Nápady inženýra, který myslí • Malování pro smetánku • Fričova vila jako bonbonek
Jednoduché židle pro složité lidi
Jednou z akcí v rámci letošního Designbloku, který se koná od 5. do 10. října, bude představení dvou nových židlí z produkce společnosti Vitra. Jde o víceúčelovou kancelářskou židli na kolečkách MedaPro a čtyřnohou židli MedaSlim určenou pro návštěvy a konferenční využití. Židle přijede 5. října osobně uvést jejich autor, italský designér Alberto Meda (59).
Absolvent milánské techniky se s oblibou představuje nikoliv jako designér, ale jako inženýr. „Vždy jsem byl proti představě inženýra jako člověka, který se zaobírá pouze technickou stránkou věcí. To je jako tvrdit, že architekt myslí a inženýr dělá,“ říká Meda. „Forma beztak vychází z dělání, až když vyrobíte prototyp nebo začnete experimentovat, zjistíte, která z myšlenek je skutečně nosná.“
O své mnohokrát oceněné židli, která je základem celé řady Meda Chairs, říká: „Záměrem bylo navrhnout židli, která by vyjadřovala lehkost a jednoduchost ve smyslu překonání všech složitostí. Jsem si jistý, že snaha o jednoduchost věcí naplňuje cosi, co by se dalo nazvat biologickou potřebou jednoduchosti. Jsme komplikované bytosti, tak bychom se měli obklopovat jednoduchými věcmi.“
Vitra, Komunardů 32, Praha 7 Představení nových židlí Alberta Medy za účasti autora 5. října od 18 hod.
Umění
Nejelegantnější malířka v dějinách
Autoportrét malířky Tamary de Lempicka za volantem auta je takřka ryzí esencí stylu art deco. Toto ikonické dílo meziválečného umění je nyní spolu s necelou šedesátkou dalších malířčiných obrazů vystaveno ve Vídni. Obraz vznikl jako ilustrace na obálku německého módního magazínu Die Dame. Šéfredaktorka časopisu prý jednou zahlédla Tamaru, jak řídí svůj žlutý kabriolet oblečená do barevně sladěných šatů s černým kloboukem na hlavě. Dotyčná dáma byla natolik zaujata jejím stylem, že jí nechala za stěračem vizitku. Když vyšlo najevo, že elegantní řidička je zároveň slavnou malířkou, okamžitě si objednala její autoportrét na obálku.
Tamara de Lempicka (1898-1980) se narodila v polsko-ruské rodině v Moskvě. V roce 1919 s manželem a s roční dcerou emigrovala do Francie. Malovat začala, aby měla jak uživit rodinu, a stala se vyhledávanou portrétistkou evropské smetánky. Před druhou světovou válkou přesídlila do Spojených států, ale nikdy již nedosáhla takového věhlasu jako v Evropě.
Nynější výstava, která přes léto sklízela úspěchy v Londýně, je vůbec prvním pokusem o umělčinu retrospektivu. Obrazy zapůjčili převážně soukromí sběratelé z Evropy a Spojených států. Když aukční síň Christie‘s letos v květnu dražila jeden z jejích portrétů, očekávala, že se prodá maximálně za 1,6 milionu dolarů. Sběratelé nakonec cenu vyhnali až na 4,6 milionu dolarů. Dá se říct, že Tamara de Lempicka je znovu in.
Tamara de Lempicka Bank Austria Kunstforum, Freyung 8, Vídeň do 2. ledna 2005, otevřeno denně 10-19 hod., v pátek do 21 hod.
Architektura
Bydlení po režisérovi
Jedna z nejslavnějších pražských funkcionalistických vil, vila režiséra Martina Friče od architekta Ladislava Žáka, se před časem dočkala komplexní rekonstrukce podle projektu architektky Julie Chlumské. Interiéry a technické vybavení vily byly modernizovány, dochovaný nábytek z 30. let však po nutném restaurování znovu slouží. Opravy se dočkal také původní skleník a nově byl k vile přistavěn venkovní bazén.
Žákovy vily jsou považovány za nejlepší a výtvarně nejušlechtilejší funkcionalistické stavby u nás. Ladislav Žák (1900-1973) s oblibou pracoval s architektonickými prvky odvozenými z leteckého konstruktérství či loďařství. Styl jeho staveb proto bývá nazýván aerodynamickým či nautickým funkcionalismem. Poté, co na sebe upozornil několika vilami v kolonii Baba, navrhoval ve 30. letech rodinné domy několika tehdejších celebrit. Je například autorem vily herečky Lídy Baarové na Hanspaulce.
Rekonstrukci památkově chráněné Fričovy vily financovala společnost Bayton, která ji před třemi lety koupila. Její další využití zatím zvažuje. Mohla by sloužit jako dům pro rodinu s dětmi i jako luxusní manažerské ubytování. „Věnujeme se správě nemovitostí, ale takovéto rekonstrukce běžně neděláme. Byl to takový bonbonek,“ říká Ilona Zelenková ze společnosti Bayton.
Další informace naleznete na adrese www.bayton.cz.//
ČLÁNKY DO MAILU