Sbírka na nádraží • Architektonická cena za tunel • Podzimní souboj aukčních síní
Coby pračka na peníze
Koncem září byla v berlínském Muzeu současného umění, které sídlí v budově bývalého hamburského nádraží, otevřena kontroverzní výstava představující soukromou sbírku Friedricha Christiana Flicka. Předmětem veřejného pohoršení však tentokrát nejsou vystavená umělecká díla, ale osoba samotného sběratele, respektive původ jeho majetku. Podle některých jde o krvavé peníze, které se Flick přes umění jen snaží vyprat.
Flickův dědeček Friedrich byl jedním z největších výrobců zbraní v nacistickém Německu. Po válce byl odsouzen k sedmi letům vězení a ztrátě majetku. Na svobodu se nakonec dostal po třech letech a velice rychle vzkřísil i své strojírenské impérium. Když v roce 1972 umíral, figuroval na pátém místě v žebříčku nejbohatších lidí světa. Byť ve Flickových závodech za války pracovalo na padesát tisíc nuceně nasazených, do fondu zřízeného na jejich odškodnění rodina nikdy nepřispěla ani fenik. Několik milionů však Flick věnoval nadaci pro boj proti xenofobii, rasismu a intoleranci, kterou sám založil.
Friedrich Christian Flick svou sbírku současného umění, která je mnohdy označována za nejvýznamnější kolekci svého druhu na světě, začal budovat v polovině 80. let. Dnes čítá na 2500 děl a její cena je odhadována na tři sta milionů dolarů. V Berlíně bude představována postupně po dobu několika příštích let. První výstava, čítající 400 exponátů, trvá do 23. ledna příštího roku.
Architektura
Stavbaři sobě
Soutěž Stavba roku je vedle Grand Prix Obce Architektů vnímána jako nejprestižnější česká architektonická cena. Jde však o nedorozumění. Architektonické hledisko je při posuzování jednotlivých projektů přinejlepším až druhořadé. O zajímavou architekturu se v případě většiny významných (rozuměj velkých a drahých) realizací letošního roku bohužel nejednalo. Jedno z pěti hlavních ocenění například získala Sazka Arena - konstrukčně zajímavá, architektonicky však veskrze průměrná stavba.
Slabost vypisovatelů soutěže pro velké projekty ještě lépe ilustruje ocenění nové trasy metra C z Nádraží Holešovice do Ládví. Metro získalo hned dvě vedlejší ceny: cenu ministerstva průmyslu a obchodu a cenu pražského primátora. Prý za unikátní řešení tunelů. Nezodpovězenou otázkou nicméně zůstává, proč k překonání Vltavy nešlo použít původně zamýšleného krytého mostu. Za Nádražím Holešovice se tak metro nejprve zavrtá hlouběji pod zem, a potom musí překonat o to větší výškový rozdíl. Konstrukčně je to ale samozřejmě velmi zajímavé.
Podoba nových stanic, přinejmenším jejich nadzemních částí, je pak pro Prahu doslova ostudou. Svou výzdobou se hlásí k tomu nejhoršímu z české architektury počátku 90. let. Socialistická sámoška - obchodní dům Ládví - vypadá vedle nové konečné metra jako vzor nadčasové elegance. Není asi náhodou, že jméno architekta není v oficiálních materiálech vůbec uváděno.
Aukce
Maraton v New Yorku
Pravidelné podzimní a jarní aukce impresionistů a klasické moderny jsou nejen vrcholem newyorské aukční sezony, ale i tradičním bitevním polem, na kterém spolu soutěží aukční síně Christie‘s a Sotheby‘s. Shodně zaměřené dvoudenní aukce pořádají bezprostředně po sobě. Letošní impresionistický maraton sběratele čeká od 3. do 5. listopadu.
Otázka, kdo v tomto klání dosáhne vyšších tržeb, zdaleka není jen věcí prestiže. Zejména společnosti Sotheby‘s, jejíž akcie jsou obchodovány na newyorské burze, jde o mnohem víc. Impresionistické aukce jsou do značné míry ukazatelem síly a potenciálu celého trhu s uměním.
Nejdražší díla, většinou se jedná jen o několik desítek obrazů, jsou dražena na večerních aukcích. Následující den se pak konají denní dražby, na kterých jsou nabízeny méně významné obrazy, akvarely a kresby. Běžně se jedná až o několik set položek.
Letos na jaře se dařilo lépe společnosti Sotheby‘s. Její večerní aukce vynesla 96 milionů dolarů, zatímco aukce společnosti Christie‘s o 40 milionů méně. Průměrná cena 74 vydražených obrazů tak vychází na více než dva miliony dolarů.
Nejdražší položkou jarních aukcí se staly lekníny od Clauda Moneta dražené síní Sotheby‘s. Anonymní telefonní dražitel za ně dal necelých sedmnáct milionů dolarů.
