznějších tvarů a barev, které bude možné nosit nalepené na šatech nebo přímo na těle. „Soudě podle toho, kolik návrhů tohoto typu přišlo, budou samolepkové hodinky asi skutečným hitem budoucnosti,“ prohlásil jeden z porotců soutěže.
Oceněné projekty jsou k vidění na adrese www.core77.com/timex.//
Umění
Triumf povolnosti?
Od 2. prosince do začátku února bude v Galerii Louvre instalována výstava věnovaná Leni Riefenstahlové, asi nejslavnější a nejkontroverznější filmařce v dějinách. Výstavu nazvanou Život ve lži k nám přiváží galerie Leica. Premiéru měla na podzim v Hamburku a Praha je prvním z řady evropských měst, kde bude k vidění.
Leni Riefenstahlová se do dějin kinematografie zapsala zejména dvěma dokumentárními filmy Triumf vůle a Olympie. Pro svou formální vytříbenost a originalitu pojetí jsou dodnes studovány, obdivovány a citovány. Horší je to s jejich obsahem a dějinnými souvislostmi, neboť oba vznikly na objednávku nacistů.
Riefenstahlová zemřela loni ve věku 101 let. Nynější výstava je proto vůbec první, na jejíž přípravě se nepodílela. Dosud neznámé archivní snímky, které tvoří jádro výstavy, ukazují, že její vztahy s představiteli třetí říše byly mnohem intenzivnější, než sama tvrdila. Riefenstahlová sice přiznávala, že svého času obdivovala Hitlera, o svých filmech však vždy prohlašovala, že rozhodně nejsou služebnými díly.
Mýtus Leni Riefenstahl - Život ve lži Galerie Louvre, Národní 20, Praha 1
